Česko si skvěle poradilo se začleněním ukrajinských uprchlíků

V Evropě nyní žije okolo šesti milionů ukrajinských uprchlíků.

Stovky tisíc si vybralo jako svoji cílovou zemi Česko. Čísla se průběžně mění, nicméně podle dostupných údajů ČR stále zůstává v porovnání s ostatními státy Evropské unie zemí s největším množstvím uprchlíků z Ukrajiny na počet obyvatel.

Pokud bychom vzali v úvahu i země mimo EU, předstihlo by nás v celosvětovém srovnání už pouze Moldavsko. V Česku tvoří ukrajinští uprchlíci zhruba 3,5 % obyvatel, v Moldavsku je to zhruba 5 %.

Velká výzva

Podle posledních údajů ministerstva vnitra pobývalo v ČR 383 300 lidí s dočasnou ochranou. Z toho bylo 95 400 dětí a mladých do 18 let a 16 200 lidí důchodového věku. Evidováno bylo 165 200 dospělých žen do 65 let a 106 500 mužů.

Hned na začátku bylo pro Česko i celou Evropu obrovskou výzvou poskytnout lidem dostatečnou pomoc a začlenit je do společnosti. Česko už poskytlo uprchlíkům z Ukrajiny na humanitárních dávkách od začátku války do konce letošního srpna 20,7 miliard korun.

Často zaznívaly a stále zaznívají takové hlasy, že uprchlíci z Ukrajiny neúměrně zatěžují náš státní rozpočet na úkor našich občanů, především důchodců. Ukazuje se, že tyto obavy nemají vůbec žádné opodstatnění.

Česko to zvládlo

Jak vyplývá z údajů MPSV, příjemců podpory ze strany státu ubývá. Už výzkum z listopadu loňského roku ukázal, že téměř čtyři pětiny ukrajinských uprchlíků v Česku už mají práci a náklady na bydlení hradí celé samostatně.

Také nedávné šetření Ministerstva vnitra potvrdilo mnohé pozitivní tendence. Dvě třetiny osob starších 15 let v současnosti pracují nebo podnikají, přičemž téměř 86 % z nich má práci na plný úvazek. Více než dvě třetiny uprchlíků vůbec nežádalo o humanitární dávku.

V porovnání s výsledky z roku 2023 se také zlepšila znalost češtiny uprchlíků. Téměř polovina z nich uvedla, že už se dokáže domluvit v běžných situacích.

První rok byl obtížný

Česko zažilo příchod obrovského množství lidí, který neměl v našich novodobých dějinách precedens. Problém představovala u mnohých jazyková bariéra i obtíže s hledáním práce. Celkové výdaje na podporu uprchlíku v roce 2022 obnášely 25 miliard korun a naopak příjmy z odvodů a daní pracujících Ukrajinců 12,6 miliard Kč.

Jednoznačně se ukázalo, že peníze na podporu uprchlíků byly dobře vynaložené a pomohly zabránit jiným problémům, které by vznikly zanedbáním pomoci. V roce 2023 už se navíc poměr výdajů na podporu a příjmů na odvodech a daních téměř vyrovnal – výdaje činily 21,6 mld. Kč a příjmy do rozpočtu z odvodů a daní 21 miliard korun.

Kladná bilance

Od druhé poloviny loňského roku už byla celková bilance dokonce kladná. Za letošní rok jsou k dispozici zatím jen údaje za první tři čtvrtletí.

Celkové výdaje na podporu činily 11, 4 mld. Kč, naproti tomu příjmy do státního rozpočtu dosáhly dokonce 17,1 mld Kč! Česko už více než rok na přítomnosti lidí z Ukrajiny vydělává. Příjmy, které odvádějí na odvodech, rostou a náklady na dávky se nyní daří držet přibližně na stejné úrovni.

Při tak velkém počtu příchozích se samozřejmě vyskytly i některé problémy týkající se vzájemného soužití. Nic to ale nemění na skutečnosti, že dosavadní začlenění tak velkého počtu lidí v relativně krátké době lze považovat za mimořádný úspěch a skvělou vizitku pro Česko.

Pomohla nejen dobře nastavená azylová politika, ale také pomoc tisíců ochotných dobrovolníků a patří jim obrovské díky za jejich nasazení. V neposlední řadě sehrála nepochybně důležitou roli i jazyková a kulturní blízkost, která začleňování lidí do společnosti velmi usnadňuje.