Článek
Jelen evropský (Cervus elaphus) je zvíře, které má v naší krajině zvláštní postavení. Když se někde objeví velký jelen s rozložitým parožím, okamžitě to vzbudí pozornost. Je majestátní, výrazný, důstojný. Přitom jeho život rozhodně není klidný ani jednoduchý. Je to tvor neustálého pohybu, střídání období, hledání potravy, vyhýbání se nebezpečí a pozoruhodné hierarchie uvnitř stáda. Abychom jelenovi porozuměli, je potřeba vidět ho nejen jako „zvěř“, ale jako součást ekosystému i kulturní symbol.
Tělo, které dává sílu i zranitelnost
Dospělý jelen je velké zvíře. Samci mohou vážit i přes 200 kilogramů, laně bývají lehčí, kolem 100–150 kilogramů. Jelen má dlouhé nohy, které mu umožňují rychlý běh a kopcovitý terén zvládá s lehkostí. Srst mění barvu podle ročního období - v létě je světlejší, v zimě tmavne a houstne, aby lépe izolovala.
Samci mají paroží, které každý rok znovu dorůstá. Růst paroží vyžaduje spoustu energie a minerálů - zvlášť vápníku. Proto samci v jarních a letních měsících potřebují kvalitní potravu. Paroží dorůstá asi čtyři měsíce, v době růstu je pokryté jemnou, teplou kůží se štětinami a hustou sítí cév - tomu se říká „samet“ nebo „velvet“. Když paroží dozraje, samci samet odírají o kmeny stromů. To je důležité nejen fyzicky, ale i jako teritoriální značka - odřený strom říká ostatním samcům: „Tady jsem já.“
Laně paroží nemají, protože jejich role ve skupině je jiná. Ony nejsou ty, kdo bojuje - ony tvoří střed stáda, vychovávají mláďata, učí je tahy krajinou, místa klidu a úniku.
Sociální život: kdo s kým žije a proč
Jeleni nejsou samotářská zvířata, i když to tak někdy může vypadat. Jejich sociální struktura je založená na pohlaví a věku.
- Laně žijí ve skupinách tvořených samicemi různého věku a jejich mláďaty. V čele je obvykle zkušená starší laň. Její znalost krajiny je klíčem k přežití - ví, kde je pastva, kde klid, kde voda a kde hrozí nebezpečí.
- Mladí samci (tzv. špičáci) se sdružují do malých skupin. Učí se jeden od druhého a zároveň si mezi sebou hledají své budoucí postavení.
- Starší silní samci bývají většinu roku samotáři. Objevují se mezi laněmi až v době říje.
To znamená, že jelení společnost má jasný řád, i když to na první pohled není vidět. Jeleni se mezi sebou dorozumívají pohledem, postojem, výrazem těla. Někdy stačí jen krok vpřed, sklon hlavy nebo napnutí krku - a podřízenější jedinci ustoupí.
Jelení skupinky jsou tvořeny laněmi a mladými samci. Skupinka vede obvykle nejstarší a nejzkušenější laň.
Říje: dramatický podzimní rituál
Říje přichází na přelomu září a října. Les se najednou změní. V noci i za šera se z něj ozývá silné troubení. Je to hluboký, jakoby hrdelní hlas samců, kteří oznamují:
- kdo jsou,
- kde jsou,
- a že sem nikdo jiný nemá co vstupovat.
Samci si kolem sebe shromažďují skupinu laní - říká se tomu harém. Udržet si harém ale není jednoduché. O skupinu laní mohou mít zájem i jiní samci. Boje probíhají nejprve „na dálku“ - hrdý postoj, chůze bokem, nápadné pohyby hlavou. Pokud ani jeden neustoupí, dojde k souboji parožím.
Souboje jsou krátké, ale intenzivní. Málokdy končí vážným zraněním - jeleni většinou vědí, kdy přestat. Skutečná síla je spíš v odhadu, psychice, vytrvalosti.
Laně se rozmnožují jednou ročně. Po osmi měsících březosti rodí jedno mládě. Dvojčata jsou výjimečná. Kolouch je první týdny skrýván v trávě - jeho nejlepší obranou je ticho a nehybnost.
Na podzim dochází k páření. Jeleni spolu soupeří a výsadu se spářit získává ten lepší.
Co jelen jí - a proč to může být problém
Jelen je býložravec s poměrně širokým jídelníčkem. To, co jí, se mění podle ročního období:
- Jaro a léto: tráva, byliny, listy, pupeny - potrava bohatá na bílkoviny a minerály.
- Podzim: žaludy, bukvice, ovoce, plody - potrava bohatá na tuky a energii.
- Zima: větvičky, kůra, jehličí, suchá tráva - nouzová potrava.
A tady vzniká klíčový problém.
V zimě může jelen ohryzávat mladé stromky, především jedle, buky a duby. Tím brání tomu, aby se les přirozeně obnovoval. V oblastech s vysokou populační hustotou jelení zvěře jsou mladé lesy doslova „ořezané jako bonsaje“. Lesníci pak musí les oplocovat nebo vysazovat stromy, které jelenům nechutnají - což mění druhové složení lesa.
Z toho důvodu se populace jelenů musí regulovat, tedy lovit. Ideálně promyšleně, tak, aby zůstali silní, zdraví jedinci, ne oslabené linie.
Predátoři, nepřátelé a nemoci
Jelen je velké zvíře, ale zranitelné. Dospělého jedince ohrožuje v přírodě především vlk a rys, pokud se v oblasti vyskytují. Pro vlčí smečku je jelen hlavním zdrojem masa. Obnovený návrat vlků do českých hor tedy znamená přirozenější regulaci jelení zvěře.
Kolouchové mohou být kořistí rysa, lišky nebo divokého prasete.
Jeleni trpí také nemocemi:
- vnitřními parazity (hlístice, motolice),
- kožními parazity (svrab),
- chorobami přenášenými klíšťaty.
Ve stádech s vysokou hustotou se nemoci šíří mnohem snadněji.
V neposlední řadě je jejich nepřítelem asijský jelen sika. Samci sika se totiž páří s laněmi jelena evropského a pokud problém nebude včas řešit, mohou čisté populace jelena evropského nahradit kříženci.
Vlci jsou přirozenými nepřáteli a regulují stavy jelení zvěře. Pokud je však rovnováha narušena, zvěř se přemnoží a poškozuje mladý porost.
Jelen a člověk: spolužití, ne boj
Jelen není nepřítel lesa - problém vzniká až tam, kde se člověk snaží hospodařit způsobem, který není v rovnováze s přírodou. Když má jelen prostor, klid a pestrost krajiny, chová se přirozeně. Když je natlačen do malých lesů, obklopen silnicemi a oplocenkami, jeho chování se změní a škody rostou.
Řešení není „hodně“ nebo „málo“ jelenů.
Řešení je vyvážená krajina, která dává prostor všemu, co do ní patří.
Jelen evropský je zvíře, které člověka fascinuje už tisíce let. Jeho život je plný napětí, jemností, ohledu na roční rytmus a skrytých zákonů přírody. Je králem lesa - ale ne proto, že je největší, nýbrž proto, že svou přítomností ovlivňuje podobu krajiny, ve které žije.
Když se v podzimním podvečeru na pasece ozve troubení jelena, připomíná nám to, že svět není jen o nás. Že v lese existuje řád, který je starší než člověk - a že jsme jeho součástí, ne pány.
Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:
https://animaldiversity.org/accounts/Cervus_elaphus/
https://www.wildjaeger.com/red-stag-cervus-elaphus/
https://www.waldwissen.net/en/forest-ecology/forest-and-game/game-ecology/the-red-deer-cervus-elaphus
https://www.woodlandtrust.org.uk/trees-woods-and-wildlife/animals/mammals/red-deer/
https://www.irozhlas.cz/veda-technologie_priroda/jeleni-evropsti-v-ohrozeni-v-cesku-je-vytlacuje-asijsky-jelen-sika_201609011536_pjadrny
