Článek
Vůbec prvním zmraženým Australanem se stal loni v květnu 80letý muž, který zemřel v Sydney. Celkově je na světě posmrtně zmražených asi 600 osob.
Žena z Melbourne zemřela 4. července v nemocnici na následky chronické nemoci. Už během několika minut zahájil tým společnosti Southern Cryonics chladící proces. Ten spočívá v pomalém ochlazování pomocí více než 250 kilogramů zvláštních nástrojů a chemikálií. Díky mimotělnímu oběhu se postupně krev nahradí speciálním nemrznoucím roztokem.
Tělo se postupně ochlazuje až do stavu, kdy tkáně přejdou do v podstatě sklovité podoby. Poté je tělo umístěno hlavou dolů do nerezové nádoby, která je speciálně navržena pro kryokonzervaci. V této nádobě je tělo dlouhodobě uchováváno při teplotě –196 °C v prostředí tekutého dusíku. To prakticky zastavuje rozklad tkání a může ji uchovat i po celá staletí, pokud je to potřeba.
Žena byla umístěna do speciální komory, která je ochlazena na -196 °C
Skeptický pohled vědců
Kryonika sice budí pozornost, ale vědecká podpora je velmi slabá. Odbornice na kryoprezervaci buněk a tkání z RMIT univerzity Saffron Bryantová upozorňuje, že současná věda je na hony vzdálená od možností, které kryonika slibuje. „V tuto chvíli dokážeme zmrazit jen jednotlivé buňky a jednoduché tkáně. Nedokážeme uchovat ani jeden celý orgán,“ říká.
Problém nastává už při samotném mražení – voda v buňkách se mění v led, ten zvětšuje objem a buňky poškozuje. Používají se sice kryoprotektivní látky, které tvorbu ledu omezují, ale u celých orgánů je situace mnohem složitější. „Orgány se skládají z různých typů buněk, které mají rozdílnou velikost, tvar i potřeby. Každá by vyžadovala jiné kryoprotektivum – a to nejde zajistit najednou,“ vysvětluje.
Od řidičů autobusu po studenty
Kryonikou se inspirovali stovky lidí také díky knize The Prospect of Immortality (Vyhlídka na nesmrtelnost) z roku 1962 od amerického akademika Roberta Ettingera, který je považován za „otce kryoniky“. Podle něj je možné v budoucnosti vyzrát nad smrtí a pomocí stále se rozvíjející vědy oživit posmrtně zmražené pacienty.
Tato kniha zasáhla i Petera Tsolakidese, tehdy dospívajícího studenta, dnes zakladatele Southern Cryonics. Před dvěma lety do projektu investovalo 35 zakládajících členů částky mezi v přepočtu 600 tisíci až 900 tisíci korun. Dnes má společnost 32 aktivních členů, kteří platí roční poplatek v přepočtu 4800 korun a podepsali smlouvu na kryonické uložení. Cena celého zákroku vyjde v přepočtu na 2,3 milionu korun. Dá se hradit také z životního pojištění. Firma nabízí také posmrtné zmražení domácích mazlíčků.
Zařízení je schopné pojmout až 40 těl. Podle Tsolakidese mají členové různý věk – od teenagerů až po devadesátníky, a pocházejí z nejrůznějších profesí, od řidičů autobusu po studenty. „Nejde jim ani tak o nesmrtelnost. Spíše chtějí žít déle a vidět budoucnost,“ říká.
Rizika a nejistá budoucnost
Právně se těla v kryonickém zmrazení považují za běžné lidské pozůstatky a zařízení je vedeno jako hřbitov. Chod zařízení stojí na pravidelných dodávkách kapalného dusíku od několika dodavatelů. Každá komora obsahuje zásobu na dva měsíce a hladinu dusíku několikrát týdně kontroluje technik.
Smlouvy s klienty ovšem jasně uvádějí, že v případě právních změn, insolvence nebo jiných okolností může Southern Cryonics kryonické uložení ukončit a tělo například pohřbít či zpopelnit. Peter Tsolakides ale věří, že čas hraje v jeho prospěch a veda postupně nabídne řešení. „Řekněme, že šance na úspěch je deset procent. To je pořád lepší možnost než jistota hrobu nebo kremace. Co byste si vybrali vy?“
Zdroje:
