Článek
Ale jak má postupovat u zákonů, které dávají smysl, jen potřebují trochu vylepšit?
Někteří říkají, že je v dnešní napjaté době správné vést totální válku se stávající koalicí a vracet do Sněmovny všechno, co vrátit lze. Možná to dává smysl, to musí vyhodnotit politologové a nakonec to posoudí i voliči. Z mého pohledu člověka, který působí jako zástupce významné části podnikatelské veřejnosti, by dávalo větší smysl, kdyby Senát spíše hledal cesty, jak napravovat sněmovní chyby a zlepšovat kvalitu zákonů.
Diskuse o věcech v souvislostech, tlak na co nejmenší byrokracii a náprava legislativních chyb by měly být hlavní přidanou hodnotou Senátu, kterou ocení každý, kdo se musí složitými českými zákony řídit. U projednávání zákona o EET se to bohužel nepovedlo a Senát přišel o šanci prosadit si změny, které bychom všichni ocenili.
Chytré změny vs. svatá válka
EET sama o sobě není pro poctivé podnikatele nepřítelem. Pokud stát dokáže lépe pracovat s daty, cílit kontroly tam, kde existuje skutečné riziko krácení daní, a omezovat šedou ekonomiku, pomáhá tím i firmám, které své povinnosti plní. Ty totiž dnes často soutěží s někým, kdo si vytváří konkurenční výhodu právě tím, že část pravidel obchází.
Vždycky je potřeba posuzovat přínosy regulace a její dopady. A tady měl Senát dobrý instinkt, když na návrh paní senátorky Jarmily Smotlachové schválil návrh na vyjmutí drobných zemědělců, kteří prodávají vlastní produkci přímo ze dvora, z režimu EET. U člověka, který pár týdnů v roce nabízí sousedům vlastní ovoce nebo zeleninu, by administrativní náklady evidence výrazně převýšily to, co by nová povinnost přinesla státu. Jinými slovy: návrh Jarmily Smotlachové se snažil o přiměřené nastavení pravidel, aniž by zpochybňoval základní smysl evidence tržeb.
Stejnou filozofii – podporovat smysluplné věci, ale bojovat se zbytečnou byrokracií – držel i návrh senátora Tomáše Goláně na zrušení stropu pro zdravotní benefity. Paní ministryně financí Schillerová zcela nepochopitelně ruší stropy na volnočasové benefity, ale ponechává stropy na benefity zdravotní. Poněkud zvláštní signál vlády, která hodně mluví o zlepšování zdravotního stavu české populace, ale jejich skutky ukazují, že vidí větší hodnotu ve vstupenkách do kina než v péči o zdraví.
Firmy už dnes přispívají na prevenci, rehabilitace, fyzioterapii, psychologickou péči a další zdravotní služby a poptávka zaměstnanců po zdravotních benefitech roste. Kvůli nepochopitelnému stropu ale lidé často na potřebnou podporu nedosáhnou. Nejde přitom o peníze z veřejného zdravotního pojištění. Jsou to prostředky navíc, které mohou pomoci zvýšit dostupnost péče, zachytit zdravotní problém dříve nebo urychlit návrat člověka do práce.
Pokud by Senát přemýšlel o tom, jak zlepšit zákony, snížit byrokracii a pomoci lidem, v tuto chvíli by skončil diskusi a do Sněmovny by vrátil zákon o EET se změnami senátorky Smotlachové a senátora Goláně. Alena Schillerová by totiž jen hodně těžko vysvětlovala, proč chce uvalit novou byrokracii na drobného farmáře, prodávajícího sousedům pár desítek kilo okurek nebo jablek, a proč chce blokovat lepší péči o zdraví čtyřem milionům lidí, kteří dnes v Česku nějaké zaměstnanecké benefity čerpají.
Statusy na sítích život v Česku nezlepší
Jenže někteří senátoři se nakonec rozhodli, že politika je důležitější než reálná pomoc lidem a ekonomice. Senátor Stanislav Balík tak přišel s návrhem, aby se z evidence tržeb vyjmuly platby kartou, čímž by zničil možnost finanční správy analyzovat data o tržbách a znemožnil tak boj se šedou ekonomikou, tedy to, po čem poctiví podnikatelé dlouhodobě volají. Z evidence tržeb by se stala evidence hotovosti. Možná by tomu tleskali fanoušci na Facebooku, ale poctivým podnikatelům by to ublížilo.
Stejně nelogický byl návrh Tomáše Třetiny zrušit možnost, aby se malí podnikatelé místo zavedení EET mohli vyplatit vyšší paušální daní. Původní návrh drobným podnikatelům dával na výběr – buďto používejte EET jako ostatní nebo zaplaťte paušální částku, která zhruba odpovídá tomu, kolik byste díky EET odvedli navíc. Jednoduchá a férová úleva nejmenším podnikatelům. Návrh pana senátora, že někteří se mohou EET vyhnout, aniž by museli aspoň něco navíc odvést do státní kasy, je fajn a možná brání dalšímu zbytečnému rozdělování společnosti. Ale ekonomický smysl vůbec nemá.
Poslanecká sněmovna nedostává při senátní vratce možnost si vybrat, které navrhované změny podpoří a které odmítne. O senátním znění rozhoduje jako o celku.
V případě EET bylo úplně jasné, že ministryně financí nikdy nemůže přistoupit na to, aby se nové EET narodilo mrtvé, ani na to, že nějaká skupina podnikatelů dostane plošnou výjimku z placení daní. Navíc oba tyto návrhy byly v rozporu se zájmy poctivých podnikatelů, kteří chtějí jednoduché a férové podnikatelské prostředí.
Možná je honění lajků na sociálních sítích legitimní strategie a možná stačí k tomu, aby si lidé nevšimli, že kvůli tomu pod stůl padají i užitečné návrhy senátorů. Ale z reakcí podnikatelské veřejnosti plyne, že by mnohem více ocenila, kdyby by se Senátu podařilo prosadit změny, které mohly lidem skutečně pomoci.
