Gruzínci nechtějí kráčet ruskou cestou. Vybrali si Evropu

Po roce se v Gruzii opět rozhořely masivní protivládní protesty. A stejně jako tomu bylo v roce 2023, i nyní jsou spojeny se snahou vládnoucí strany Gruzínský sen protlačit zákon o zahraničním vlivu, který by ocejchoval všechny nevládní organizace, které jsou financovány alespoň z dvaceti procent zahraničními subjekty.

Tento zákon byl kritizován jako snaha potlačit opozici, veřejnoprávní média a kritické hlasy a je vnímán jako zásadní překážka v cestě Gruzie směrem do západních struktur – Evropské unie a Severoatlantické aliance.

A v tom věží příčina všech těchto protestů, protože gruzínská společnost je silně proevropská a prozápadní. Osmdesát procent obyvatel podporuje vstup země do EU a integraci do evropských a euro atlantských struktur má Gruzie dokonce i ve své ústavě: „Ústavodárné orgány přijmou veškerá opatření v rámci svých pravomocí, aby zajistily plnou integraci do Evropské unie a Severoatlantické aliance.“ (Článek 78)

V březnu 2022 pak Gruzie společně s Moldavskem a Ukrajinou požádala o členství v EU a udělení kandidátského statusu.

V pondělí 7. března 2023 prošel prvním čtením zákon o zahraničním vlivu, který neziskové organizace, vysílací společnosti a právnické osoby, které vlastní tištěná, rozhlasová či internetová média nebo internetovou doménu, která slouží k šíření informací označil za zahraniční agenty, pokud by pobíraly více než dvacet procent svých ročních příjmů ze zahraničí.

Ještě v ten samý den se budovou parlamentu sešly tisíce odpůrců tohoto zákona a došlo k potyčkám s policií. Prezidentka Salome Zarubišviliová se postavila za protestující a uvedla, že „cesta evropské integrace musí být chráněna. Ti, kdo dnes tento zákon podporují – všichni, kdo pro něj dnes hlasovali – porušují ústavu. Ti všichni nás odcizují Evropě.“

Ministerstvo vnitra varovalo protestující, že budou přijata nezbytná opatření k obnovení klidu. Tato opatření (těžkooděnci, vodní děla, slzný plyn, zatýkání protestujících) však naopak způsobily, že následující večer se protestů zúčastnily už desetitisíce lidí.

Následující den vláda pod tlakem společnosti a pod hrozbou dalších protestů couvla a 10. března zmíněný zákon stáhla a propustila zadržené protestující.

Albert Einstein řekl: „Definice šílenství je dělat stejnou věc znovu a znovu a očekávat jiné výsledky.“ A dle této definice se šíleně zachovala i vládnoucí strana Gruzie, která 3. dubna letošního roku oznámila, že se bude znovu zabývat zákonem o zahraničním vlivu, který ale důkladně pozměnila – místo označení zahraniční agent zavedla titul organizace nesoucí zájmy cizí mocnosti.

A opět se opakovalo stejné kolečko – prezidentka Salome Zurabišviliová znovu oznámila, že se zákonem nesouhlasí a uvedla, že jej bude vetovat, před parlamentem se začali mobilizovat občané k protestům proti zákonu, který mohl ohrozit vytouženou cestu do Evropské unie.

Dá se říct, že od 15. dubna je Tbilisi každým večerem svědkem demonstrací proti tomuto zákonu. Tentokrát se však vládnoucí strana protestů nezalekla a je odhodlána tento zákon přijmout i přes odpor společnosti.

Rozjela se vyčkávaná, kdo to vzdá dřív – vláda či občané. Protesty postupně získávaly na síle a vláda se rozhodla k razantnějšímu řešení. V úterý 30. dubna policisté nasadily proti protestujícím vodní děla, pepřový sprej, slzný plyn, vodní děla, gumové projektily i dokonce i maskované a neoznačené policisty, kteří se snažili z davu vytáhnout protestující, které pak brutálně zbili.

Ani tvrdší opatření policie však protesty nedokázaly zlomit. V ulicích Tbilisi tak po celou noc probíhal lov kočky na myš. Policie zatarasila cestu protestujícím, použila vodní děla a slzný plyn k rozehnání davu. Protestující se stáhli do vedlejších ulic, zatarasili jinou část města. Na to reagovala policie … a tak dále a tak dále.

Jak tato hra dopadla je vidět na následující fotce, kde policie nad ránem odpadla vyčerpáním, neschopna držet krok s odhodlanými demonstranty.

Zákon mezitím prošel druhým čtením, což vyvolalo odezvu od protestujících, kteří oznámili, že budou pokračovat s demonstracemi a blokováním ulic i přes velikonoční svátky.

Jak to skončí?

Gruzínská společnost dává vládnoucí straně jasně najevo svůj jednoznačný proevropský postoj a odhodlání vydržet bojovat, když cítí, že je jejich sen o integraci do EU v ohrožení. Následující dny a týdny (třetí čtení se očekává v polovině května) nejspíš ukážou, jestli odhodlání společnosti odporovat vládě nevypršelo po třech týdnech protestů.

Další zdroje:

Gruzínský parlament po středeční demonstraci zrušil plenární zasedání - Aktuálně.cz (aktualne.cz)

Hněv Gruzínců sílí. Nechceme příklon k Rusku, vzkazují vládě tisíce z nich - Aktuálně.cz (aktualne.cz)

Protests erupt as Georgian parliament passes draft foreign agents bill | CNN