To opravdu hlavní, co potřebujete vědět o Bitcoinu

Je tomu prakticky přesně dva roky, co Ivo Lukačovič zahájil existenci tohoto serveru Seznam Médium svým článkem To hlavní, co potřebujete vědět o Bitcoinu, ve kterém Bitcoin prohlásil za letadlo. Někde jsem se dočetl, že nedávno veřejně ohlásil změnu svého názoru. Rád bych nejen upozornil na svou tehdejší obhajobu Bitcoinu, ale doplnil ji vážněji míněným výkladem.

Je nepochybné, že význam Bitcoinu v investičním světě za poslední rok enormně narostl. Stal se etablovanou součástí Wall Street, na české scéně o něm kromě technologického vizionáře Lukačoviče mluví i tradičněji zaměření investoři jako Patrik Tkáč. Jeho cena vyrostla opět o řádný kus výš. Pokud se tedy Bitcoin zbavil všeobecné nálepky podvodu a pyramidové hry pro dolních deset tisíc nesvéprávných ovcí a vloudil se do debat ve vyšší společnosti, můžeme ho pomalu i v českém mediálním rybníku začít řadit mezi důležitá světová investiční aktiva.

Rád bych v tomto článku podrobně popsal fundamentální důvody, proč je Bitcoin takovým aktivem, jaké důvody vedou lidi k jeho ocenění. I pro prakticky zaměřeného investora je pochopení této věci klíčové, nejen proto, aby mohl přispět do debaty ve společnosti chytrých lidí, ale hlavně aby se nedopouštěl investičních omylů, jako pan Lukačovič před dvěma lety.

Než se pustím do vysvětlení podstaty ceny Bitcoinu a zlata, je třeba určitého upozornění. Každá nová technologie od železnice, přes podprsenku až po očkování budí obrovské emoce a politické tlaky. Je to běžná vlastnost člověka, že na novinky ve svém myšlenkovém světě reaguje bouřlivými emocemi. Nové vynálezy jsou tak vnímány jako vše možné od pekelných vynálezů, přes prostředky k ovládnutí lidstva temnými silami v pozadí až po budoucí spásu seslanou shůry.

Úkolem investora je chápat, že tato pěna dní je pouze výstřelkem lidské psychologie podobně jako móda nebo fandění Spartě a že investor se od obyčejného člověka vyznačuje schopností vnímat realitu bez nánosu těchto emocí.

Moje dva roky stará obhajoba Bitcoinu stejně jako tento článek by mohly vzbuzovat dojem, že jsem vášnivým zastáncem této kryptoměny. Není tomu tak. Jediný důvod, který mě vedl tehdy a vede i dnes, je snaha přispět svým názorem k objasnění věci, která se mi zdá jasná a přesto je na ni tolik protichůdných názorů.

Abychom pochopili princip, proč je Bitcoin cenný, musíme nejprve pochopit, proč je cenné zlato, jelikož Bitcoin je jeho digitální implementací. Ačkoli se do zlata investuje již tisíce let, nevšiml jsem si, že by se na světě vyskytovalo nějaké větší množství lidí, kteří plně chápou důvod, proč je zlato cenné. Zkusím to krátce vysvětlit bez zdlouhavého dokazování a odkážu laskavého čtenáře k samostudiu souvisejících pramenů a především k jeho vlastním kognitivním schopnostem.

Zlato bylo cenným aktivem odedávna a tento fakt stojí pravděpodobně za tím, že se nikdo moc neobtěžuje přemýšlet nad tím, proč je vůbec cenné. Bere se to jako takový historický fakt, jehož kořeny jsou skryty natolik daleko v minulosti, že nemá smysl o něm přemýšlet. Chyba lávky. Od pochopení dávných pravd se lze propracovat k pochopení těch dnešních, jelikož nihil sub sole, jak říkají staří latiníci.

Zlato je velice třpytivý kov. Z tohoto důvodu se mnoha lidem líbí. Nicméně samotná třpytivost by asi jeho univerzální oblibu nedokázala vysvětlit. Že obliba zlata je univerzální se můžeme přitom přesvědčit cestováním po světě. Vyskytuje se v historii dávných kultur od incké (chrám boha slunce), přes naši vlastní až třeba po siamskou (zlatí Buddhové), ačkoli byly tyto kultury sotva v kontaktu, jako je dnes propojená globální civilizace. Musí tedy evidentně existovat něco, co nezávisle na sobě lidi na zlatu fascinuje. Je velmi důležité pochopit, co přesně to je, jinak vám jedna důležitá pravda o fungování lidského světa zůstává skrytá.

