Hlavní obsah

Manžel mi vlezl do telefonu. Myslel si že odhalí nevěru, ale spadla mu brada

Foto: Drazen Zigic/Freepik.com

Když jsem našla manžela sedět v ložnici s mým telefonem v ruce, ztuhla jsem. V očích měl výraz detektiva, který si je jistý, že našel důkaz o zradě. Jenže to, co skutečně objevil, by ho ani ve snu nenapadlo.

Článek

Podezření v tichosti

Poslední týdny se choval zvláštně. Odpovídal mi krátce, nechtěl se mnou moc mluvit a často mě sledoval, jako by mě zkoumal. Tušila jsem, že něco není v pořádku, ale neměla jsem sílu to otevírat. Všiml si, že si často píšu na telefonu večer v posteli. Ve skutečnosti jsem si zapisovala své pocity, myšlenky a různé úvahy, protože mi psaní pomáhalo zvládat úzkost, kterou jsem poslední měsíce cítila. On si ale začal myslet, že píšu s někým jiným.

Večer, kdy přetekl pohár

Jednoho večera jsem se vrátila z práce pozdě a šla rovnou do sprchy. Když jsem se vrátila do ložnice, seděl na posteli s mým telefonem v ruce. Neřekl ani slovo. Jen ho držel, oči měl rozšířené a obličej úplně bílý. „Tak tohle jsem fakt nečekal,“ vydechl po chvíli. Místo hádky jsem si k němu jen sedla a čekala, co řekne.

Co vlastně našel

Měl otevřenou aplikaci s poznámkami. Přečetl si několik mých zápisků, ve kterých jsem psala o tom, jak se cítím sama, i když žiju s někým, koho mám ráda. Psala jsem o tom, že se bojím, že se z nás stali spolubydlící. O tom, že se mi stýská po tom, jak jsme si dřív povídali o všem možném. A taky o tom, že si někdy říkám, jestli by mu vůbec chybělo, kdybych odešla. Nebyly tam žádné zprávy od milence, žádné fotky, žádné tajemství. Jen moje vnitřní bolest, kterou jsem se bála vyslovit nahlas.

Ticho, které mluvilo za všechno

Seděli jsme spolu dlouho. On jen zíral do země a já nevěděla, jestli mám brečet nebo se smát té absurditě celé situace. Chtěl mě chytit při nevěře, ale místo toho se podíval do mé hlavy a zjistil, jak moc jsem osamělá. Když konečně promluvil, zněl zlomeně. Řekl, že ho to bolí víc než kdyby mě opravdu přistihl s někým jiným. Že ho nikdy nenapadlo, že může být člověk tak blízko a přitom tak daleko.

Nečekaný obrat

Od té chvíle se mezi námi něco změnilo. Začal se zajímat o to, jak se cítím, a snažil se mě poslouchat, ne jen slyšet. Já zase pochopila, že mlčení může být horší než hádka. Že když se člověk uzavře, druhý si začne domýšlet to nejhorší. A i když mě jeho chování zpočátku zranilo, zpětně jsem ráda, že do toho telefonu nakonec vlezl. Protože kdyby to neudělal, možná bychom spolu už dnes nebyli.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz