Článek
Ivo Lukačovič zveřejnil jako první příspěvek nové služby Seznam Médium svou obžalobu Bitcoinu. Není žádným marketingovým nováčkem, a tak pravděpodobně úmyslně vyšperkoval svoji analýzu řadou argumentačních chyb, aby přiměl lidi z kryptokomunity rozhořčeně reagovat, a vytvořil tak okolo nové služby Seznamu pořádný hajp hned na začátku.
Ivo (takto neuctivě krátce si ho dovolím v článku označovat) je miliardář, a tak mě napadlo, že mu pomůžu pod průhlednou motivací, že si u mě třeba podobnou službu objedná i napříště. Jsem schopen napsat polemiku prakticky o čemkoli, pokud to nebude zadarmo.
Pomůžu mu nejlíp tím, že ačkoli rozumím bitcoinu jako koza petrželi, vyvrátím ve svém článku řadu Ivových úmyslných bludů, i některé neúmyslné, a sám se u toho dopustím šíření bludů dalších. Kryptokomunita obvykle nemívá potřebu reagovat na lidi jako je Ivo, protože nocoinery pohrdá, jak správně Ivo píše. Původní Ivova marketingová kalkulace by tak snadno mohla selhat, protože Seznam Médium by se místo hajpu stal rejdištěm zavilých anticoinistů, kteří mnohdy připomínají ve svém odmítání jakéhokoli smyslu kryptoměn náboženskou sektu. Když se ale obhajoby Bitcoinu chopí nějaký neumětel jako já a stanu se následně předmětem výsměchu dalších autorit podobně slovutných jmen, bude to budit zdání, že tento klaun mluví za kryptokomunitu, a to již nemůže nechat nikoho chladným. Komunita bude muset zareagovat, aby vyvrátila, že za ni mluvím, a tím se flame war rozjede tak, jak Ivo původně plánoval.
Původní článek najdete tady. Je přehledně členěn na deset bodů, tak se pokusím na ně postupně reagovat.
Ivo zmiňuje v bodě 8 svého článku, že bitcoin svým příznivcům nejvíce připomíná digitální zlato. Mě tak na první pohled taky připadá, tak se budu ve svém článku této představy držet.
1. Bitcoin nemá žádnou fundamentální hodnotu
Ivo vyčítá bitcoinu, že se nedá použít ve šperkařství ani v průmyslu jako zlato, a tudíž nemá žádnou fundamentální hodnotu (hodnotu samu o sobě). Rád bych namítl, že fundamentální hodnota zlata není v průmyslovém použití. Jedná se spíš o vedlejší použití tohoto drahého kovu, které není důvodem, proč má zlato tak obrovskou cenu.
Zlato se části lidí velice líbí. Jeho svůdný třpyt zapaluje odedávna v lidských srdcích touhu mamonáře, touhu vlastnit a svým třpytivým vlastnictvím se pyšnit v podobě šperků, sakrálních předmětů, trůnů, záchodů (zejména oblíbeno v Kremlu) a dalších předmětů vyráběných z tohoto kovu, ačkoli by se daly vyrábět i z něčeho úplně jiného. Tato lidská motivace má pramálo praktických důvodů, které by se daly vykládat jako ekonomický fundament.
I pro lidi, jako jsem já, kteří si zlaté šperky nekupují a po večerech zlaté cihličky nepřepočítávají, má zlato hodnotu – protože vím, že po tisíciletí má a vždy bude mít hodnotu pro velkou část lidí z právě uvedených iracionálních příčin. A tudíž má hodnotu i pro mě, jelikož některý z těch bloudů (například Vladimir Vladimirovič, až nebude mít kam jít důstojně na velkou) mi za ně vždycky výměnou dá něco praktického, třeba raketu s dlouhým doletem, která má fundamentální hodnotu nezpochybitelnou.
Stejná situace je u bitcoinu. Fundamentální hodnotou bitcoinu je přesvědčení nemalé skupiny lidí, že jde o ohromný a obdivuhodný technický vynález, který reprezentuje věčnou touhu člověka po svobodě a představuje unikátní historický pokus této svobody ve finančním ohledu dosáhnout za pomoci počítačové technologie. I když bude možná jednou bitcoin nahrazen v praktických ohledech jinými kryptoměnami, jeho pozice bude vždy výsadní, protože byl první.
V otázce fundamentální hodnoty je na tom bitcoin stejně jako zlato – určitá skupina lidí ho považuje z iracionálních příčin za cenný, a díky tomu je cenný i pro ten zbytek lidí.