Základ pro naše pochopení ceny zlata najdeme ve vědeckém díle Carla Junga. Tento mystizující psycholog rozhodně není miláčkem investorské obce, která nadšeně hltá především díla různých duchaprázdných zbohatlíků o tom, jak se stát bohatým.

Jung nicméně položil základy pro pochopení mnoha aspektů toho, jak lidská psychika funguje. Pro naše účely je třeba pochopit, že Jung identifikoval několik na sobě nezávislých psychických funkcí, které utvářejí celkovou psychiku člověka. Pro náš výklad budou důležité dvě funkce – myšlení a hodnocení.

Myšlení asi není třeba zdlouhavě představovat. Všichni víme, co znamená nad něčím přemýšlet, logicky vyvozovat, analyzovat, zobecňovat a tak dále. Problém je v tom, že většina lidí se domnívá, že myšlení je jediná součást vědomé psychiky a o žádných jiných funkcích nejen nemají ponětí, ale ani o nich nechtějí slyšet.

Hodnocení je na myšlení nezávislá funkce, která umožňuje člověku rozpoznat hodnotu věcí. Nemám na mysli rozumově ji rozpoznat, nýbrž rozpoznat ji nezávisle na rozumu.

Vezměme si například čistou vodu. Když přijde člověk ke křišťálové studánce, tak si může říct, že to je skvělá věc, protože se z ní může napít, zalít svoji zahrádku nebo se v ní vykoupat. Voda je pro nás nenahraditelný zdroj. To je pochopení hodnoty vody rozumem, myšlením.

Kromě tohoto pochopení však existuje ještě jedno vnímání hodnoty křišťálové studánky, a to je vnímání její krásy a všech souvisejících aspektů. Jak se u studánky večer scházejí srnky a koupu se v ní hvězdy a jak se o tom dá napsat krásná báseň. Jak se v ní zrcadlí modré nebe a všechno co se do ní podívá. Zrcadlo je okno do nekonečna. Byl jsem na výstavě v Guggenheimově muzeu v NY, kde hlavní instalací bylo velké zrcadlo (rozumář by namítl, že takové umění by uměl udělat taky). Chci tím říct, že krása, estetická hodnota, není jediným měřítkem hodnoty. Součástí tohoto vnímání hodnoty jsou mnohem širší aspekty dané věci, její duchovní či symbolický přesah a tak dále, nicméně krása je jistě nejdůležitějším aspektem tohoto posuzování.

Není překvapením, že tato psychická funkce posuzování hodnoty se uplatní především v umění.

Naše moderní civilizace je již od Voltaira založena na vítězství rozumu, a tak existence Jungem popsaných psychických funkcí je dodnes předmětem velkých vášní a většina rozumářů existenci takovýchto funkcí odmítá, jelikož se považují za nejchytřejší na světě a připuštění existence něčeho takového by bylo nárazem pro jejich ego, protože by rázem všechny ty hlupáky, co se živí čmáráním po zdech, ale neumí vypočítat jednoduchou rovnici, pozvedlo na jejich úroveň. Jde však jen o tmářství, o kterém v souvislosti s Bitcoinem ještě budeme mluvit. Chcete-li světu rozumět, zapomeňte na vlastní ego a poučky bláznů a zkuste vnímat otevřeným rozumem.

Kdo chce opravdu pochopit existenci psychických funkcí, nechť si přečte Jungovy Tavistocké přednášky. Je to tam velmi exaktně a rozumově přijatelným způsobem vysvětleno.

Psychická funkce hodnocení je na rozumu nezávislým, tedy nepochopitelným mechanismem, kterým nám naše psychika říká, že něco má cenu a něco jiného ne. Podívej tento obraz, tato socha, toto roucho, tento šperk. Někteří vidí krásu a hodnotu a nemohou se vynadívat, nabručený inženýr ve smradlavých ponožkách brblá o stádovitosti lidí, kteří jsou ochotni předstírat, že v těch čmáranicích vidí něco krásného, aby mohli ve společnosti dělat chytré. Investor, mimochodem, si v takové chvíli jen všímá reakcí těch lidí a snaží se z ní vytěžit něco pro sebe. Koupit ten údajně pěkný obraz včas levně, aby ho později mohl dráž prodat. O jeho kráse dokáže dlouze zasvěceně mluvit jen proto, aby zvýšil jeho cenu, nebo si na toto mlácení hubou si dokáže najmout toho správného kritika umění.

