Článek
Znáte ten pocit, když za sebou doma konečně zaklapnete domovní dveře, hodíte kufry do auta a najednou z vás spadne ten každodenní kolotoč všedních starostí? My s ženou jsme si řekli, že letos žádné letiště, žádné fronty ale hlavně žádné přeplněné pláže u moře. Jen my, naše auto a pohodový poznávací trip směr jihozápad. Cíl? Kraj, kde jsou krávy šťastnější než lidé a kde se hory dotýkají nebes.
Den 1: Z Česka do srdce Allgäu
Z Prahy jsme vyjeli v klidu před desátou, žádné vstávání za tmy. Cesta přes Rozvadov a kolem Mnichova utekla v rytmu oblíbeného playlistu a my rychle polykali kilometry dálnic. Bez kolon a deště nás kolem třetí odpoledne přivítal Kempten. Po více než pěti hodinách a pětistech kilometrech v autě jsme toužili po vychlazeném pití a maximálně po malé klidné procházce. Ubytovali jsme se v hotelu B&B a vyrazili do centra. Kempten v pozdním odpoledni, to je čistá bavorská pohoda. Na Residenzplatz se barokní fasády pod zapadajícím sluncem zabarvily dozlatova a náměstí zaplnily stolky kaváren. Sedli jsme si, dali si první Weissbier a jen pozorovali ruch kolem. Večer se blížil a počasí přálo. Ještě jedno pivo, pak procházka k bazilice St. Lorenz a nakonec dolů k řece Iller. První den nás dokonale přepnul do módu „dovolená“. Už žádná únava, jen radostný pocit, že jsme konečně tady.
Den 2: Římské stopy v Kemptenu i Füssenu
Ráno jsme si přispali. Jsme přece na dovče, ne na útěku. Než jsme město opustili, zašli jsme do archeologického parku Cambodunum. V čase, kdy slunce není ještě tak vysoko, mají ty římské zříceniny neuvěřitelné kouzlo. Člověka to tak nějak uzemní, když vidí ty základy fóra, kde se obchodovalo už před 2000 lety. Kolem jedenácté jsme nasedli do auta a vyrazili směr Füssen.
To město vás obejme svou historií. Gotický Hohes Schloss a Reichenstrasse, hlavní pěší zóna, která kopíruje starou římskou cestu Via Claudia Augusta. Můžete si tam dát kafe a představit si, že tudy v té době, pochodovaly římské legie směrem na Augsburg. Jen pár minut chůze z centra najdete kaskádový vodopád Lechfall. Tyrkysová voda se tu valí skalní soutěskou, nad kterou vede lávka. Ideální místo na fotku.
K večeru bylo už trochu chladněji, takže k večeři, v hotelu Blaue Burg, u zříceniny hradu Falkenstein, jsme si dali Pichelsteiner. Hustý a poctivý „eintopf“, co zahřeje a zasytí.
Den 3: Královský sen + 107 zatáček do alpského údolí
O zámku Neuschwanstein jsem už něco věděl a viděl i několik dokumentů. A zmlsaný Čech by jistě řekl, že není nad Hlubokou nebo Karlštejn. Ale když stojíte na Marienbrücke a koukáte na ty romantické bílé věžičky, tak pochopíte, proč tento monumentální zámek inspiroval nejen Walta Disneyho.
Pak naše další kroky vedli k naproti stojícímu hradu Hohenschwangau a blížilo se poledne. Oběd v restauraci Alpenrose am See byl ve znamení Schweinshaxen, pečeného kolena tak dobrého, že i moje žena, která obvykle počítá každou kalorii, s mastným úsměvem rezignovala.
O 43km dál na západ přišlo potěšení hlavně pro mě. Oberjoch Pass. Těchto 107 zatáček by byl na motorce asi větší adrenalin ale výhled z vyhlídky od Kanzelhütte ve výšce 1139 m n.m., byl také úžasný zážitek. Den jsme zakončili v Sonthofenu v hotelu Kühbergalp. Otevřeli jsme si na balkoně víno a těšili se výhledem na večerní město a na 1738 m n.m. vysokou horu Grünten. Je to zdejší dominanta a údajně se jí přezdívá „Strážce Allgäu“.
Oberallgäu
Den 4: Oberallgäu: místo, kde hory objímají nebe
Vstávání v Sonthofenu, nejjižnějšího města Německa, má svoje, skoro venkovské kouzlo. Na svazích po okolí zvoní kravské zvonce, popíjíte ranní kávu na terase a nasáváte tu idylickou ranní allgäuskou atmosféru.
Popojeli jsme do nedalekého Oberstdorfu, kde propojení turismu, sportu a tradičního života zdejších sedláků ve vás zanechá ten pravý otisk dnešního jižního Bavorska. Procházíte se pohádkově rustikálními uličkami této skoro 900 let staré vesnice a potkáváte turisty z celého světa stejně samozřejmě, jako stádo krav jdoucí mezi nimi na pastvu. K tomu světoznámé skokanské můstky a panorama okolních horských velikánů ve vás vyvolá úžas nad krásou tohoto nezapomenutelného místa. Lanovka na Nebelhorn nás vytáhla do více jak dvou tisíc metrů a najednou jsme viděli Alpy z úplně jiné perspektivy. Této vyhlídce se říká „Tribuna Alp“. Seděli jsme v horské restauraci Gipfelhütte, dělili se o pečené kuře a jen tak se kochali 360 stupňovým výhledem na přibližně 400 alpských vrcholů. Božské.
Vyhlídka na Nebelhornu (2224 m n.m.)
Odpoledne nás čekal kontrast, soutěska Breitachklamm. Jdete po lávkách, pod vámi burácí divoká voda a vy si připadáte úplně malincí. Je tam vlhko, chladno ale neskutečná energie. Kdo má chuť a dobrou fyzičku, může dojít údolím podél řeky Breitach až do rakouského Kleinwalsertalu. Pěkný trip. Je to zhruba 9 km a zpět se dá dojet místní linkou autobusu. Nám stačil jen malý okruh a byli jsme spokojení. Nic se nemá přehánět, že? Večer klasický Schweineschnitzel s bramborovým salátem v Zum goldenen Hirsch, pak krátká procházka po centru Sonthofenu a příjemně unavení jsme se těšili do postele.
Den 5: Téměř 2,8 km na bobech a vodopády
Pátý den jsme se rozhodli si užít trochu jiné zábavy. U ledovcového jezera Alpsee za Immenstadtem jsme naskočili na nejdelší, celoročně provozovanou bobovou dráhu v Německu a zážitek to byl fakt solidní. Můžete to rozpálit až na 40 km/h. A cestou dolů vás čeká 68 zatáček a k tomu 23 vln, 7 skoků a 4 mosty. Když chcete, tak za 5€ vás vyfotí automat v tom nejprudším úseku a pak si dole u pokladny vyzvednete obrázek, na kterém vypadáte jak po zásahu elektrickým proudem. No, neberte to.
Oberstdorf
Cestou kolem Oberstaufenu a Linderbergu je úchvatná silnice, kde prostě musíte někde zastavit a udělat pár fotek okolní krajiny. Široká zelená údolí, posetá typicky bavorskými usedlostmi. A v dáli, jak jinak, rakouské a švýcarské štíty Alp. Krása. Po zastávce na oběd jsme dojeli k Scheidegger Wasserfälle. Tyhle vodopády působí jako vystřižené z filmu o Amazonii, jen v precizním německém balení. Cestou k nim jsme stihli i prohlídku malé zoo u vchodu a prozkoumali zdejší geotop. Je to opravdu fascinující místo, kde voda tisíce let neúnavně tesala do pískovce tvář zdejší krajiny. Zkrátka další vydařený den, který jsme zakončili stylově. V hotelu Edita v Scheideggu nám na stole přistálo Brettljause, prkénko naložené místními sýry a uzeninami a k tomu Allgäuer Büble Bier. Co víc si člověk může přát?
Den 6: Pohled jako z letadla, pak první rande s jezerem
Tenhle den byl o velkolepých změnách. Než jsme se definitivně spustili k hladině jezera, vyjeli jsme autem na rakouskou horu Pfänder nad Bregenzem. To je ten moment, kdy se vám zatají dech. Otočíte se na jednu stranu a vidíte hradbu 240 alpských vrcholů. Otočíte se o 180 stupňů a koukáte na Bodamské jezero z ptačí perspektivy. Je to jako pohled z letadla. Obrovskou vodní plochu jezera a pobřežní části Německa, Rakouska a Švýcarska máte jako na dlani.
Poté nás čekalo Lindau. Zde jsme měli pocit, že jsme ocitli někde u moře v jižní Italii. Palmy, nabřeží s restauracemi a malý přístav. Ubytovali jsme se přímo na ostrově v hotelu Bayerischer Hof. Pak jsme navštívili historický Marktplatz, ochutnali osvěžující zmrzlinu v italské cukrárně a došli k majáku, kde na vše dohlíží bavorský lev. Je to zajímavé ale tahle část města u vody má v sobě opravdu nádech středomořské romantiky. K večeři jsme si dali čerstvý Felchen na másle a den jsme zakončili v „Biergarten“ s pivem Augustiner Helles. A nebylo špatný.
Lindau
Den 7: Vzducholodě, promenáda a ryba v housce
Ve Friedrichshafenu jsme si užili trochu historie v Zeppelin Museu. Stát v maketě obří vzducholodi vás donutí k zamyšlení nad tím, jakou odvahu ti lidé tehdy měli. Vždyť havárie vzducholodi LZ 129 Hindenburg patří k nejtemnějším kapitolám letectví a v muzeu ji připomínají silné fotografie i dobové záběry. Dnes jsou vzducholodě v podstatě pomalé, bezpečné a luxusní autobusy v oblacích a pravidelně létají nad Bodensee. Jsou plněny heliem, nikoliv vodíkem a mají bezpečnostní normy jako například Boeing. Největším nebezpečím tak zůstává jen to, že se vám z té krásy nad jezerem zatočí hlava nebo že vám při placení lístku trochu zapláče peněženka. Já výšky moc nemusím, takže jsme si ten dutý kolos užili jen zezdola. Už samotný pohled na jeho start ale stál za to.
Museum Zeppelin
Odpoledne jsme jen tak korzovali po nábřeží Ufenpromenade. Patří k těm nejdelším a nejhezčím na Bodamském jezeře. Kavárny, pouliční umělci, přístav s jachtami a v pozadí Alpy se sněhem na vrcholcích. K večeři jsme si koupili ve „street food“ stánku výbornou uzenou rybu v housce a jedli ji, jen tak, na lavičce u vody. Den plný kontrastů, od obřích vzdušných snů po malou radost z dobré ryby a západu slunce. Někdy jsou ty nejjednodušší věci ty nejlepší.
Bodamské jezero
Den 8: Hus, hrad a sýrové sbohem
Poslední den nás trajekt z Meersburgu převezl do Konstanz (Kostnice). Je to příjemná zkratka přes jezero, kdy auto odpočívá na palubě a vy si na přídi užíváte vlhký vítr ve vlasech. V historickém centru města jsme si, jako každý český návštěvník, prohlédli Husův dům a nedaleko od něj i místo s pamětním kamenem, kde byl Jan Hus v roce 1415 upálen. Tehdy to byla jen pustá louka za středověkým městem ale dnes je to velmi zvláštní pietní místo. Zvednete hlavu od pomníku a vidíte 12patrový panelák a pak se otočíte doprava a koukáte mezi domy, do 50 metrů vdáleného, Švýcarska.
Friedrichshafen
A právě tam jsme na závěr dne zavítali. Na zámek Arenenberg, kde vyrůstal sám Napoleon III. Mají tam velmi zajímavé museum a je to jen 15 minut od Konstanz.
Poslední večeře? Pravé Käsefondue. Bublající sýr, bílé víno a relax u jezera, v hotelu Schiff Am See.
Bohužel, konec se blížil. Další den byl v plánu návrat domů. Ale slíbili jsme si, že se sem určitě někdy vrátíme. Nejen proto, že jsme viděli jen zlomek toho, co Allgäu a Bodamské jezero nabízí ale hlavně kvůli tomu, že jsme si tenhle kraj prostě zamilovali.
Pár rad od nás pro vás:
• Nespěchejte. Allgäu není o kilometrech, ale o zážitcích
• Vrstvěte. Dole u jezera je léto, nahoře na Nebelhornu vás vítr profoukne.
• Trajekt. Meersburg–Konstanz je příjemné spestření cesty autem a ušetříte čas i kilometry.
• Neuschwanstein. Pokud chcete do zámku, tak rezervace lístku je naprostá nutnost.
Tento článek nemůže dostatečně vystihnout to, jak jsme si užili těchto 8 dní. Byl plných krásné přírody, nevšedních zážitků, výborného jídla a neskutečné pohody. Vřele doporučuji. Allgäu a Bodamské jezero je trip, který vás nezklame.
Tak šťastnou cestu a pamatujte: cesta je cíl, tak si ji vychutnejte.