Ivo též uvádí, že bitcoin je pouze záznam v počítačové databázi. Na to bych namítl, že zlato je jenom žlutý blyštivý kov a Mona Lisa je jenom kus plátna pomalovaného barvou. Která z těch věcí komu připadá cenná je jen otázka osobních preferencí.
2. Cena bitcoinu je náhodná
Ivo vyčítá bitoinu, že jeho tržní hodnota, která není opřena o žádný fundament, je náhodná a odvíjí se od toho, kolik lidí si ho zrovna kupuje jakožto investici.
Předstírá zde neúspěšně, že u zlata je situace jiná. Nicméně zlato má naprosto stejně náhodnou cenu, která se odvíjí jen od toho, kolik je na trhu volných peněz a nakolik se investoři domnívají, že jiná aktiva s praktickým ekonomickým užitkem budou vlivem inflace, hospodářského poklesu nebo z jiných důvodů ztrácet na ceně.
Mechanismus je zde zcela stejný, akorát že zlato není předmětem takových investičních bublin jako bitcoin. Za investiční bublinu však nemůže dané aktivum, nýbrž chování investorů, jak si vysvětlíme u tulipánů.
3. Bitcoin je pyramidová hra
A už jsme u těch tulipánů. Zde se Ivo pokouší o argumentační faul, když zaměňuje ve svém popisu investiční bublinu na bitcoinu za samotný bitcoin.
Zmiňuje zde Tulipánovou bublinu z roku 1637, která jistě nesla znaky pyramidové hry, stejně jako ji nese každá investiční bublina, ať už se jedná o tulipány, akcie, zemní plyn, eshopy (viz rok 2001) a nebo bitcoin. Každá taková investiční bublina je vlastně letadlo, které se zřítí k zemi, až se vyčerpá příliv investorů nadržených na ohromné výdělky z růstu ceny. Ti poslední na tom prodělají.
Logikou Iva bychom zde mohli tvrdit: Co je to vlastně tulipán? Již od roku 1637 víme, že to není nic jiného než pyramidová hra.
Bitcoin je investiční aktivum a stejně jako jiné takové aktivum včetně starých dobrých tulipánů může být předmětem investičního letadla. To ale neznamená, že sám bitcoin je letadlo, stejně jako jím není tulipán.
4. Bitcoin je ideální pro zločin
Bitcoinové transakce, narozdíl od peněžních transakcí v našem milém tradičním finančním systému, jsou veřejné, a proto nabízí pro počítačově gramotné orgány činné v trestních řízeních celou řadu příležitostí, jak proti zločinu bojovat a taky se to v mnoha případech úspěšně děje. Naproti tomu klasické peněžní trasakce, realizované v tichosti panamských advokátních kanceláří za účelem daňových úniků, praní špinavých peněz, pocházejících z vydírání, prostituce a drog a legalizující krádeže národního bohatství v rozvojovém světě v bilionech dolarů, probíhají zcela soukromě.
I já považuji snahy krypokomunity o vytvoření nekontrolovatelných peněz za utopii. Bitcoin ovšem zatím ničím takovým není. Počítačově zaostalým vyšetřovatelům, kteří nejsou schopni efektivní přeshraniční spolupráce, jistě přidělává vrásky na čele.
Je pravda, že bitcoin je pokusem, jak udělat člověka svobodnějším z hlediska kontroly finančních transakcí. Ačkoli je to naivní utopie, je nám chudým lidem sympatická, naopak shůry miliardářských trůnů se musí jevit zcela obráceně.
Svoboda vždy do jisté míry usnadňuje zločin. V totalitní společnosti plně kontrolující životy lidí zločin zcela vymizí.
A když už jsme u toho zlata – zlato již odedávna svádí lidi ke zločinu, jak se dozvíte skoro v každé pohádce a v každém filmu o pirátech.
5. Energetická stopa a záporný součet bitcoinu
Ano, používání bitcoinu je velice energeticky náročné. Zkoušel někdo spočítat, jak energeticky náročné jsou těžba a transakce s fyzickým zlatem? Kolik energie se vynaloží na výrobu a provoz opancéřovaných vozidel doprovázených vycvičenými pistolníky? O těžbě za pomocí různých jedovatých látek a otrocké práce domorodých chudáků ani nemluvě?
Ano, namítnete, však taky se zlatem se fyzicky moc neobchoduje. Daleko častěji se s ním obchoduje za pomocí všelijakých derivátů. Někdo někde má hromadu zlata, dá vám nějakou poukázku, že část patří vám a s tou již můžete vesele obchodovat bez přítomnosti pistolníků.