Uvedený příklad inženýra však vede k jednomu důležitému poznání – obě psychické funkce (myšlení i hodocení) – mají sice všichni lidé, ale dramaticky se liší v tom, jak jsou obě tyto funkce silné. Někdo vyniká v jedné a druhou má zakrnělou a jiný naopak. Lidé se zakrnělým myšlením propadají z matematiky, ale umějí třeba krásně malovat, a naopak elonové muskové dokážou vynalézt kde co, ale nechápou rozdíl mezi životem na Zemi a na Marsu.

Jinými slovy, což je pro investora důležité, co jedni považují za cenné, nad tím ti druzí rezignovaně kroutí hlavou.

A nyní zpět ke zlatu. Zlato je svou sluneční třpytivostí, váhou, hladkostí a kdoví čím ještě (vysvětlit krásu rozumem nejde, snaží se o to kritici umění a výsledky známe, ale pro přiblížení látky laskavému čtenáři se tohoto nešvaru vědomě dopouštím) vnímáno částí lidí, jako nesmírně cenná věc. Čím je člověk více zaměřen na hodnocení (cítění hodnoty), tím je zlatem více fascinován. Pro rozumově uvažujícího vědce je to jen jeden z kovů so dobrou vodivostí a pro investora zdroj obohacení. Tak tomu bylo v historii vždy. Již od pradávna část lidí zírala na zlatý třpyt se silným okouzlením. Kolik každý z nás od dětských let četl příběhů o tom, jak třpyt zlata láká některé lidi do tenat hříchu a mamonu, jak dokáže otrávit jejich srdce hamižností a nenasytností, že zradí i své přátele a na jejich rukou se objeví krev.

Z hlediska rozumového pochopení této věci je potřeba jen vědět, že to tak je. Je tady klíčové si všimnout, že pro etablování se zlata jako univerzálního platidla, stačil tento fakt. Že část lidí z nepochopitelných důvodů považuje zlato za cenné. Ti ostatní si pak začnou zlata cenit právě z toho důvodu, že ví, že pro některé je cenné. Rychle se z něj stane univerzální platební prostředek a tím pádem i uchovatel hodnoty, pokud má takové vlastnosti, které tyto ekonomické funkce umožňují. A od té chvíle už užitečnost zlata uznávají úplně všichni.

Byl jsem svědkem úvah řady rozumářů o tom, proč vlastně je zlato cenné. Nikdy to nepochopili, vždy mudrovali, že to je jakýsi nahodilý zvyk, který se vžil a že zlato je vhodné k výrobě šperků a zubů. Ve skutečnosti existuje polovina lidstva, které zlato vždy prodáte, protože bez vlastního rozhodnutí cítí jeho velkou hodnotu a z toho důvodu nemůže nikdy ztratit na ceně, dokud bude člověk člověkem.

Nyní vybaveni příslušným myšlenkovým aparátem, pojďme se podívat na Bitcoin a pochopit, od čeho se odvíjí jeho hodnota.

Bitcoin nebyl vytvořen jako zlato, tedy jako cennost a uchovatel hodnoty. Bitcoin byl vytvořen jako platidlo, jako měna. Ideálem jeho tvůrců bylo, aby se jím svobodně platilo. Přesto se stal digitálním zlatem a platí jím jen parta blouznivců. Vysvětlíme proč.

Bitcoin je abstraktizací měny. Neexistujícím slovem „abstraktizace“ mám na mysli, že Bitcoin je virtuálním modelem měny. Model je myšlenkový koncept, který vznikne, když extrahujeme podstatu nějaké věci a všechny ostatní věci zahodíme. Podobným způsobem jsou například papírové peníze abstraktizací zlata. Představujeme si, že každá bankovka určité hodnoty reprezentuje jeden zlatý valounek a směna těchto papírků pak reprezentuje směnu valounků. Funkce této směny zůstává stejná, takže jsme vlastně zachovali model zlata a zbavili se toho samotného funkčně nepraktického kovu.

Měnu můžeme simulovat na počítači různým způsobem, ale teprve Bitcoin to dělá jakýmsi dokonalým způsobem, protože nezávisle na provozovateli toho simulujícího počítače. Zde laskavého čtenáře odkážu k samostudiu, nemám prostor tady vysvětlovat, v čem je technický vynález Bitcoinu a blockchainu revoluční.

Pro investora je důležité pochopit, že Bitcoin je pro technologické a počítačové nadšence ohromně krásným vynálezem, podobně jako je pro fyziky krásná teorie relativity nebo naopak pro umělecky nadané lidi Mona Lisa nebo zlatý šperk.

