Článek
Humanizace magistrály
Převratná a z hlediska rozvoje celkově žádoucí humanizace magistrály a transformace nejen Hlavního nádraží, ale celého okolí od Muzea přes Vltavskou až do Holešoviček, má dalekosáhlý vliv na udržitelný rozvoj centra Prahy a na jeho ekonomické, ekologické a sociální poměry. Místo toho ale Praha salámovou metodou zastavuje Masaryčku, Florenc a letos už i kolejiště Hlavního nádraží. A magistrálu odkládá a odkládá.
PENTA v ofsajdu
V diskuzích se můžete dozvědět, že takto velký projekt není schopen připravit a financovat nikdo jiný než PENTA. Není to pravda. V prvních x letech přípravy a schvalování záměru se jedná o koncepce, soutěže a plány, které jsou věcí veřejné správy, města a státu, t.j. Prahy 2, Prahy a ministerstev místního rozvoje, dopravy, životního prostředí, kultury a zde i obrany. 60 hektarů z části i dost možná zastavitelných ploch dnes neznámo proč režíruje finanční skupina PENTA. Z hlediska fér soutěže a rozložení rizik je však nejlépe vše po schválení záměru vydražit včetně výšky kontribucí klidně i mezi desítky různých stavebníků. Fixace na PENTU prostřednictvím společnosti CR-City a.s. zavání nekalou soutěží s mnoha rysy monopolu na transformaci centra. Proces výstavby této nové čtvrti může být i dnes v principu stále stejný, jako byl při výstavbě Nového Města, Karlína, Žižkova či Vinohrad, kdy stát a město narýsují novou parcelaci, na kterou se následně vybírají investoři. Tak je to dobrým zvykem, normálně a správně. Proto je varovné, že tato důležitá změna na hranici památkové rezervace UNESCO nemá dosud oporu v ŽÁDNÉ byť jen koncepční zákonné územně plánovací dokumentaci Prahy. To je i příčinou, že je PENTA od samého začátku svých aktivit v ofsajdu!
Platforma - Hlavní nádraží Praha, Jakub Cigler architekti, zdroj: podklad k jednání Rady MČP2, 15.4. 2024
Sedm kroků územně plánovací přípravy
V žádné územně plánovací dokumentaci? Ano. Co Praha dnes má Radou HLMP schváleno, je iniciační Gehlova vize „Magistrála - Spojující městská třída“, z 29. srpna 2017. Ale ne zástavbu kolejiště Hlavního nádraží. Když shrnu, co chybí, aby proces humanizace magistrály a jejího okolí nebyl divoký, ale urbanisticky správně připravený, je nutné jej řešit v sedmi následných krocích:
1. formulovat cíl humanizace magistrály a jejího okolí do Strategického plánu Prahy,
2. sepsat její podmínky do Zásad územního rozvoje (obdobně jako jsou ty PENTOU a Prahou nesplněné!, ale stále platné, pro transformační území Masarykovo nádraží),
3. vytyčit plochu budoucího regulačního plánu do stávajícího i chystaného územního plánu a na toto území zahájit změnu a na dobu pořizování změny vydat stavební uzávěru,
4. až za těchto předem daných podmínek zadat otevřenou ideovou urbanistickou soutěž,
5. vítězný návrh propsat do výsledného a závazného regulačního plánu,
6. vysoutěžit v architektonických soutěžích jednotlivé domy,
7. a až úplně na závěr vysoutěžit jednotlivé developery a jejich kontribuce, díky kterým budou moci výstavbu za smluvních podmínek daných veřejnou správou realizovat.
Kritická infrastruktura Hlavní nádraží Praha
Ale pozor, ještě je tu jedna vážná věc celostátního a mezinárodního významu. Hlavní nádraží je dle Krizového zákona č.240/2000 Sb. se vší pravděpodobností kritická infrastruktura, kde je z bezpečnostního hlediska vzhledem k eskalující válce na Ukrajině nevhodná účast investiční skupiny PENTA, která je známá nejen kauzou Gorila, ale i propojením s Ruskem a Čínou. I autor předloženého konceptu zástavby kolejiště Jakub Cigler uvádí na svých starých (2015?) stránkách kontakt na svou moskevskou pobočku OOO CMA. To vše ve mně budí vážné pochybnosti, stejně jak kdyby nové jaderné bloky v Dukovanech a Temelíně měli stavět Rusové. Strategickým významem a objemem investic je to stejného řádu.
Tak se ptám, uvědomuje si ohrožení bezpečnosti BIS, Vláda, Rada či Zastupitelstvo Prahy či Prahy 2? Kdo PENTĚ konečně pískne ofsajd?
