Článek
Všechno začalo obyčejným šetřením
Když jsem si spočítala, kolik peněz nechám každý týden v bistrech, docela mě to vyděsilo. Každý den polévka, sendvič, káva, někdy i dezert. Na konci měsíce to dělalo skoro tolik, co jeden menší nájem. Rozhodla jsem se, že to zkusím jinak. Koupila jsem si pár základních surovin a začala nosit krabičky do práce.
Zvykla jsem si rychleji, než jsem čekala
Nejdřív to bylo otravné. Nakrájet zeleninu, něco uvařit večer před spaním, ráno zabalit. Ale po pár dnech jsem si všimla, že mi jídlo chutná víc. Bylo prostší, ale zároveň lehčí. Nepadla na mě po obědě únava a odpoledne jsem měla víc energie. Přišlo mi zvláštní, že po stejné porci domácího jídla se cítím sytá déle než po jídle z bistra.
Změna přišla nenápadně
Po dvou týdnech jsem zjistila, že mi volnější kalhoty padají. Váhu jsem si nehlídala, protože o hubnutí nešlo. Když jsem se ale po měsíci postavila na váhu, ukázala o pět kilo méně. Nechápala jsem, jak je to možné, protože jsem nepočítala kalorie, jen jedla to, co jsem si sama připravila.
Co jsem dřív neviděla
Začala jsem si víc všímat, co všechno v těch bistrech vlastně jím. Sladké omáčky, přepálené tuky, dressingy, které měly víc cukru než čokoláda. Všechno to vypadalo zdravě, ale nebylo. Uvědomila jsem si, že i když jsem si myslela, že jím „normálně“, tělo dostávalo pořád něco, co nepotřebovalo. Doma jsem měla konečně kontrolu nad tím, co si dávám na talíř.
Pokračovala jsem bez snahy
Nezůstalo jen u prvního měsíce. Vaření se stalo zvykem. Občas jsem zkusila nové recepty, ale většinou šlo o jednoduché jídlo – rýže, maso, zelenina. Nic složitého. Váha šla pomalu dál dolů, i když jsem se nijak nesnažila. Bylo to skoro zvláštní, protože jsem jedla dost, jen ne tak „přikrášlené“ věci jako dřív.
Změnilo se i to, jak o jídle přemýšlím
Dřív jsem měla jídlo spojené s odměnou. Po práci jsem si šla „něco dát“, abych se uklidnila. Teď je pro mě jídlo spíš součást dne, ne únik. Tím, že si ho připravuju sama, mám pocit, že se o sebe starám. Možná právě tohle je ten rozdíl.
Teď už to nedělám kvůli úsporám
Když jsem začínala, chtěla jsem hlavně ušetřit. Teď vařím doma, protože se cítím líp. A i když jsem si to nikdy neplánovala, zhubla jsem víc, než kdybych držela dietu. Tělo si zřejmě jen konečně oddechlo od všeho, co jsem mu roky dávala bez přemýšlení.
