V Gruzii se zhmotňují obavy z ruského zákona - represe i zastrašování kritiků

Gruzínská společnost hromadně a neúnavně bojuje za svůj evropský sen. Masivní protesty čítající desítky tisíc lidí už několik týdnů každodenně zaplňují ulice hlavního města Tbilisi.

Cíl je jasný – zabránit schválení zákona o zahraničním vlivu, který je jeho odpůrci viděn jako zásadní otočka v mezinárodním směřování Gruzie. Opuštění vytyčené a slibované cesty na západ a přiklonění se k Rusku, které podobný zákon využilo k odstranění kritiky, opozice, svobodných médií a vlastně i k potlačení svobody slova.

Vládnoucí strana ale tato nařčení odmítá a vidí za nimi odpornou manipulaci Západu a jeho agentů. Aby ukázal, že se opravdu jedná jen o sprosté lži a ničím nepodložené obavy, rozhodl se Gruzínský sen podpořit svá slova činy.

Bránit svobodu slova nebo bránit svobodě slova?

Nic totiž nevypovídá o obraně svobody slova a práva na projev jako rozhánění demonstrantů vodními děly, slzným plynem, obušky a dokonce i gumovými projektily.

Bránit svobodě slova se tak přihrnuli jak titushky (klasičtí placení provokatéři, kteří eskalují situaci útoky na jednu či druhou stranu), tak robocopové (klasičtí policejní těžkooděnci s obušky proklatě nízko).

Z obou těchto táborů je vidět nezměrná snaha fyzicky bránit vládnoucí stranu až do roztrhání těla demonstrantů či opozice.

Že by zákon mohl být zneužit i k omezení či odstranění opozice, se jal vyvrátit poněkud netradičním způsobem přímo majitel (či zakladatel) Gruzínského snu.

Bidzina Ivanišvili ujišťoval své příznivce, že přijetí zákona o zahraničním vlivu je nutné, protože je opozice řízena ze zahraničí a emotivně prohlásil, že po volbách bude konečně moci politicky i právně zúčtovat s opozičním Národním hnutím.

Že se nechystá žádná represe kritických hlasů či opozičních stran bylo jasné i 8. května, kdy proběhla řada útoků neznámých maskovaných útočníků na několik opozičních politiků či organizátorů demonstrací

Dalším dílkem, který určitě nijak nesouvisí s předchozími jsou pak i útoky na novináře a média, která se k tzv. Ruskému zákonu staví kriticky. Bezesporu naprosto náhodou se novináři informující o protestech stali obětí obtěžujících či výhružných telefonátů velmi dobře informovaných anonymů. Na zdech jejich kanceláří či domů se objevily plakáty označující je za agenty. Jejich dveře či auta byla posprejována urážlivými obrazci.

Jednotlivé nijak spolu nesouvisející dílky tak vyvolávají v Gruzíncích obavu, že zastrašování a útoky jsou pouze předzvěstí toho, co přijde, pokud Gruzínský sen uspěje s protlačením zákona o zahraničním vlivu.

Obava z toho, že vláda stejně jako v Rusku použije zákon jako obušek proti svým kritikům, aby si zajistila znovuzvolení a ničím nerušené vládnutí. Ať už represemi opozice, svobodných médií či například i umlčením hlasům, které by mohly kritizovat legitimitu voleb, stav soudů či úroveň korupce.

Nic nekončí

I přes masivní protesty prošel v úterý 14. května tento zákon třetím čtením v parlamentu a očekává se avizované veto prezidentky Salome Zurabišviliové, která proti zákonu i samotné straně Gruzínský sen často tvrdě vystupuje (přestože ji v prezidentských volbách podporoval) a vyčítá mu autoritářství a příliš vstřícný postoj k Rusku.

Bitva o zákon tedy nekončí, což uvedli i organizátoři protestů, kteří nyní vedle demonstrací za stáhnutí zákona protestují i proti současné vládnoucí straně. Takže je možné, že ulicemi Tbilisi bude vedle pokřiků: „Ne Ruskému zákonu!“ „Sakartvelo!“ zaznívat i „Ivanišvili octup!“

Vládnoucí straně se totiž úspěšně podařilo přenést odpor k zákonu i na stranu samotnou (gratulki). Jestli to povede k ještě větší intenzitě protestů nebo naopak k jejich rozmělnění, se dozvíme v následujících týdnech.

Zdroje:

Gruzínský parlament schválil „ruský“ zákon, země se bouří - Seznam Zprávy (seznamzpravy.cz)