Článek
Měli bychom mít zároveň na paměti, že vysoké ceny energií představují celoevropský fenomén. Evropa má dlouhodobě nejvyšší ceny energií dokonce na celém světě. Pro srovnání, elektřina v USA je několikanásobně levnější než v Evropě.
Problém celé Evropy
Drahá elektřina má negativní dopady na ceny zboží a služeb kvůli zvýšeným nákladům. Vzhledem k propojenosti energetické sítě jde více či méně o problém týkající se celé Evropy, jak se to ukázalo v prosincovém období tzv. Dunkelflaute v Německu, kdy nefoukal vítr a zároveň nesvítilo slunce.
Německo, které uzavřelo své jaderné elektrárny a nyní se z větší části spoléhá na zmíněné dva obnovitelné zdroje. Muselo proto ve velkém elektřinu dovážet, což některým státům, které musely najednou exportovat elektřinu ve velkém, samozřejmě vadilo.
Neobvykle hlasitě si na chování Německa stěžovaly dvě země – Švédsko a Norsko, které mu musely dodávat energii v době nedostatku. Švédská vicepremiérka Ebba Buschová kritizovala Německo za to, že jeho rozhodnutí má důsledky pro konkurenceschopnost EU.
Norsko dokonce dalo najevo svůj záměr odstřihnout se od evropské energetické sítě. Vítr a slunce jsou krajně nespolehlivými zdroji energie, které ji nejen v obdobích dlouhých nocí, zamračeného počasí a bezvětří prodražují.
Energie z nestabilních zdrojů nemůže být levná
Problém Evropy je v této oblasti větší, než jsou si mnozí ochotní připustit. Žádná ekonomika nemůže růst bez levných energií. Naopak USA si zde tolik starosti dělat nemusí, a díky tomu se jim daří držet pozici supervelmoci i třeba v oblasti nových technologií.
Většinu z nás asi nepotěší skutečnost, že příznivý vývoj cen energii je daný také schopností těžit ropu a plyn. Mimochodem, dokázali byste si bez googlení či asistence umělé inteligence tipnout, která země je nyní největším producentem ropy?
Měli jste dojem, že je to některá z bohatých ropných monarchií na Arabském poloostrově, nebo Rusko? Chyba lávky. Největším těžařem ropy na světě jsou nyní právě USA.
V současnosti těží téměř 15 milionů barelů ropy denně, zatímco Rusko a Saúdská Arábie „jen“ zhruba 12,5, resp. jedenáct. Podobná je situace i v případě zemního plynu. Další země mají sice odlišné pořadí, nicméně i zde dominují USA.
Zaostáváme za USA
Zatímco v roce 2008 byly ekonomiky EU a USA zhruba stejně velké. Od doby globální finanční krize se nůžky začaly postupně rozevírat.
Jeremy Shapiro a Jana Puglierin z think-tanku Evropská rada pro zahraniční vztahy uvedli už dříve pro britský deník Financial Times, žv roce 2008 byla ekonomika EU o něco větší než americká: 16,2 bilionu dolarů oproti 14,7 bilionu dolarů.
Do roku 2022 vzrostla americká ekonomika na 25 bilionů dolarů, zatímco EU a Spojené království dohromady dosáhly pouze 19,8 bilionu dolarů. Americká ekonomika je nyní téměř o třetinu větší. Je o více než 50 procent větší než EU bez Spojeného království.
Mezi lety 2010 a 2023 dosáhlo kumulativní tempo růstu HDP ve Spojených státech 34 % ve srovnání s pouhými 21 % v Evropské unii. Více než výmluvně svědčí o postupném trendu také srovnání HDP státu Mississippi, což je ten úplně nejchudší stát USA a Německa, motoru evropské ekonomiky.
Hrubý domácí produkt (HDP) nejchudšího amerického státu na hlavu je totiž vyšší než u pěti největších evropských ekonomik, právě s výjimkou Německa, ovšem nyní už jen s rozdílem pouhých 1 500 eur.
Levnější či dražší ceny energií mají další důsledky
Například pro rozvoj nových technologií, mimo jiné třeba také zmíněné umělé inteligence, která je energeticky velmi náročná. USA zde nepřekvapivě jasně dominují.
Významnou roli při současném zaostávání Evropy hrají právě drahé energie, které brzdí další růst. Před Evropou stojí nelehký a velmi naléhavý úkol.
Pokud si chceme zachovat svoji relevanci ve světové ekonomice, musíme kromě mnoha jiného hledat způsoby, jak dosáhnout toho, aby byla elektřina nejen co nejčistší, ale zároveň co nejlevnější.
Problém musí Evropa začít řešit. Čím dříve, tím lépe.
