Článek
Nejnovější studie prokázala, že se pod vulkánem na severozápadě USA nachází daleko větší množství magmatu, než se předpokládalo. Tato výbušná tavenina, která má teplotu mezi 700 až 1300 stupni Celsia, je podle nových dat z 16 až 20 procent tekutá. Původní odhady přitom mluvily pouze o 10 procentech. Výsledky ukazují, že její největší koncentrace je v hloubce mezi 3 až 8 kilometry pod povrchem.
„Tento ohromný magmatický systém se zde nachází asi po dobu dvou milionů let a je jisté, že jen tak někam nezmizí,“ řekl a autor studie Brandon Schmandt, který působí jako geofyzik na Univerzitě v Novém Mexiku.
Podle odhadů vědců by tak supervulkán mohl vyvrhnout až tisíce kubických kilometrů lávy. Jeden kubický kilometr taveniny odpovídá objemu jednoho bilionu litrů, takže v případě supervulkánu by mohlo jít o miliardy až biliony litrů magmatu. Pro lepší představu: bilion litrů lávy je zhruba čtyřnásobek objemu největšího jezera v Česku – Lipna. Poslední erupce supervulkánu Yellowstonu před 640 tisíci lety zalila oblast více než poloviny Spojených států amerických.
Horký pramen v Národním parku Yellowstone
Taková erupce by měla katastrofální následky pro celou planetu a přinesla změny, které by mohly ohrozit lidskou civilizaci tak, jak ji známe. Kromě milionů mrtvých v bezprostřední blízkosti by mohl nastat i jeden z nejhorších scénářů, tzv. „sopečná zima“. Do atmosféry by se dostalo ohromné množství popela, což by způsobilo globální ochlazení. Důsledky by zahrnovaly pokles zemědělské produkce a hromadný hladomor, což by mohlo vést k sociálním a ekonomickým otřesům či k válečným konfliktům.
Výbuch supervulkánu by byl problém také pro celosvětovou dopravu a infrastrukturu. Sopečný materiál může poškodit letecké motory, což by mohlo vést ke zhroucení letecké dopravy. Kvůli popelu by hrozily také výpadky elektřiny a poškození elektrických zařízení. Kromě toho by výbuch supervulkánu ovlivnil také lidské zdraví. Sopečné plyny, jako je oxid uhličitý a oxid siřičitý, by mohly způsobit smrtelné otravy, zatímco zvýšená úroveň UV záření by mohla vést k většímu výskytu rakoviny kůže. Kyselé deště by pak ohrozily faunu a flóru na celé planetě.
Zdroj: New York Times
