Hlavní obsah
Názory a úvahy

Frustrované mládí: Tato země není pro starý!

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Najdete je v Moje sledované na tomto webu nebo na Seznam.cz.

Foto: Image by Freepik
22. 10. 8:59

Frustrace mohou člověka dohnat k radikálním a extrémistickým názorům, jako je omezení volebního práva. Je to pochopitelné, nebo dokonce omluvitelné?

Článek

Nějaký ten měsíc nazpět internetem koloval názor, že naše starší generace by neměly mít volební právo, protože nerozumí současnému světu, digitalizace je pro ně španělská vesnice a jediné, co je zajímá, je jen důchod. Naši nejstarší spoluobčané tak byli vykreslování jako zapšklí sobci, kteří by prodali duši a s ní i celou republiku ďáblu, a proto by bylo ve všeobecném zájmu jim zamezit škodit – tj. volit.

I přesto, že znám mnoho takých, kteří by klidně prodali stát komukoliv, kdo by jim nabídl o tisícovku důchodu navíc, je tento názor naprostá zhovadilost a jsem upřímně překvapený, že stále ještě žije a čas od času vykoukne v diskuzích, příspěvcích či nějakém článku. A ještě víc jsem překvapený, že se ho někdo snaží ospravedlňovat a nějakou pokroucenou filozofií obhajovat jeho korektnost a přínos.

Viděl jsem už i pár článků, které věcně a přesně vysvětlují, jak se k tomu staví právo, a že pouhý pokus o zavedení této blbosti by byl protiprávní a protiústavní. Nehledě na to, že by byl naprosto amorální.

Já bych se naopak snažil zamyslet nad tím, co mohlo někoho vést k tomu, aby se snažil něco podobného navrhovat, případně dokonce obhajovat.

Konzervatismus vs. liberalismus?

Delší dobu přemýšlím, zda se nemůže jednat o mezigenerační střet zapříčiněný frustrací – starší generace jsou více konzervativní, mladší generace více liberální.

Není se čemu divit – starší ročníky prožily svůj život ve světě, který nebyl zase tak proměnlivý ani na západě, natož u nás, kde komunismus uvrhl stát do stáze a vynucené stagnace.

Bylo stále co vyrábět, protože stát suploval trh a dotoval výrobu stylem, že se vyrábělo na 120 %, i když nikdo o výrobky neměl zájem a ty se pak vozily ze skladu přímo na šrot. Inovace byla na velmi nízké úrovni, proto nebylo nutné investovat či se učit cokoliv nového.

Dnešní mladí – generace Y a Z (ti, co už mají volební právo) naopak vyrůstaly ve světě, který zažíval technologický boom zejména díky rozvoji internetu a s ním spojené digitalizaci. Během pár let se ze „vzácných“ počítačů stala takřka nezbytnost jak pro podniky, tak pro domácnosti. Za pár let se to samé stalo s mobilními telefony, internetem…

Problém vcítit se

Pokud někdo prožil celý život ve světě, který měl svůj přesný a neměnný řád, je pochopitelné, že bude vůči změně (zejména velmi rapidní změně) zaujímat když ne přímo odmítavý postoj, pak alespoň velmi vlažný a neochotný přístup. A to nemluvím o generacích, které ve svém produktivním věku zůstaly moderními technologiemi naprosto nepolíbené a které si nepamatují nic jiného než tuto stagnaci.

Proto to pro nás mladé může být těžko pochopitelné. Vyrůstali jsme v tom, že změna a pokrok je nedílnou součástí světa a že člověk se musí neustále učit, aby se ve světě neztratil, takže představa, že někdo prožil celý život v jednotvárné době s minimem progrese, je něco neuchopitelného.

Strach o budoucnost

Díky demografické věkové pyramidě nastává poměrně zajímavá situace, kdy o tom, jak bude naše země proplouvat moderním světem, rozhoduje (a bude rozhodovat) skupina obyvatel, kteří mají velmi malé zkušenosti s moderním, rychle se měnícím světem. Dle dat z roku 2021 bylo ve věkové skupině 18 – 40 let (gen Y, gen Z) 2,8 milionu lidí. Starších 40 let bylo 5,7 milionu, z toho důchodců 2,3 milionu.

Pro mileniály a zoomery tak může převládat frustrace z toho, že je jejich hlas ignorován a jejich potřeby a názory jsou přehlíženy ve prospěch zájmů starších generací. Vzhledem k tomu, že je to právě tato generace, o budoucnosti které se rozhoduje nejvíce, může současná situace vést k pocitu bezmocnosti. Cítí, že o jejich budoucnosti rozhodují lidé, kteří vyrůstali v jiných sociálních, politických a ekonomických podmínkách, které se od dnešní reality velmi výrazně liší.

Frustrace není omluva

Podobný pocit frustrace znám. Když slyším politiky, kteří proti otázkám současného světa šermují citáty z křesťanské mytologie, nebo když lidé, kteří s láskou vzpomínají na fyzické tresty ve školách a obhajují biflování, mluví o tom, že školství zaostává za průměrem EU…

Stejně tak mám plné zuby toho, co starší generace vybudovaly – nekonkurenceschopná ekonomika s velmi nízkou přidanou hodnotou, zaostalé firmy bez inovace, zastaralý styl výuky, pochybně zprivatizované podniky, společnost prolezlá korupcí a pochybná morálka ve stylu já za nic nemůžukdo nekrade, okrádá rodinu.

Ale nikdy by mě nenapadlo pošlapat základy demokracie tím, že bych navrhoval omezení volebního práva. Samotný tento návrh pošlapává model demokracie a žádná frustrace (i když pochopitelná) ho nemůže omluvit.

Biologickou cestou k politické změně

Dle průzkumů se ukazuje, že současné „mladší generace“ (gen Y a Z) jsou výrazněji nakloněny liberalismu než předešlé generace, které spíše favorizovaly konzervatismus. Což se ukázalo nejen v posledních parlamentních a prezidentských volbách, kdy se podařilo zmobilizovat mladé voliče, ale i například v Polsku, které také díky většímu zapojení mladších ročníků dokázalo vyslovit nesouhlas s ultra konzervativní vládou.

Proto bych přenechal zásadní změnu spíše přirozené cestě, která je sice delší, ale neodvratitelná. Tak jak přirozenou cestou ztratila postupně voliče například KSČM, stejnou cestou můžou přijít o své voliče i silně konzervativní strany.

A i když bychom si možná přáli tuto změnu rychlejší, záleží i na nás jak budeme vychovávat naše děti a jaké myšlenky a hodnoty jim předáme. Budeme se jim snažit do hlav vtlouct zastaralé postoje o stagnaci nebo se je budeme snažit podporovat a vést, aby se dobře orientovaly v rychle se měnícím světě?

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz