Článek
Představte si, že vás soused obviní z toho, že dlouhodobě týráte svého psa. Bude o tom psát na sociální sítě a dávat k tomu vaši fotku, nakoupí si billboardy, na které dá koláž zkrvaveného psa a vaší rodiny, a zdánlivě náhodně pak na vás začne pár lidí pokřikovat až půjdete s kolegy na oběd. Vy sice žádného psa nemáte a zkoušíte to vašemu sousedovi opakovaně vysvětlit, ale on se jen hlasitě směje a pak jde pověsit na sociální sítě status, jak je ten boj proti vašemu týrání chudáka pejska drahý a že mu máte pořádně přispět, aby to z prstu vycucané týrání psa co nejdříve skončilo.
Zhruba takto se dá popsat dlouhodobá agresivní kampaň jednoho aktivistického spolku, který o sobě tvrdí, že brání zvířata. Zneužívá přitom jména známých obchodů, které přitom žádná zvířata netýrají, a dokonce výrazně zpřísňují standardy toho, od koho potraviny odebírají. Jenže tihle aktivisté dobře vědí, že když svou lživou kampaň postaví jako boj proti velké a známé značce, budou mezi určitou skupinou lidí za velkého hrdinu a finanční dary i lajky na sítích se jen pohrnou.
Dar pro zvířata, nebo na výplaty?
Spoléhají také na to, že málokdo bude zkoumat, na co darované peníze doopravdy jdou. Většina dárců předpokládá, že když posílá peníze organizaci, bojující za práva zvířat, tak většina peněz půjde na práci na změně legislativy, vzdělávání nebo třeba společnou práci s farmáři a experty, aby se životní pohoda zvířat dále zvyšovala.
Jenže pokud se podívají třeba do poslední dva roky staré výroční zprávy, budou asi hodně překvapení. Novější bohužel zatím není k dispozici, ale i tak je to pozoruhodné čtení. Na položku, která je ve výroční zprávě popsána jako „lobbing, odborné konzultace, mezinárodní spolupráce, rešerše“, šla v předminulém roce pouhopouhá dvě procenta získaných darů. Naprostá většina vybraných peněz – plných 73 % – šla na mzdy a odměny.
Viděl jsem toho v životě už hodně, ale tohle mě šokovalo. Naprostá většina aktivistů má nějaké téma, za které bojuje a snaží se prosadit nějakou konkrétní změnu. Jenže u tohoto konkrétního spolku naprostá většina darů směřuje jen na osobní bankovní účty jejich spolupracovníků.
Ani aktivisté nemohou beztrestně lhát
Nejhorší na celé věci ale je, že tihle dobře placení lidé musí vědomě a dlouhodobě manipulovat veřejnost, aby dokázali vybrat další a další miliony na své platy. Naštěstí žijeme ve společnosti, kde platí právo a kde má smysl se proti podobným manipulacím bránit. Spousta firem nad podobnými útoky obvykle mávne rukou, protože se jim do sporu nechce. Díky tomu ale aktivistům, kteří si pomocí lhaní chtějí vydělávat na živobytí, jenom roste chuť.
Proto je dobře, že tentokrát někdo odvahu bránit se našel a že Městský soud v Praze jasně řekl, že lhát je špatné. Je tak znovu potvrzeno, že svoboda slova jednoho neznamená svobodu bezmezně urážet druhého.
Soud do detailu posuzoval jednotlivá tvrzení odsouzených aktivistů. Když se najednou ocitli v soudní síni, nedokázali svá tvrzení obhájit. Jak jasně řekl soud při vyhlášení rozsudku: „v řízení nebylo prokázáno, že by kuřecí maso prodávané žalobcem nesplňovalo zákonné požadavky na zdravotní nezávadnost nebo pocházelo z chovů porušujících právní předpisy“.
Tahle hodně viditelná prohra bude aktivisty, kteří vydělávají na klamání důvěřivých dárců, samozřejmě bolet. Je to navíc jejich druhá prohra v řadě. Nedávno se totiž snažili rozpoutat kampaň okolo vajec z bezklecových chovů. Do médií rozeslali tiskovou zprávu, ve které tvrdili, že se některé obchody chtějí zřeknout svých závazků ukončit prodej bezklecových vajec.
Použili přitom úplně stejnou strategii, jakou používají dezoláti: „není to pravda, ale mohla by být“. Žádný řetězec své závazky nezrušil, ale některá média na tuto dojemnou tiskovou zprávu proti známým brandům naskočila a sociální sítě byly opět plné fiktivního boje za práva zvířat.
Musím ale nakonec tyto profesionální aktivisty pochválit. Když se po pár dnech zjistilo, že si celý příběh o rušení závazků vycucali z prstu, začali couvat a tvrdit, že zařídili, že se na stokrát potvrzených závazcích nic nezměnilo. Teď už jen budou muset jejich právníci dořešit, jak se vymluví z toho, že v této další manipulativní kampani bez svolení používají loga firem, aniž by k tomu měli oprávnění.
Podobných případů manipulativních či zavádějících kampaní s cílem vybrat peníze na dobré živobytí bude bezpochyby přibývat. Zatím to totiž funguje dobře, protože se firmy zatím neuměly bránit. Ale teď už mají konečně prošlápnutou cestu. Boj za věci, kterým lidé věří, je určitě správný. Ale vymýšlet si, klamat potenciální dárce nebo utrácet naprostou většinu vybraných peněz jen za své vlastní platy mi už osobně přijde daleko za hranou.
