Článek
Fejetony Jana Sterna (* 1977) již 16 let vycházejí v časopise Nový prostor. Na Seznam Médium začal autor některé pro časopis nevhodné texty „odkládat“ v lednu 2023. A poměrně rychle se mu podařilo své články tzv. monetizovat. Tedy vydělávat jimi. „Mé texty se tehdy dočkaly poměrně velkorysé podpory Seznamu, a tak jsem za dva měsíce, kdy jsem patřil k honorovaným, vydělal 28 000 korun,“ vzpomíná Jan Stern. Jeho nejčtenější článek tehdy zaznamenal přes 300 000 shlédnutí.
„Ten ‚výtlak‘ Seznamu je obrovský, to jsem si opravdu osahal. Přišlo mi tehdy, že klasická publicistika pod takovým tlakem možná opravdu skončí a bude se plně ‚blogizovat‘. Nevím, možná je to příliš utopická představa. Ale pro mě jako absolventa mediálních studií je rozhodně Seznam Médium pozoruhodný fenomén. Ačkoli má jasné zahraniční předobrazy, to propojení s celým vesmírem Seznamu tomu dává obrovskou sílu,“ poznamenává Stern.
Přesto po čtyřech měsících tento vesmír opustil. Důvod byl jasný. „Oslovil mne nakladatel Petr Štengl. Prý se mu texty zamlouvají a byla by z nich hezká knížka. Fejetony jsem tedy ze Seznam Média stáhl a knihu v průběhu roku 2023 dokončil. Tedy dopsal asi dvě třetiny textů,“ říká autor. Kniha, která nyní vychází, se jmenuje Bestie a orgie a obsahuje 65 fejetonů. Jejich témata jsou politická, filozofická, sociologická i teologická.
Proč zvítězila kniha nad blogem, který vydělával? „Je prakticky naprosto jisté, že kniha nikdy nevydělá to, co bych vydělal na Seznam Médiu. Nejspíš nevydělá vůbec nic. Přesto jsem neváhal ani vteřinu, když vznikla možnost vyměnit blog za papírovou knihu. Vysvětlit to je složité. Patřím k těm dinosaurům, pro něž je kniha stále ještě ultra-fetiš. Svatý grál. Těžko říct proč. Rozum říká: text jako text, je koneckonců jedno, jakou má formu. Ale srdce to cítí jinak. Budoucnost tu posedlost svázanými papíry asi ani nepochopí. Možná ji nechápe už ani přítomnost. Ale já patřím v této věci k nesoudným a posedlým. Jsem takové vyhořelé, leč stále radioaktivní palivo ze staré, již odstavené elektrárny. Z Gutenbergovy galaxie,“ podotýká autor.
Knihu distribuuje Kosmas. Její komerční anotace slibuje čtenářské hody. Rozebrány jsou prý „problémy vejce Jaroslava Haška, střední Evropy, prezervativu, imbecility mileniálů, hlístic, tofu, judaismu, podezřelých skvrn na gauči, západní civilizace, antifeminismu Luďka Soboty, sociálních sítí a Ježíše Krista.“ Což prozrazuje, že texty se vznášejí v lehkém oparu ironie. Jak je u autora ostatně obvyklé.
Fejetony Jana Sterna našly svého příznivce například v literárním kritikovi Radimu Kopáčovi. „Fejeton je dneska jasně v úpadku, na huntě. Zplihlý, vybledlý a potrhaný prapor české fejetonistiky drží snad jen jeden jediný: Jan Stern. (…) Čím víc těch žánrových textů od něj čteme, tím větší metafyzická úzkost nás jímá: Vždyť tady není nic špatně, žádný slabý kus, vždyť to všechno funguje! U autora si totální stylistická bravura může vzít za téma cokoli a je z toho - fejeton jedna báseň. (…) Stern má vtip, stejně jako zvládá prolnout zábavný povrch s informační hloubkou, jistou míru věcnosti s jistou mírou věčnosti. (…) V naší kotlině se nikdy nic moc originálního nepovedlo. Tedy s několika málo čestnými výjimkami, co potvrzují pravidlo. Fejetonista Jan Stern je jednou z nich,“ napsal Kopáč před časem v Týdeníku Rozhlas.
Petr Štengl (* 1960) je básník a ve svém nakladatelství vydává zejména poezii. Jednak vlastní (právě mu vychází kniha Kurzy umírání) a také mnoha jiných autorů. V oblasti poezie má nakladatelství značné renomé, například jím vydaná sbírka Alžběty Stančákové Co s tím získala v roce 2014 Cenu Jiřího Ortena. Kniha 55007 znaků včetně mezer Ondřeje Buddeuse byla roku 2012 nominována na Magnesii Literu, stejně jako kniha Kateřiny Bolechové Sádrová hlava jiné Marie roku 2021. Nakladatelstvívydalo sbírky i dalším oceňovaným básníkům: Otovi Karsovi, Ondřeji Maclovi, Šimonu Leitgebovi, Františku Dryjemu nebo Michalu Šandovi. V konceptu nakladatelství je Sternova fejetonová kniha tudíž trochu úkrok stranou. „Dělit knihy podle žánrů je přežitek. Báseň je všechno. Nebo nic. Sternovy texty pro mě básně jsou. Takže žádný úkrok stranou. Naopak, pořád rovně za nosem,“ říká k tomu nakladatel Petr Štengl.