Bitcoin na tom bude časem podobně, protože energetická nákladnost jeho transakcí pravděpodobně nezmizí. Za pomoci jiných kryptoměn lze vytvořit deriváty bitcoinu, se kterými můžete za velmi levné peníze obchodovat, aniž byste musel zatěžovat naši drahou planetu spotřebou terrawatthodin energie.
U zlata to lidé pochopili dávno, protože na to přemýšlení měli staletí. U bitcoinu zatím ne zcela, protože na to zatím měli 14 let (ano, tak dlouho existuje bitcoin).
6. Bitcoin žije z přílivu kapitálu
Ivo vyčítá bitcoinu, že nově vytěžené mince si musí někdo kupovat, a bez tohoto přílivu kapitálu by ztrácel cenu.
Každoročně se vytěží velké množství zlata, které si musí někdo koupit. Bez přílivu kapitálu by cena zlata rovněž klesala.
Nevidím rozdíl, jak by řekl Andrea Bocelli.
7. Bitcoin neuspěl jako platidlo
Tady bych ani za peníze nemohl vymyslet žádný protiargument. Je to plná pravda, bitcoin jako platidlo není to pravé ořechové. Stejně jako zlaté mince se neukázaly nakonec jako úplně úspěšné v této roli, byť to zastáncům zlata trvalo několik tisíc let, než na to přišli. Dejme proto prezidentům v rozvojových zemích ještě pár let, než na to přijdou.
8. Bitcoin neuspěl jako digitální zlato
Bitcoin je svou podstatou digitální analogií zlata z hlediska svých vlastností, jak jsem popisoval v bodech výše. Jak se chová na trzích je jiná otázka. Ačkoli je analogií zlata, neznamená to, že se investičně bude chovat stejně.
Podobně jako zlato bude cena bitcoinu v dolarech trvale růst, pokud si zachová svou hodnotu pro nějakou část lidí. A těch není málo, jak sám Ivo rozebírá v bodě 9.
Ivo se snaží rozporovat tvrzení o růstu ceny bitcoinu poukazem na ropu, jejíž cena údajně taky neroste donekonečna. Zaprvé bych řekl, že cena ropy donekonečna roste spolu s tím, jak klesá cena peněz. Zadruhé, cena ropy i přes její omezené zásoby silně osciluje, protože není závislá na svém celkovém množství někde v zemi, nýbrž na schopnosti a ochotě jednotlivých států ji dodávat na trh a na její celkové spotřebě v ekonomice. Tyto faktory přitom u bitcoinu nejsou přítomny, takže vymlouvat se na ropu zde není vhodné.
9. Bitcoinová sekta
Řekl bych, že bitcoin jako abstraktní ekonomické aktivum, ukazuje některé vlastnosti tradičních ekonomických aktiv, čímž některým boří představu o těchto tradičních aktivech, a z toho důvodu vedou proti němu svatou válku. Kdo by to byl řekl, že zlato je skoro na nic a jeho cena je iracionálním výplodem lidské mysli zcela analogicky jako je iracionální cena bitcoinu?
Jinak sektu zastánců zlata jakožto statusového symbolu taky nemám moc rád, zejména když si představím Vladimira Vladimiroviče, jak mužně trůní na zlatém záchodě za obrovskými dvoukřídlými vraty ze zlata.
10. Bitcoin dělá bohaté ještě bohatšími
Ano, zde má Ivo naprostou pravdu, jedná se o jediné a první investiční aktivum na světě s touto vlastností, žánop.
Závěr
Ivo vyčítá bitcoinu ve svých deseti bodech spoustu neřestí. V mých deseti bodech jsem se pokusil oponovat, že to s těmi neřestmi není až tak zlé, ale hlavně že těmito neřestmi trpí i všeliká jiná investiční aktiva, zejména pak zlato, které je bitcoinu v mnohém podobné.
Bitcoin je první vlaštovkou nové technologie zvané kryptoměny. Ty nám v nastupujícím věku virtuální reality pomohou realizovat finanční transakce modernějším způsobem, než pomocí prostředníků zvaných banky či kartové společnosti, kteří si za své neohrabané oligopolní služby účtují horentní sumy.
Naopak nám nejspíš nepomohou vyřešit problém inflace ani finanční svobody, i když v to mnozí jeho zastánci naivně doufají. Tento fakt se nám může výtečně hodit jako záminka k sepsání článku vhodného k propagaci nové služby na našem webu.
