Článek
Od teroristického útoku palestinského hnutí Hamás 7. října se poukazovalo na vyostření situace na amerických školách mezi studenty a podporovateli Izraele a Palestiny. Židovští studenti požadovali důrazné a jednoznačné odsouzení útoku Hamásu proti civilnímu obyvatelstvu Izraele. Proti čemuž se stavěli muslimští studenti se svými podporovateli, kteří dávali vinu za útok desetiletím utrpení Palestinců v pásmu Gazy a požadovali naopak odsouzení Izraelské reakce.
Školy a univerzity se snažily z této situace vybruslit stylem já nic, já muzikant a situaci zcela ignorovaly, případně vydaly prohlášení, že se nebudou vyjadřovat k politickým tématům. Napětí mezi těmito skupinami studentů panovalo vždy, ale tentokrát se situace vystupňovala až v otevřené protesty, provolávání antisemitských hesel a také v odvety zavánějící islamofobií.
Vyšetřování univerzit
V listopadu proto zahájila federální vláda vyšetřování porušování občanských práv na sedmi školách a univerzitách kvůli obvinění z antisemitismu nebo islamofobie. Pět vyšetřování se má týkat antisemitismu a dvě islamofobie.
Je dobré si uvědomit, že svoboda projevu je v USA specifická. První dodatek Ústavy Spojených států amerických nijak neomezuje nenávistné projevy, které tak nemohou být trestány. Nutno ale podotknout, že dle zákona o občanských právech z roku 1964 mají školy chránit studenty před diskriminací na základě rasy, barvy pleti a národnostního původu.
Prezidentky na koberečku
Že je situace vážná se potvrdilo i 5. prosince, kdy se prezidentky Harvardu (Claudine Gay), MIT (Sally Kornbluth) a University of Pennsylvania (Liz Magill) účastnily slyšení ve Sněmovně reprezentantů, kde odpovídaly na otázky ohledně jejich reakcí a kroků na údajné incidenty antisemitismu na půdě jejich univerzit.
Zejména ostrá byla republikánská poslankyně Elise Stefanik, která se prezidentek napřímo zeptala jestli je volání po genocidě Židů v rozporu s etickým kodexem jejich univerzit. Všechny tři se snažily z odpovědí vykroutit stylem, že až pokud by slova přešla v činy (!), tak by se o porušení jednalo, případně se odkazovaly na svobodu projevu na akademické půdě.
Dokážu pochopit, že ve vysoké funkci člověk musí umět myslet politicky a dávat si pozor, aby do ničeho zbytečně nezabrušoval. Mám také pochopení pro různá přeřeknutí nebo nešťastné formulace, ale jestli někdo dokáže opakovaně a naprosto klidně argumentovat, že vyhrožování genocidou národa je vlastně ještě v normě a škola by to řešila až když by se tento skutek stal…
Nejenom tato vyjádření prezidentek univerzit vyvolala silnou odezvu jak u republikánů, tak u demokratů, kteří označovali vyjádření za neakceptovatelná, volali po rezignaci prezidentek či přímo po jejich vyhazovu.
Dvojí metr
Co mě ale nejvíc zarazilo, byla slova republikána Tima Walberga, který poukázal na to, že to s tou svobodou projevu na akademické půdě nebude tak horké. Poslanec se zmínil o evoluční bioložce, na kterou byl univerzitou vyvíjen tlak k odchodu poté, co prohlásila, že existují pouze dvě pohlaví (ve smyslu sex, nikoliv gender) a že cokoliv jiného není fakt, ale pouhá ideologie.
Rukávy si vykasal i demokrat Donald Norcross. Odkazoval na festival Palestina píše literaturu (Palestine Writes Literature), kde vystupovalo i několik řečníků, u kterých dle samotné prezidentky Magill mnozí vyjádřili hluboké znepokojení, protože byli zapojeni do antisemitismu. Poslanec se prezidentky zeptal, zda by tedy povolila na své půdě konat konferenci, které by se zúčastnilo 25 rasistů.
Což také naráží na onu svobodou projevu či apolitický přístup. Všichni si pamatujeme vzestup popularity hnutí BLM (Black Lives Matter) po vraždě George Floyda. S mimořádnými projevy ke svým studentům univerzity vystoupily okamžitě, odsuzovaly rasismus, vyjadřovaly podporu černošským studentům a kály se, že budou se systémovým rasismem bojovat.
Závěrem
Nechápejte mě špatně – myslím, že diskriminace menšin a systémový rasismus existuje a neměl by být v žádném případě tolerovaný. Spíš se mi jedná o ten dvojí metr. Nemůžeme přeci vystupovat proti rasismu, ale otázku antisemitismu ignorovat. Stejně tak se nemůžeme odvolávat na svobodu projevu i v případě citlivých a kontroverzních témat a přitom další témata, která se nám nehodí tvrdě cenzurovat. To už není ani dvojí metr, to už je čiré pokrytectví.
