Jak jsem omylem ukradl sluchátka

Funkce „Najít můj iPhone“ nabízí možnost odhalit lokalitu nejenom vašeho telefonu, ale také vašich AirPodů. Novější generace AirPods Pro umí dokonce pustit zvuk do samotného krytu sluchátek, díky čemuž snadno zjistíte, kde se nachází. Ale pozor. Musí být v dosahu jiného Apple zařízení a musí být zapnutá. Sluchátka se totiž automaticky pomocí Bluetooth spojí s jiným zařízením, které vám pošle jejich souřadnice. To vše téměř v reálném čase.

Osobně jsem si funkci poprvé vyzkoušel ve chvíli, kdy jsem sluchátka po bujarém večírku nemohl za Boha najít. Je večer. Mapa ukazuje, že se nachází v ulici, kde jsem se předchozí den nepohyboval. Okamžitě tam vyrážím. Zjišťuji, že na místě je zavřená zastavárna. „Je to jasné, někdo mi je ukradl, a pak je tady prodal,“ říkám si. Druhý den ráno na místo opět vyrazím. Otevírala v půl jedenáct ráno.

O to větší bylo moje překvapení, když jsem druhý den ještě před otevřením zastavárny zjistil, že se sluchátka přesunula. Nyní se nacházela v kavárně v arabské čtvrti města. Na nic jsem nečekal, nasedl na metro a jel za sluchátky. Ve chvíli, kdy jsem vystoupil, se ale sluchátka opět pohnula. Podle mapy byla přímo v místě, kde jsem byl. Tedy na zastávce metra. Utíkal jsem tedy zpátky do soupravy, abych pohledem zjistil, že nikdo z cestujících bezdrátová sluchátka nemá. Zanořil jsem hlavu opět do mapy. Společně s metrem, odjíždí směrem do centra i moje sluchátka…

Jedu za nimi. V reálném čase vidím sluchátka přestupovat. Mají namířeno přímo na místo, kde jsem je vystopoval včera večer. Vystupuju z metra a blížím se k místu, kde se sluchátka zastavila. Je to jen pár metrů od zmíněné zastavárny. „Prosím vás, podle této aplikaci, by měla být moje sluchátka někde tady. Nemáte je náhodou v nabídce?“ ptám se nesměle prodavače v zastavárně. „Bohužel, máme tady pouze kryt toho staršího typu. Podle mapy, ale nejsou tady, ale hned vedle nás,“ říká mi prodavač. „Ano, to je to centrum po registraci cizinců,“ přikyvuje jeho kolegyně. Jdu tam.

Přímo před dveřmi do budovy stojí obtloustlý muž v brýlích. V uších má bezdrátová sluchátka. „To musí být ony,“ říkám si v duchu. Sbírám veškerou odvahu a muže konfrontuji. „Moc se omlouvám, včera jsem ztratil svoje Airpody, a vy máte v uších stejný typ. Podle této aplikace se nachází přímo tady. Nejsou to náhodou moje?“ ptám se bezelstně. Muž překvapivě shovívavě odpovídá, že on ty svoje v minulosti taky ztratil. Ale tyhle jsou prý jeho. Jinak by do nich šlo pustit zvuk. A má pravdu, už v okamžiku, kdy jsem ho poprvé viděl, jsem v aplikaci „Najít můj iPhone“ zaškrtl, že chci přehrát zvuk v okamžiku nálezu. Nic se neděje. Nechávám ho tedy jít. Ostatně co mi zbývá? Těžko mu budu sluchátka vytahovat z uší a kontrolovat výrobní číslo…

Přesto mi to nedá, muže ještě chvíli sleduji. V tuhle chvíli už si přijdu jako ten nejtrapnější detektiv. V aplikaci se sluchátka přestala hýbat, muž stojí stále před centrem pro cizince. Také se nehýbe. Stále tedy zůstává mezi podezřelými. Mezitím ale vcházím do centra pro cizince. Asi třicet osob čekajících za přepážkou sjedu pohledem. Jeden z mužů má v uších opět bezdrátová sluchátka. „Navíc stojí, musel tedy dorazit před chvílí. Mohl by to být on,“ dedukuji. Ptám se ho tedy na to samé.

Muž chvíli předstírá, že neví, o čem mluvím, nakonec ale kápne božskou. „Ta sluchátka jsem našel v autobuse, směrem na letiště. Nejsou moje,“ přiznává. Cítím neskutečnou úlevu. Muže chci téměř obejmout. Nabízím mu dokonce hotovost. „Nechcete nějaké drobné, za to, že jste mi je pohlídal? Jsem vám strašně vděčný,“ zalykám se radostí. „Ne, vůbec nic nechci, tady je máte, na shledanou,“ loučí se muž a vrací se do fronty. Já s širokým úsměvem a nevěřitelnou úlevou odcházím. Sluchátka jsou nabitá, lehce poškrábaná, a mírně znečištěná. Přesně jako si je pamatuji.

Snažím se je tedy připojit k mému telefonu. A přichází šok. „Tato sluchátka nejsou vaše,“ sděluji mi iPhone. „Alexandre’s AirPods Pro“ prý patří jinému uživateli. A opravdu. I po kontrole výrobního čísla zjišťuji, že jde o neuvěřitelnou shodu okolností. Na místě, kde jsou podle mapy moje sluchátka, byl ve stejný okamžik také nálezce sluchátek cizích. A kvůli přísným bezpečnostním opatřením Applu nemám šanci zjistit, komu patří…

Tento, ale také další podobné příběhy ukazují, že i v dnešní moderní době nás technologie před překvapením neuchrání. I přes vychytávky typu „Najít můj iPhone“ je stále nejjistější, si na svoje věci prostě dávat pozor.