Článek
Odjezd v klidu
Když jsme s manželem odjížděli na dovolenou, byla jsem spokojená. Byt uklizený, kytky zalité a švagr nám nabídl, že se o ně postará. Připadalo mi to jako jednoduchý úkol, který nemůže pokazit. Stačilo jednou za tři dny projít byt, dolít trochu vody do květináčů a zavřít za sebou dveře.
Podezřelý návrat
Po dvou týdnech jsme se vrátili. Už když jsme odemykali dveře, ucítila jsem zvláštní pach. Byl to mix vlhka, alkoholu a zatuchliny. Nechápala jsem, odkud to může jít, protože před odjezdem bylo všechno čisté.
Nepořádek všude
Když jsme vešli do obýváku, zarazil mě pohled na poházené plechovky od piva a talíře s nedojedeným jídlem. Na stole stály prázdné lahve, na sedačce byly fleky a na koberci otisky bot. Bylo jasné, že švagr byt nepoužíval jen k zalévání kytek, ale udělal si z něj vlastní útočiště.
Zničené rostliny
To, kvůli čemu měl původně přijít, nezvládl vůbec. Některé květiny byly úplně suché a listy se drolily na podlahu. Jiné naopak plavaly v přelitých květináčích. Moje oblíbená orchidej, o kterou jsem se starala několik let, byla zničená. V tu chvíli jsem měla slzy na krajíčku.
Stopy po večírcích
Když jsme začali uklízet, objevili jsme další věci. V koupelně byly mokré ručníky a špinavé oblečení, které rozhodně nebylo naše. V lednici zůstaly zbytky uzenin a omáček, které jsme před odjezdem neměli. Dokonce i naše skleničky, které jsme schovávali na slavnostní příležitosti, byly pryč. Později jsme je našli poškrábané a zapatlané v krabici. Vypadalo to, že si tu zval kamarády a pořádal večírky.
Reakce švagra
Když jsme se ho zeptali, co to má znamenat, tvářil se dotčeně. Prý se jen chtěl cítit pohodlně a na kytky nezapomněl, jen to podle něj „nevyšlo“. Neviděl na tom nic špatného a ještě se zlobil, že mu nevěříme.
Rozchod ve vztazích
To byla poslední kapka. Manžel mu jasně řekl, že do našeho bytu už nikdy nevkročí. Od té doby s ním nemluvíme. Nejde jen o zničené kytky a nepořádek, ale o pocit, že někdo narušil naše soukromí a vůbec si nevážil důvěry, kterou jsme mu dali.
Ticho po bouři
Dnes, když projdu kolem orchideje v květináči, kde zbyl jen suchý stonek, vzpomenu si na to, co se stalo. A i když byt už dávno voní po čistotě a večírky jsou pryč, ten pocit zrady zůstal.
