Článek
Změnilo se za 14 let pořizování plánu něco?
Jak už jsem psal v listopadu 2025 Otázky k Metropolitnímu plánu 2025 při připomínkování tehdejší verze Metropolitního plánu, Praha nový Metropolitní plán bezesporu potřebuje stejně jako jej potřebovala už i v roce 2016, kdy jsem jej s kolegy hodnotil v tzv. Rudolfinském memorandu takto:
„Metropolitní plán“ nevidí za hranici Prahy, povyšuje chaos na tvůrčí princip urbanismu a nepředkládá jasnou urbanistickou koncepci, která by zaručila tolik potřebný polyfunkční a polycentrický růst města, městských částí, čtvrtí a nevytváří podmínky pro zodpovědnou správu naší metropole. S narůstajícím rozhořčením vnímáme formální „komunikaci“ jak s odbornou, tak politickou a laickou veřejností. Za východisko z dnešní krize a chaosu považujeme tvorbu podrobnějších regulačních plánů, vzniklých na základě veřejných architektonických a urbanistických soutěží.
Jsem rád, že je to plán iniciační, rozvojový a transformační. Praha změnu potřebuje.
Jsem rád, že proběhla kompletní digitalizace a průběžně rostou objemy analytických dat.
Co nejsem rád a varuji před tím, že nenabízí a nepředepisuje pro vymezená transformační a rozvojová území povinné zpracování regulačních plánů, které by v samostatném řízení v lokálně omezeném rozsahu, tj. i mnohem rychleji a praktičtěji než v rámci Metropolitního plánu, řešily vybraný detail území, kde už by byl vidět každý dům a každý strom, kde by byly jasné počty a typy bytů, občanské vybavenosti, obchodů, pracovních prostor a jasná míra zastavění. Kde by byly přesné výšky, šířky, délky a kapacity. A dle kterých by již hlavní město Praha a od ní i libovolný investor znal pro něj předepsané kompenzace, tzv. kontribuce, a bez dalších zdržení mohl snadno a rychle stavět to, co potřebuje a chce.
Nejsem rád, že Metropolitní plán toto vše bez regulačních plánů ponechává na volném uvážení představitelů samospráv města v plánovacích smlouvách s developery. Vidím v tom monstrózní korupční riziko, kdy zůstanou dnešní ekonomicky neudržitelné kontribuce v nízkých jednotkách namísto v nízkých desítkách procent. Znamená to totiž, že stejně jako dosud i nadále bude váznout výstavba cenově dostupných bytů, škol, hřišť a parků a Praha-východ a Praha-západ porostou nadále dvakrát rychleji než celá Praha, která se definitivně udusí v dopravní zácpě způsobené růstem satelitů.
Metropolitní plán bez podrobnější lokální dokumentace je zhasnutím plánování a vypnutím všech pojistek a regulací a je privatizací 2026. Tentokrát jen pro 2% vyvolených, kterým 98% zbývajících obyvatel Prahy zaplatí jejich stoprocentní zisky. Je privatizací města pro bohaté a ztrátou města pro nás všechny ostatní. Žádné cenově dostupné byty, žádné zklidnění dopravy, žádné pěší zelené kulturní město s lidským měřítkem. On ho, pravda, nezakazuje, jen když jej konkrétními opatřeními nezaručí, tak NEVZNIKNE.
Metropolitní plán v dnešní podobě bez regulačních plánů otevírá dveře chaosu, korupci a eskalaci bytové krize. Pro trvale udržitelný rozvoj Prahy není až tolik důležitý počet bytů, jako jejich cena. A k té se nelze prostavět, jak tvrdí masivní všudepřítomná developerská propaganda, ale je třeba ji taxativně určit. Bohužel, ať už se to příznivcům kapitalismu 19. století líbí nebo ne, jak ukazuje evropská zkušenost posledních 30 let, není jiná cesta. Standardní cenově dostupné byty nemohou být většinově předmětem volné soutěže, ekonomické zákonitosti z nich dělají, ať se nám to líbí nebo ne, okamžitě byty investiční, které jsou předmětem investiční spekulace. Jejich ceny, jak každoročně vidíme, geometricky rostou a jsou příčinou nejen bytové, ale vzápětí i ekonomické a celospolečenské politické krize. Vzpomeňme jen na finanční krizi v USA v roce 2008, známou jako „Velká recese“, která byla způsobena splasknutím bubliny na trhu s nemovitostmi a selháním trhu s rizikovými hypotékami. Krach investiční banky Lehman Brothers v září 2008 spustil celosvětovou paniku, hluboký propad burz a vážnou ekonomickou recesi. Nic více a nic méně.
Lze v hlasování Zastupitelstva hl.m. Prahy dne 28. 5. 2026 zatáhnout za záchrannou brzdu?
Myslím, že ano. Schválením dodatku, že plánovací smlouvy nesmí být podepsané bez standardně zákonně schválených regulačních plánů, kde budou specifikované potřebné detaily výstavby, se všechny územně plánovací pojistky opět nahodí a nebezpečí může být zažehnáno. Je to i důvod, proč je v § 72 Stavebního zákona stanoveno, že územní plán nesmí obsahovat podrobnosti, které náležejí svým obsahem navazujícím regulačním plánům, a nezákonně je tak obcházet a nahrazovat.
Zdroje:
