Artróza není artritida. Základem je prevence, léčba existuje, ale vyléčit ji úplně nelze

V povědomí lidí, alespoň té laické části společnosti, koluje o artróze představa, že se týká především starších lidí, kteří mají své klouby opotřebené věkem. Přestože i to je jedna z příčin, není rozhodně jediná a artróza se, bohužel, týká i mladých lidí. Současná medicína i v tomto směru velmi pokročila a dokáže lidem pomoci, aby mohli i s tímto problémem žít co možná nejvíce komfortní život, ale přesto lékaři toto onemocnění nedokáží zcela vyléčit. V krajních případech dochází i k chirurgickému zákroku a výměně kloubu za umělý.

Artróza (osteoartróza)

Artróza je onemocnění týkající se kloubů. Klouby jsou (do určité míry) flexibilní spojení kostí, která umožňují pohyb. Každý kloub je trochu jiný a obecně je můžeme rozdělit na tři druhy podle toho, jak velký pohyb umožňují. Artróza se pak nejvíce týká toho druhu kloubů, který umožňuje hodně pohybu. To totiž současně dává větší předpoklad k tomu, že kloub bude více opotřeben než ten, který umožňuje pohyb minimální nebo dokonce žádný (žádný pohyb neumožňují klouby, které jsou měkčí po narození, ale postupně osifikují - zkostnatí).

Některé klouby jsou spojené pouze vazy (typicky třeba lebeční švy, které brzy po narození osifikují a už neumožní pohyb), jiné jsou chrupavčitého charakteru (jejich součástí není žádná dutina) a další jsou tzv. synoviální. Těch je nejvíce, umožňují největší rozsah pohybu a skládají se z kloubního povrchu, tvořeného chrupavčitou tkání, kloubní dutinou, která je vyplněna synoviální tekutinou, a to vše chrání kloubní pouzdro. To je obepnuté vazy, které zase chrání pouzdro a udržují ho stabilní. U některých kloubů můžeme nalézt i další tkáně, jako např. menisky.

Artróza je degenerativní onemocnění, které postihuje kloubní tkáně a ničí je. Příčinou není zánět jako u artritidy, ale poškození způsobené především opotřebením.

Zatímco nejčastěji člověka napadne opotřebení způsobené věkem, ve skutečnosti se může jednat i o opotřebení způsobené nadměrným zatížením kloubu nebo třeba úrazem. Uvádí se, že u padesátníků je nějakou formou artrózy postiženo až 80 % populace a tento podíl s věkem dál významně stoupá. Spojení artrózy s vyšším věkem tedy není chybné, ale je do určité míry zavádějící. Dokonce i někteří lékaři nepředpokládají, že by pacient, který k nim přišel kvůli přetrvávajícím bolestem kloubu, mohl trpět artrózou. Jaké je pak jejich překvapení, když ji vyšetření potvrdí.

Artróza se týká obou pohlaví vyrovnaným poměrem. Týkat se může prakticky jakéhokoliv kloubu, ale některé jsou přeci jen vytíženější, a tedy častěji postižené. Často se jedná o následující klouby a podle jejich druhu se rozlišuje i pojmenování:

Podle pravděpodobného vzniku dělíme artrózu na primární a sekundární. Zatímco u té primární nemusí být příčina jasná nebo se může jednat o souběh více příčin, u té sekundární obvykle známe důvod, který zapříčinil poškození.

Primární artróza

Primární artróza může být zapříčiněna běžným opotřebením kloubu, což se týká především lidí ve vyšším věku. Do určité míry zde mohou hrát roli i dědičné vlivy, respektive predispozice. Primární artróza se týká i lidí, kteří pracují fyzicky a některé klouby jednostranně a nadměrně zatěžují. V neposlední řadě se týká i lidí trpících obezitou, což je zejména v dnešní době, kdy je nadváha globálním problémem, stále častější faktor, který ke vzniku přispívá. Nadměrná váha působí na klouby vyšším tlakem, což je zatěžuje a jejich přirozené opotřebení je tak mnohem rychlejší.

Sekundární artróza

U sekundární artrózy je příčina obvykle známá, protože k poškození kloubu dochází vlivem konkrétní situace, o níž postižený většinou člověk ví, nebo je příčinou něco, co lze vyšetřením prokázat. Jedná se tak např. o artrózu vlivem prodělaného úrazu nebo vzniklou během vývoje - vadné postavení kostí, vývojové vady kloubu jako takového, rozdílná délka končetin a s tím související jednostranné namáhání apod.

Vliv na poškození kloubů mohou mít i hormonální poruchy nebo metabolická onemocnění. Pak může být kloub nedostatečně vyživován a jeho opotřebení je rychlejší oproti normálnímu stavu. Typicky se jedná o dnu či cukrovku.

Skrytý průběh

Velkou nevýhodou artrózy je skutečnost, že k poškození kloubu dochází dlouhou dobu bez nějakých znatelných potíží, které by člověka varovaly a mohlo se včas přistoupit k léčbě a zpomalení procesu degenerace. Většinou se člověk o artróze dozví až ve chvíli, kdy navštíví lékaře kvůli bolestem. To už ale bývá stav poměrně špatný.

Při artróze kloub postupně degeneruje, zhoršuje se jeho kvalita a funkce. Poškozená je především chrupavka kloubu, která je tenčí, méně elastická, nemá kluzký povrch, který by umožňoval bezproblémový pohyb. Dochází k tření a jejímu dalšímu opotřebení. Pod poškozenou chrupavkou se na kostech často objevují malé kostěné výrůstky, které dále zhoršují stav a způsobují bolestivost. V pozdním stádiu může být chrupavka natolik poškozená, že vlastně chybí a kloub se stává nepohyblivým.

Podle postupu nemoci rozlišujeme čtyři stupně, přičemž první stupeň je charakteristický počínajícími drobnými změnami, zatímco čtvrtý stupeň je vyhrazen pro klouby poškozené tak, že už nejsou schopné vykonávat svoji přirozenou funkci - pohyblivost. Zařazení do stupně posoudí lékař na základě vyšetření, kde se zjišťuje míra poškození kloubu. Pokud člověka dovedla k lékaři bolest, pak už se většinou nebude jednat o první stupeň, ale minimálně o druhý. Záleží však na tom, jakého kloubu se postižení týká a samozřejmě také na tom, jak vysoký/nízký má daný pacient práh bolesti. Velkým varováním je bolestivost kloubu během noci nebo dlouhodobého klidu bez pohybu, čemuž se říká klidová bolest. V takovém případě už je většinou poškození kloubu výrazné.

I když je artróza nezánětlivé onemocnění, na rozdíl od artritidy, může se zánět nebo příznaky podobné zánětu objevit. Není výjimkou, že dojde k otoku poškozeného kloubu, zvláště, pokud je nadměrně podrážděn či zatížen.

Léčba je dlouhodobá a úplné vyléčení není zatím možné

Možností léčby je dnes už hodně, ale každá má své limity a každému pacientovi může pomoci něco trochu jiného. Důležité je prvotní důkladné vyšetření, obvykle rentgen a magnetická rezonance, aby lékař znal přesný stav poškození kloubu. Často se přistupuje i k dalším vyšetřením, např. krevním testům, aby se vyloučily (nebo potvrdily) některé možné příčiny, např. metabolické poruchy.

I když poškozený kloub způsobuje při pohybu bolest, je potřeba se udržovat v tomto směru fit. Nejlepší je zkonzultovat cvičení s odborníkem, který doporučí a předvede takové cviky, které posílí svalstvo, aniž by docházelo k další zátěži postiženého kloubu. Posilněné svalstvo pak snižuje zátěž kladenou na kloub. Mezi sportovní aktivity, které lze při artróze doporučit, patří plavání, jóga, pilates, vodní aerobik apod.

V některých případech lze využít i pomůcky, které sníží zátěž nebo pomohou vyřešit příčinu, která vedla k poškození kloubu. Pokud se na poškození kloubu podílela i nadměrná hmotnost, pak je na místě zhubnout na přiměřenou váhu.

Při bolestivých stavech je mnohdy potřeba zmírnit prožívanou bolest, k čemuž se využívají běžná analgetika. Ta mohou být ve formě tabletek, ale také mastí, které se roztírají v místě poškozeného kloubu. Kromě nich je možné užívat chondroprotektiva, která se podílejí na regeneraci kloubní chrupavky. Některá jsou na předpis, některé přípravky lze zakoupit i ve volném prodeji a užívat i preventivně, ještě před vznikem poškození. V případě zájmu je možné podstoupit i injekční aplikaci některých látek (především kyseliny hyaluronové) přímo do kloubu.

Kromě užívání léků či podpůrných přípravků pro regeneraci kloubů je možné podstoupit i některé typy terapií, např. magnetoterapii nebo elektroterapii. Některým lidem tato léčba velmi ulevila, jiní tak výrazné zlepšení nezaznamenali. Může to být tím, že u každého pacienta jsou příčiny rozdílné a stejně tak rozdílně reaguje i samotné tělo.

Operace jsou většinou poslední možností, neboť jde o invazivní zákrok. U vážnějších případů to však může být jediná možnost, jak problém vyřešit. Při některých zákrocích dochází k ošetření kloubu, ale při některých je vyměněn celý kloub za umělý. Nejčastěji se jedná o kyčelní nebo kolenní klouby, ale výjimkou nejsou ani jiné.

Pokud je u pacienta potvrzena artróza, jedno je jisté - nevyléčí se. Ale dodržováním doporučeného vhodného postupu může člověk v nejlepším případě zastavit další rozvoj artrózy, v horším případě ho alespoň zpomalit a zmírnit bolestivé stavy, které artrózu provázejí. Tělo je schopné klouby do určité míry regenerovat, ale musí k tomu mít vhodné podmínky. Tato schopnost však po 40. roce věku postupně klesá.

Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:

https://www.arthritis.org/diseases/osteoarthritis

https://euc.cz/clanky-a-novinky/clanky/artroza-priciny-priznaky-druhy-a-lecba/

https://www.nzip.cz/clanek/1210-klouby

https://cpzp.cz/clanek/5299-0-Artroza-postihuje-i-mlade-lidi.html

https://www.wikiskripta.eu/w/Osteoartr%C3%B3za

https://www.hunimed.eu/news/arthrosis-how-to-prevent-it/