Článek
17. listopad je den, kdy si připomínáme odvahu studentů, kteří v roce 1989 vyšli do ulic bojovat za svobodu. Jejich statečnost změnila běh naší historie a otevřela cestu k demokratickému Česku. Dnes bych rád poděkoval všem, kdo kdy v minulosti za svobodu bojovali – ať už to byli studenti, disidenti nebo obyčejní lidé, kteří měli odvahu postavit se totalitě. Jejich odvaha nám dala možnost žít v svobodné zemi, a právě proto bychom neměli na jejich odkaz zapomínat.
Rostoucí obavy o naše svobody
Současná situace mne ale vede k vážným obavám o budoucnost našich osobních svobod. Valí se na nás lavina regulací a omezení, která postupně ukrajují z prostoru, který jsme měli dříve k dispozici. Evropská unie schválila omezení plateb v hotovosti nad určitou částku – fakticky tak kriminalizuje běžné ekonomické chování občanů. Stále se snaží protlačit Chat Control, který by znamenal sledování soukromé komunikace všech lidí pod záminkou boje proti kriminalitě. A samozřejmě daně neustále rostou, aby mohly být přerozdělovány formou dotací, které jen posilují závislost na státu.
Ztráta libertariánských hodnot
Co mě trápí nejvíc, je postupné vytrácení základních hodnot, na kterých měla naše svobodná společnost stát. Dobrovolnost, svoboda jednotlivce, respekt k vlastnictví a osobním rozhodnutím – to vše se pomalu vytrácí a je nahrazováno kulturou zákazů a příkazů. Místo aby lidé mohli svobodně rozhodovat o svých životech, stát jim stále častěji diktuje, co mají dělat, jak mají žít a co je pro ně dobré. Tato mentalita je přesným opakem toho, za co studenti před šestatřiceti lety bojovali.
Nebojujme zbytečně
Nechci, aby naši předci umřeli zbytečně. Nechci, aby jejich oběť byla jen historickou reminiscencí, zatímco my dnes své svobody dobrovolně předáváme politikům a byrokratům. A co mě děsí nejvíc – že to často děláme za bouřlivého potlesku. Když se někdo postaví za „rozhodné řešení“ našich problémů, za silnou ruku, která všechno spraví, lidé jásají. Jenže historie nám ukazuje, kam takové myšlení vede.
Nebezpečí populistických řešení
Potřebuji varovat před rychlými populistickými řešeními našich problémů. Volání po silném vůdci, který všechno vyřeší, je falešnou nadějí. Žádný politik, žádná vláda nevyřeší naše problémy místo nás. Taková řešení vždy vedou k omezování svobod, k centralizaci moci a nakonec k tyranii – ať už přichází z levice nebo pravice. Skutečná svoboda není v tom, že nás někdo zachrání, ale v tom, že máme prostor rozhodovat o svých věcech sami.
Zodpovědnost jako cesta ke svobodě
Potřebujeme návrat k dennodennímu rozhodování o vlastních věcech. Jen tak získáváme zodpovědnost za svoje životy, a jen zodpovědní lidé mohou být skutečně svobodní. Když přenecháme rozhodování státu, byrokratům nebo „rozhodnému vůdci“, vzdáváme se nejen svobody, ale i možnosti růst jako jedinci a jako společnost. Svoboda není dar, který můžeme brát jako samozřejmost – je to odpovědnost, kterou musíme aktivně pěstovat.
Výzva k probuzení
Vzpomeňme si v tento den na to, čeho jsme dosáhli před více než třemi desítkami let. A položme si otázku: Jsme ochotni to obětovat pro falešný pocit bezpečí a pohodlí? Já doufám, že ne. Doufám, že ještě máme dost odvahy bránit své svobody stejně, jako to dělali studenti před námi. Protože pokud ne, pak byla jejich odvaha zbytečná.
