Článek
Setkal se s tím skoro každý, kdo se snažil odchovávat křečky, potkany nebo myši. Máte radost, když samička konečně porodí, ale zanedlouho zjistíte, že z původního počtu mláďat nezbylo skoro nic. Někdy najdete alespoň pozůstatky, jindy máte pocit, že se mláďata doslova vypařila a marně je hledáte po celé kleci. Nebo najdete okousaného uhynulého jedince, ze kterého zůstalo jen torzo těla. Pro někoho je tahle „temná“ stránka některých hlodavců naprosto nechutná a odpudivá, pro někoho je to součást přírodního koloběhu života. Často kolem kanibalismu u hlodavců panují mýty a představy, že jsou hlodavci krutí vůči sobě navzájem a touží po krvi. Jenže tyhle představy vznikají především kvůli našemu nepochopení.
Tři různé jevy se nám slévají do jednoho
Z našeho pohledu jde často o jedno a to samé - jedinec zabije nebo sežere jedince vlastního druhu. A pokud jde o mládě, vnímáme to ještě hůř, než když se jedná o dospělého jedince. Ve skutečnosti jde ale o tři různé jevy, které sice mívají podobný výsledek, ale z různých příčin.
- mateřský kanibalismus - pro nás lidi asi nejhůře pochopitelný, protože mateřství máme spojené s láskou vůči potomkům. Jedná se o stav, kdy samice zabije nebo pozře už uhynulé vlastní mládě
- infanticida - jde o zabití mláděte (často cizího), někdy i jeho následné požití. Obvykle se vyskytuje u samců, ale výjimkou nejsou ani samice. V případě samic jde často o ty, které ještě samy neměly žádný vrh.
- kanibalismus - požírání vlastních jedinců bez ohledu na věk
Pro pozorovatele nebo chovatele je to v podstatě stejný obrázek - okousané uhynulé tělíčko nebo jen jeho zbytky a stopy krve. Za brutálním činem (z našeho pohledu) se však skrývají různé strategie přežití.
Mateřský kanibalismus jako děsivá scéna
Mateřský kanibalismus se nejčastěji objevuje v prvních dnech po porodu a bývá častější u prvorodiček. Zní to drsně, ale základní princip je jednoduchý - mláďata jsou investice a investice se vyplatí jenom tehdy, pokud má šanci na úspěch, v tomto případě odchov. Pokud je tato šance malá, matka obvykle zastaví „ztráty“ a část své investice „recykluje“.
- energie a negativní energetická bilance
Mateřský kanibalismus je častým mateřským jevem hlavně u syrských křečků. Nejde o žádnou raritu, ale normální součást jejich mateřského jednání. Samice dokonce může porodit i v negativní energetické bilanci. Takový „porod na dluh“ si však vybere svou daň - samice zredukuje vrh na tolik potomků, kolik je reálné odchovat.
- velikost vrhu a stres
U myší a potkanů se zase častěji mluví o hormonální a stresové dynamice laktace, kde největší roli hrají prolaktin a kortikosteron. Samice je tak během mateřství ve stavu, kdy hormony tlumí běžný stres, ale pokud se k tomu přidají další stresové faktory, může se tato křehká rovnováha narušit a mateřství se sesype jako domeček z karet.
- nemocné či mrtvé mládě
Samice většinou nezačnou žrát zdravá, řvoucí mláďata (samozřejmě jsou i výjimky potvrzující pravidlo). Obvykle však zabije nebo sežere mládě, které se buď narodilo mrtvé, nebo je neživotaschopné - příliš slabé, postižené, nemocné. My to nemusíme ihned poznat, ale matky to vycítí. V přírodě je navíc mrtvé mládě rizikem - je to zdroj infekce, zápachu a jeho pach láká predátory. Kromě toho je to ale stále zdroj živin. A tak ho matka často sežere, aby „uklidila“, ochránila sebe i ostatní mláďata a zároveň posílila svůj organismus dodáním potřebných živin.
U křečků je riziko mateřského kanibalismu vyšší než u jiných druhů
Sociální hlodavci - myši, potkani, morčata
Zatímco u samotářských křečků si ještě dovedeme jakžtakž zdůvodnit, proč jsou takoví, jací jsou, u sociálně žijících hlodavců je to pro nás těžší. Vždyť jsou skupinoví, zvyklí na narušování od ostatních, trochu jiné fungování skupiny. Jenže i ve skupině platí nějaká pravidla a meze tolerance.
Nejvíce je popisována infanticida u myší, a to ze strany samců. U laboratorních myší se zkoumalo, jaký vliv na tento jev mají zkušenosti samců a jejich sociální status. Nejčastěji se uvádí, že samec zabije mláďata samice, která byla zplozena jiným samcem. Tím urychlí lhůtu, za kterou bude samice zase reprodukčně dostupná a bude se s ní moci spářit sám.