Tak jako krásu zlata chápou výlučně lidé nadaní psychickou funkcí hodnocení, tak Bitcoin je přitažlivý pro lidi, kteří jsou naopak nadprůměrně nadáni funkcí myšlení. Programátoři, geekové a další podobní tvorové.

Cení si na Bitcoinu celou řadu praktických vlastností, ale jedna neuvědomělá je v základu toho všeho. Jde o první, kanonický vynález kryptoměny, první abstraktizaci měny, kterou žádný jiný následný „shitcoin“ už nikdy nemůže dohnat. Tajemné jméno obdivovaného tvůrce Bitoinu Satoshi Nakamota je symbolem výjimečnosti tohoto vynálezu. Stejně tak Mona Lisa je krásný obraz, ale je cenná svou jedinečností a originalitou a když úplně stejný obraz namaluje někdo znovu, tak sice bude stejně krásný, ale cena bude úplně jinde. Stejnou pozici má Bitcoin mezi kryptoměnami.

Dokud tato skupina aj tý bláznů bude na světě existovat, do té doby bude mít Bitcoin hodnotu. Oni si jí cení a budou vždy ochotní za ni dát peníze. A proto má hodnotu i pro ostatní lidi, jenom chvíli trvá, než to ti ostatní pochopí.

Bystrý investor nakupuje to, co připadá hodnotné těm ostatním. Pro něj samotného má vše cenu, jen pokud to má cenu pro ostatní.

Jakmile má Bitcoin tento cenový fundament, tak se rázem na tento fundament nabalují další funkce, zcela stejně, jako tomu bylo u zlata. Zlato již dnes není platidlem, protože to není praktické. Bitcoin taky není platidlem ze stejného důvodu. Obojí ale je a bude investičním aktivem. Protože je pro některé vnitřně cenné a vzácné a nedá se zfalšovat ani levně vyrábět, tak je uchovatelem hodnoty pro všechny.

Bitcoin je narozdíl od zlata nový, takže kromě výše popsaného základního mechanismu své cenotvorby je stále předmětem různých blouznivých představ. Ty už u zlata po tisíciletích ustoupily do pozadí. Málokdo dnes přisuzuje zlatu například religiózní hodnotu.

Pokud má investor chápat podstatu cenotvorby Bitcoinu, měl by kromě vnitřního fundamentu ceny chápat i tyto vedlejší faktory, které v budoucnu budou velmi významně promlouvat do ceny Bitcoinu.

Podívejme se na několik základních skupin blouznivců vzhledem ke vnímání Bitcoinu.

První skupinou jsou odmítači. Reprezentantem v ČR by mohl být onen zmíněný Ivo Lukačovič, globálně pak například Warren Buffet. Jsou to lidé, kteří považují kryptoměny za letadlo bez jakékoli vnitřní hodnoty. Některé jejich argumenty jsem vyvracel v již zmíněném článku (odkaz), zkráceně se dá říct, že tito lidé nepochopili ani vnitřní cenový fundament Bitcoinu, ani jeho praktickou použitelnost jako uchovatele hodnoty. Jedná se o běžný psychický jev odmítání nového.

Další skupinou jsou krytoanarchisté. Jedná se o počítačové nadšence, kteří jsou zastánci svobody v počítačovém světě a Bitcoin vidí jako internetově anonymní platidlo, které jim umožní se na netu pohybovat bez dohledu úřadů. Dá se říct, že toto je asi hlavní uvědomělá motivace za vytvořením Bitcoinu, které stále ještě velká část kryptokomunity věří, a které zřejmě věřil i sám Satoshi Nakamoto. Jedná se o blud. Bitcoin není ani anonymní ani se nemůže stát platidlem plně bez dohledu úřadů. Peníze znamenají moc a úřady, které reprezentují celou lidskou společnost, si nikdy nemohou tuto moc nechat protéct mezi prsty a ztratit nad ní dohled. Jistě že tato funkce Bitcoinu zůstane, stejně jako i dnes zůstává hotovým penězům, ale vždy budou existovat účinné mechanismy k omezení této svobody na minimum. Anarchie není životaschopná forma existence celé společnosti, je to jen životní styl několika blouznivců. Čím dřív si svůj blud většina kryptokomunity uvědomí, tím víc se tato komunita začne chovat racionálně.

