Článek
Všude slyšíme volání po „zásahu státu“, po „cenových stropech“ a po „povinném přijímání platebních karet“. Jenže tohle není řešení. Je to jen další pokus politiků řídit něco, co dávno řídí ten nejspravedlivější systém na světě – svobodný trh.
Trh není nepřítel, ale spravedlivý rozhodčí
Když vlekař nasadí přemrštěné ceny, nikdo mu nemusí nic zakazovat. Stačí, když lidé zavřou peněženku a pojedou jinam. Peníze mluví hlasitěji než jakýkoli paragraf. Pokud se lyžaři rozhodnou pro Polsko nebo Alpy, naše hory prořídnou – a ceny půjdou dolů samy. Regulace nebí třeba, stačí prostá logika nabídky a poptávky.
Zákon nemůže nahradit zdravý rozum
Volání po zákonném stropu na skipasy nebo povinné akceptaci platebních karet je lenivá zkratka. Chce po státu, aby za nás rozhodoval, co je „férové“. Ale férovost vzniká v okamžiku, kdy zákazník zvedne hlavu a řekne: „Takhle platit nebudu.“ Když restaurace podle tržby zjistí, že lidé odcházejí, protože neberou karty, vsadím se, že platební terminál mají do týdne.
Kdo platí, rozhoduje
Zákazník není oběť, ale šéf. Kdo platí, ten rozhoduje. Až tohle podnikatelé na horách pochopí, přestanou si stěžovat na menší tržby a začnou přemýšlet, jak uspokojit svého skutečného pána – platícího hosta. A politici by místo vymýšlení nových zákazů měli raději nechat lidi, aby o sobě rozhodovali sami. Protože každý z nás má moc – v kapse, na kartě, v peněžence.