Není však pravidlem, že to dělá každý samec a za všech okolností. Chování se mění s kontextem, zkušeností, pachy a sociálním uspořádáním. Samice si ale dokázaly vyvinout jakousi proti-strategii, které se říká Bruce efekt - po kontaktu s novým samcem samice sama ukončí březost, aby neinvestovala energii do potomstva, které by stejně nemělo nejspíš šanci přežít.
U morčat je naproti tomu kanibalismus jen výjimečným jevem. S velkou pravděpodobností je tomu proto, že mláďata morčat se rodí už značně vyvinutá, do velké míry samostatná, zatímco u myší, potkanů a dalších drobnějších hlodavců to jsou růžové fazolky plně závislé na péči matky. Morčecí matky tak do potomstva investují po porodu mnohem méně energie, takže jejich instinkt nemusí být v tomto ohledu tak tvrdý. Naopak čím bezbrannější mládě, tím více je matka vystavena těžším podmínkám a stresu.
I když se u morčat jedná o vzácné případy, občas se tak prostě stane. Většinou je ale snadné zjistit příčinu, která vedla k neobvyklému chování. Může to být nadměrný stres u prvorodičky, může to být nedostatečná výživa matky, která nemá dostatek živin, aby vytvořila potřebné množství mléka a tak usmrtí mládě, které bylo už nějakým způsobem znevýhodněné - postižené, příliš slabé, nemocné.

Morčátka se rodí plně osrstěná, přezubená a schopná samostatného života, i když se kojí
Kanibalismus jako snaha udržet čisto
Někomu přijde kanibalismus jako krvežíznivost zvrácených hlodavců, nechutnost, nečistota. Opak je ale pravdou. Mrtvé tělíčko je, zejména v uzavřeném prostoru (nora, skrýš, hnízdo), doslova biologická bomba: zápach, bakterie, hmyz. Riziko pro celou skupinu. Likvidace těla je tak nutností. Tím, že ho včas sežerou, dokážou zabít dvě mouchy jednou ranou - zlikvidují potenciální hrozbu a zároveň získají živiny.
Kanibalismus tak není u hlodavců žádnou úchylkou, zvráceností ani ničím podobným. Je to jen snaha, jak přežít v nebezpečném světě a zvýšit šance na odchov zdravých potomků. Snaha o udržení čistého a zdravého prostředí. Protože i když si lidé myslí opak, hlodavci obecně patří mezi velmi čistotná zvířata.
Kanibalismus se však může objevit i jako následek extrémních okolností - nedostatek potravy pro větší množství zvířat, která trpí hladem. Často po přírodních katastrofách nebo při narušení ekosystému - často tím, že zmizí vrcholoví predátoři a populace hlodavců narostou nad úroveň uživitelnosti.
Rychlé porovnání
způsob života
- sociální zvířata (myši, potkani...) jsou do značné míry flexibilní, ale citlivá na přeplněnost a stres
- samotářská zvířata (křečci) jsou extrémně citlivá na narušení teritoria
vyvinutost mláďat
- altriciální zvířata (myši, potkani, křečci) mají mláďata plně závislá na matce, rodí se slepá, holá, nedovyvinutá a matka do nich musí investovat ještě hodně energie - jsou velmi citlivá na prostředí a jakékoliv narušení
- prekociální zvířata (morčata) rodí vyvinutější mláďata, často schopná si sama obstarat potravu, matky po porodu už příliš energie neinvestují, jsou méně citlivá na ohrožení a nejsou vystavena tlaku na redukci vrhu
Kanibalismus u hlodavců je tak odpověď na tlak. Na stres. Na energii. Na riziko infekce. Na sociální konflikt. Na realitu života malého savce, kterého může sežrat cokoli a který potřebuje, aby se aspoň občas některé z jeho mláďat dožilo dospělosti.
Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:
https://vethelpdirect.com/vetblog/2024/05/09/why-do-guinea-pigs-eat-their-babies
https://www.academia.edu/49981171/Pup_cannibalism_One_aspect_of_maternal_behavior_in_golden_hamsters
https://www.nature.com/articles/d41586-023-01895-0
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC6548597
https://www.researchgate.net/publication/233058323_Nonparental_infanticide_in_meadow_voles_Microtus_pennsylvanicus_The_influence_of_nutritional_benefits
https://link.springer.com/article/10.1007/s00442-017-3904-6
https://academic.oup.com/beheco/article/36/4/araf041/8124512
https://en.wikipedia.org/wiki/Infanticide_in_rodents
https://maze.conductscience.com/mouse-behavior-infanticide/





