Článek
Norci, lišky a psíci mývalovití- to jsou hlavní oběti kožešinového průmyslu v Evropě. Ten sice od roku 2014 výrazně klesá, podle posledních údajů z roku 2021 ale stále umírá na 44 milionů zvířat ročně. Podle iniciativy Evropa bez kožešin navíc v hrozných podmínkách. „Trpí sebepoškozováním, infikovanými ranami, často jim chybí končetiny a projevuje se u nich kanibalismus,“ uvádí organizátoři na webu.
Právě přes mobilizační kampaň na internetu organizátoři sesbírali ověřené podpisy také z České republiky. V petici požadují, aby Evropská unie ukončila provoz kožešinových farem a zakázala prodej kožešinových produktů na evropském trhu. Evropský parlament tak zařadil tento týden na své plénum ve Štrasburku debatu, ve které se problematice bude věnovat. Jako první vyjádřili svoji veřejnou podporu pirátští europoslanci.
Do 21. století to nepatří
„Tahle krutost podle mě do Evropy 21. století prostě nepatří. Evropští občané to zjevně vidí stejně a já jsem moc rád, že to dali peticí najevo. Věřím, že teď se Evropská komise konečně postaví problému čelem a dá nám jasný plán, jak zbytečné trápení zvířat ukončit. Je na to ideální čas. Nejvíce kožešin totiž z Evropské unie odebíralo Rusko, jehož zájem ale kvůli sankcím výrazně opadl. Regiony, pro které bylo tohle odvětví výrazným zdrojem příjmů, tak stejně řeší, jak dál. A pokud Komise současně navrhne i podporu při přechodu na jinou oblast podnikání, pomůže to všem zúčastněným. Lidem i zvířatům,“ říká europoslanec a kvestor Evropského parlamentu Marcel Kolaja.
Iniciativa představila několik materiálů, ve kterých například popisuje, jak se chov zvířat liší od jejich přirozeného prostředí. „Norci jsou podvodní zvířata. Nedostatek vody pro ně znamená stejná úroveň stresu, jako by byli o hladu,“ uvádějí autoři. „Lišky mají komplexní společenský život: tvoří páry a žijí v rodinných skupinách, tvoří různá doupata a tunely. Na farmách ale žijí samostatně v klecích o rozměrech 0,8 - 1,2 m²,“ připomínají autoři.
Zákaz kožešinových farem aktuálně platí ve 14 zemích Evropské unie včetně České republiky. Naopak mezi nejproblémovější země patří podle iniciativy Finsko, Polsko, Litva nebo Španělsko. Evropská komise se musí občanskou iniciativou zabývat, pokud nasbírá více než 1 milion ověřených podpisů z více než 7 členských zemí.
