Článek
Radka Denemarková: Čokoládová krev
Od jisté doby – plus minus Peníze od Hitlera – je každá další kniha Radky Denemarkové ostře sledovanou událostí české literatury. Od Hodiny z olova je to autorka evropská. V novém románu si vybrala tři postavy, na kterých ukazuje dobu druhé poloviny 19. století, kdy se rodí moderní globální doba, v jejíž ostré fázi právě žijeme. Božena Němcová, John Davison Rockefeller a George Sand. Tři noční obrazy. Tři lidská těla za psacími stoly. Překrývají se. Co tvaruje jejich životy, co formuje jejich osudy. Existuje genetická výbava těl. Existuje genetická konstelace rodin. Existuje gen národa. Existuje gen doby.
Tereza Matějčková: Bůh je mrtev. Nic není dovoleno
Česká filozofka, pedagožka a novinářka je v nejlepším slova smyslu živě myslící bytostí. Potvrzují to jak studenti, tak čtenáři jejich textů. Dokáže zajímavě pohlédnout i na tak ožehavé otázky, jako jsou dnešní kulturní války. O některých, dnes téměř posvátných a nedotknutelných společenských dogmatech, dokáže pochybovat nebo je rovnou nazvat fastfoodovým myšlením. Myslí, tedy je proč s jejími texty ztrácet čas.
Daniel Stach, Gabriela Cihlářová: Hyde Park Civilizace 3
Kdyby už za nic jiného, tak koncesionářský poplatek za pořad České televize Hyde Park Civilizace je dobrá investice. V osobě Daniela Stacha mají zájemci o popularizaci vědy opravdu zastání. Celému týmu se pak podařilo získat si poctivou prací takové renomé, že dnes mohou do českého prostředí autenticky přivést z planety světové vědecké komunity doslova kohokoliv.
Samuel Beckett: Molloy, Malone umírá, Nepojmenovatelný
Není moc autorů, kteří ve 20. století tak zatřásli literaturou jako je Beckett. Jeho knihy nejsou vyprávěním příběhu, ale ponorem do Mariánského příkopu lidské duše. Dokonale přizpůsobil svůj jazyk tomu, aby zdůraznil nejen tíhu lidského soužití a rozhovoru, ale také jeho fragmentárnost a nervozitu. A velmi dobře ovládá i grotesku. Tak ostře řezanou, jako je Beckettova neuvěřitelná tvář.
Pavel Zajíček: Radost je lehkost, vánek a studená voda: rozhovory
DG Pavla Zajíčka je celoživotně underground a poezie. Estetika i etika mimo establishment. Tady v naší kotlině se mu do lidské a umělecké svobodomyslnosti holt připletli bolševici a trápili ho. Básník – karatista toho nikdy moc nenamluvil. Slovo u něj vždycky mělo váhu. Rytmus jeho textů je pořád stejný – ať jde pustou zemí nebo výskajícím davem. Nevykecává se, ale něco říká.
Nathan Ballingrud: Severoamerické jezerní příšery
Určitě existuje něco, čemu bychom možná přesněji než horor mohli říkat temná literatura. Protože lidé umí být temní – a autoři jako Ballingrud to umí zpracovat. Jsou to milostné příběhy. A také příběhy o příšerách. Někdy jsou to monstra v tradičních převlecích, jindy nosí tváře rodičů, milenců nebo nás samotných. Lidé z dělnické třídy jsou v těchto příbězích hnáni čímsi jako láska do extrémů. Někdy jsou zničeni, jindy vykoupeni. Všichni se potýkají s nejosamělejšími zákoutími sebe sama a snaží se najít únik.
Věra Nováková: Každý krok je volba
Každý, kdo se v poslední době setkal s originální a výraznou výtvarnicí Věrou Novákovou, říká to samé: neuvěřitelná vitalita a rozhled ženy, které je pětadevadesát let. Život i dílo poznamenané totalitou, manželství s malířem Pavlem Brázdou, autentické deníky, fotografie, reprodukce obrazů. Po sestrách Válových přináší nakladatelství Torst další pohled do života umělkyně, která žila a malovala podstatnou část života „do šuplíku“ – a nevzalo jí to radost a zájem.
