Hlavní obsah

Manžel si pořád půjčoval moje auto. Když jsem zjistila, kam s ním jezdí, rozvedli jsme se

Foto: senivpetro/Freepik.com

Myslela jsem, že mu jen chybí vlastní auto. Půjčovala jsem mu to své bez řečí, dokud jsem jednoho dne nezjistila, kam s ním doopravdy jezdí.

Článek

Zvláštní výmluvy

Zpočátku jsem si ničeho nevšímala. Občas si půjčil auto, aby něco vyřídil, a já byla ráda, že mu můžu pomoct. Jenže pak začal jezdit častěji a na delší dobu. Vracel se pozdě, přitom tvrdil, že měl jen krátké schůzky. V autě jsem občas našla drobnosti, které mi nepatřily. Cizí gumičku do vlasů, obal od žvýkaček, které nekupuji. Všechno jsem si vysvětlovala tím, že vozí kolegy nebo kamarády.

Postupem času se ale jeho chování měnilo. Byl podrážděný, když jsem se ptala, kam jede, a pokaždé měl jinou výmluvu. Tvrdil, že jede do práce, ale přitom měl volno. Jednoho dne jsem prostě cítila, že se děje něco, co přestávám chápat.

Cesta za odpovědí

Když si v sobotu zase vzal auto, rozhodla jsem se, že půjdu po svých. Věděla jsem, že se má zdržet poblíž, tak jsem se tam vydala pěšky. U jedné kavárny jsem ho zahlédla, jak vystupuje z auta. A pak jsem uviděla i ji. Mladší ženu, která se smála jeho vtipům a chytla ho za ruku, jako by to bylo naprosto přirozené.

Ten obraz se mi vypálil do paměti. Stála jsem opodál a chvíli jen zírala. Nebylo potřeba další důkaz. Najednou mi všechno došlo. Všechny ty jeho cesty, výmluvy, pozdní návraty i odtažitost.

Konec důvěry

Nešla jsem za nimi. Neměla jsem sílu na scény. Otočila jsem se a šla domů, i když jsem si cestu skoro nepamatovala. Celý večer jsem seděla v kuchyni a přemýšlela, jak dlouho už to trvá. Když se vrátil, jen jsem se zeptala, kde byl. Začal mluvit o nějakém zákazníkovi, ale v jeho očích jsem viděla, že ví, že lže.

Dál už nebylo co řešit. Druhý den jsem mu řekla, že to vím, a že nemá cenu předstírat. Neprosil, nevysvětloval. Jen seděl a mlčel. Možná byl rád, že to prasklo, možná mu došlo, že přišel o všechno, co jsme spolu měli.

Ticho po bouři

Rozvod proběhl rychle. Bylo to zvláštní – tolik let jsme spolu žili, a přesto jsem cítila spíš úlevu než smutek. Pořád mě bolí, že mě podváděl, ale ještě víc, že jsem mu tak dlouho věřila. Dnes už to auto mám zase jen pro sebe. A pokaždé, když do něj sednu, připomíná mi, že někdy je lepší jet sama než vozit někoho, kdo si s tebou jen hraje.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz