Článek
Jak to celé začalo
Všimla jsem si, že se tchyně poslední týdny chová napjatě. Když jsme spolu seděly u kávy, dívala se na mě zvláštním způsobem. Nejprve jsem tomu nepřikládala význam, ale postupně se začala vyptávat na naše finance. Ptala se, kolik utrácíme za nákupy, jestli máme něco našetřeno a jestli nám manželův příjem stačí. Bylo to nepříjemné, ale ještě jsem to brala jako její přehnanou starostlivost.
Když padlo obvinění
Pak ale přišla věta, která mě úplně zarazila. Řekla mi, že peníze, které každý měsíc posílá manželovi na přilepšenou, prý mizí rychleji než dřív. A že má podezření, že je utrácím já. Seděla jsem tam jako opařená. Nešlo o částku, spíš o to, že mě považuje za někoho, kdo by tajně bral peníze a ještě o nich lhal. Snažila jsem se jí vysvětlit, že její syn má vlastní účet a že já k jeho kapesným vůbec nepřicházím. Jenže ona se tvářila, jako by slyšela výmluvu.
Rozhodla jsem se to ukončit
Domluvila jsem se s manželem, ať mi pošle výpis z jeho účtu za poslední tři měsíce, kde byly přesně vidět příchozí částky od tchyně i všechny platby. Vytiskla jsem to a při další návštěvě jsem jí složky položila před sebe. Požádala jsem ji, aby se podívala, že její peníze jdou na manželovy obědy v práci, benzín a jeho drobné výdaje, se kterými já nemám nic společného. Chvíli mlčela a jen přejížděla prsty po papírech.
Její reakce mě překvapila
Čekala jsem výbuch, omluvu nebo aspoň nějaké vysvětlení. Místo toho ztichla. Jen přikývla, že vidí, jak to je. Bylo jasné, že se stydí, ale neřekla to nahlas. Vzala dokumenty, položila je zpět na stůl a změnila téma. Možná se snažila zachránit zbytek důstojnosti. Já jsem jen cítila únavu. Tolik napětí kvůli něčemu, co si mohla ověřit během pár minut, kdyby se zeptala přímo svého syna.
Po návštěvě
Cestou domů jsem šla pěšky, abych si vyčistila hlavu. Měla jsem v sobě směs úlevy a smutku. Úlevu, že je to vyřešené, a smutku, že mě někdo z rodiny považoval za člověka, který bere, co není jeho. Nečekám omluvu. Stačí mi, že pravda je venku a že ticho, které po ní zůstalo, nakonec řeklo víc než její podezření.