Další, pro mne subjektivně nejsympatičtější skupinou blouznivců, jsou krytolevičáci. Jsou to dobří lidé, kteří vidí, jak jsou peníze převodovou pákou moci a moc je vždy nakonec nástrojem zla a poroby. Jak kontrolu nad penězi drží finanční instituce a finančníci, což vůbec nejsou dobří lidé, nýbrž egomaniačtí mamonáři, kteří pro pár dolarů do vlastní kapsy neváhají celý svět uvrhnout do zničující krize a jejich nejoblíbenější zábavou je kromě vykořisťování jiných lidí především podřezávání si vlastní větve pod sebou. Dobrým reprezentantem v ČR se mi zdá být třeba Roman Týc. Tito lidé mají ušlechtilé pohnutky, ale myšlenka, že by něco jako zlato mohlo učinit lidstvo morálně lepším je bohužel zcela naivní a mylná. Každý nástroj je jen nástrojem a záleží do jakých rukou se dostane. Tato skupina je ovšem vlivově poměrně marginální.

Velmi srandovní, ale nejvlivnější a u nás zřejmě největší skupinou blouznivců jsou kryptopravičáci. Jedná se o skupinu lidí, kteří se domnívají, že bohatí lidé by měli být bohatí a chudí zaslouženě chudí a že hlavním smyslem peněz a obecně investičních aktiv je udržovat tento spravedlivý stav světa v permanenci. Inflaci považují tito lidé za levicový vynález skrytého zdanění, který okrádá bohaté o jejich bohatství a chudé zbytečně zbavuje nutnosti zaslouženě za svou neschopnost trpět a svým utrpením dávat vyniknout bohatství a velikosti těch bohatých. Těmto lidem se tiše stýská po éře zlatého standardu, kdy žádná inflace bohaté o jejich bohatství neokrádala a peníze byly ještě uchovatelem hodnoty. Tajně vzhlížejí k tomu, že se v budoucnu opět vytvoří peníze, které budou plnit tuto funkci a pro všechny narcistní sociopaty typu Václava Klause bude svět opět v pořádku. Dobrým a dostatečně vyšinutým reprezentantem této skupiny je v ČR Miroslav Ševčík.

Jedná se opět o blouznění. Tito lidé, byť se většinou považují za ekonomy, zapomínají na to, proč zlatý standard zanikl a co s sebou přinášel. Díky tomuto monetárnímu modelu vznikla krize ve 30. letech, matka všech ekonomických krizí, a bez rozvolnění zlatého standardu by se ji v podstatě nikdy nepodařilo plně překonat. Nutné opět samostudium. Peníze, nebo lépe měna, je primárně prostředkem pro roztáčení kol ekonomiky a teprve ve druhém plánu spravedlivým uchovatelem hodnoty a jinak tomu nemůže být, to plyne z podstaty věci a matematické reality a nejde o politické rozhodnutí. Bitcoin tedy vždy bude pouze další investiční aktivum, stejně jako zlato a nikoli měna, která by měla charakter zlatého standardu. Zlato, Bitcoin a další aktiva nás proti inflaci dokážou chránit jen částečně, a této částečnosti se z definice nelze zbavit. Ta částečnost je přitom v praxi především viditelná jako volatilita těchto aktiv. Zlato sice vždy bude mít hodnotu, jak vás budou přesvědčovat různí podvodníci, co vám budou chtít prodat zlaté cihly, ale ta hodnota hrozně kolísá, takže zrovna ve chvíli, kdy ho budete chtít směnit na peníze, tak to jako naschvál bude hrozně nevýhodné. Je to náhoda a zákon schválnosti samozřejmě jen zdánlivý, stejně jako není náhoda, že pokaždé když zrovna něco potřebujete koupit (třeba vánoční dárek), tak to zaručeně není ve slevě.

Bitcoin je nové aktivum a z toho důvodu má na sobě ohromný nános různých bludů. Ve skutečnosti se jedná o investiční aktivum podobných investičních vlastností jako má zlato, ale v mnoha ohledech pro investora praktičtější, ačkoli má bezpochyby i řadu špatných vlastností.

Jednou ze špatných vlastností je právě jeho novost, jejímž důsledkem jsou nedostatek bezpečnosti, regulatorní nejistota a ohromný vliv výše uvedených bludů a různých emocí na jeho cenu i politickou pozici ve společnosti. Jak bude toto aktivum stárnout, tak budou tyto špatné vlastnosti ubývat a zůstávat ty dobré. Co to konkrétně bude znamenat pro cenu Bitcoinu, ať si každý sám vyhodnotí v rámci své investiční strategie.