Peter Stumpp - vlčí muž z Bedburgu zemřel krutou smrtí. Soud byl nejznámějším vlkodlačím procesem.

V 16. století se Evropa zmítala v bouři náboženských válek, pověr a každodenní nejistoty. Lidé hledali viníky pro neštěstí, která je potkávala – a často je nacházeli mezi těmi, kdo vybočovali z řady. Jedním z nejděsivějších příběhů, které se tehdy rozšířily, je legenda o Peteru Stumppovi, farmáři z německého Bedburgu. Jeho případ je dodnes známý jako proces s „vlkodlakem z Bedburgu“. Co se tehdy skutečně stalo a jak se z obyčejného muže stala ikona hrůzy?

Peter Stumpp (někdy psaný také Stubbe, Stube nebo Stübbe) se narodil kolem roku 1535 poblíž Kolína nad Rýnem. Pocházel ze středně bohaté rodiny, která vlastnila menší statek. Vyrůstal tak, jak bylo v té době běžné – práce na poli, péče o dobytek, těžký každodenní život závislý na počasí a úrodě. Nic nenasvědčovalo tomu, že by se měl stát postavou, o níž se bude mluvit i o staletí později.

Podle všeho byl Stumpp spíše samotář. To by samo o sobě nebyl problém, ale v době, kdy se soudržnost komunity považovala za životně důležitou, mohl být člověk, který se stranil, snadno označen za podivína. Navíc se postupem času přihlásil k protestantské víře, což v silně katolickém Kolínsku nebylo právě nejbezpečnější rozhodnutí. Už to samo o sobě jej činilo podezřelým.

Dnešní člověk se možná pousměje nad představou, že by někdo mohl věřit v opravdové vlkodlaky. Jenže v 16. století to byla realita. Lesy byly plné skutečných vlků, kteří ohrožovali lidi i dobytek. A když k tomu přičteme náboženské učení o ďáblu, démonických silách a čarodějnictví, byla cesta k představě člověka proměňujícího se v krvelačnou šelmu velmi krátká.

Když ve vesnici zmizelo dítě nebo byla nalezena zohavená mrtvola, obyvatelé hledali vysvětlení. Vysvětlit to útokem vlků nestačilo – mnohem „logičtější“ bylo, že za tím stojí někdo, kdo je posedlý zlými silami. A tak se rodila legenda o vlkodlacích, která se později promítla i do literatury a pohádek. Bedburg nebyl výjimkou – právě tam strach našel svůj nejvýraznější terč.

V roce 1589 byl Peter Stumpp zatčen a obvinění, která proti němu zazněla, byla hrůzná i na tehdejší poměry. Podle soudních záznamů měl zavraždit čtrnáct dětí a dvě těhotné ženy. Jednou z obětí měl být dokonce jeho vlastní syn, jehož srdce prý Stumpp vytrhl z těla a snědl. Také se přiznal k incestu se svou dcerou a k paktu s ďáblem. Nechyběl ani fantastický prvek: údajný kouzelný opasek, který mu měl umožňovat měnit se ve vlka.

Když to čteme dnes, připadá nám to jako směs hororu a fantazie. Ale tehdy to brali lidé smrtelně vážně. Brožura vydaná rok po jeho smrti pod názvem The Damnable Life and Death of Stubbe Peeter líčí Stumppa jako skutečné monstrum a dodává barvité detaily, které mají čtenáře vyděsit. Historikové se dnes shodují, že mnoho z těchto výpovědí vzniklo pod nátlakem mučení, a nelze jim věřit doslova. Jenže to tehdy nikdo neřešil. Podobně jako v případě Gillese Garniera, který byl také obviněn z vražd dětí a odsouzen jako vlkodlak.

Stumppova „zpověď“ byla výsledkem brutálního mučení. V té době to byla běžná součást vyšetřování – věřilo se, že pouze bolest dokáže donutit člověka přiznat pravdu. Stumpp byl natahován na mučidlech, drásán železnými háky a lámán. Není divu, že pod takovým tlakem řekl vše, co od něj vyšetřovatelé chtěli slyšet. Přiznal vraždy, incest i spolčení s ďáblem.

Proces se konal veřejně, jak bylo zvykem. Celá vesnice sledovala, jak se před jejich očima odehrává drama, které potvrzovalo jejich nejhorší obavy. V atmosféře plné strachu a pověr nebylo pochyb o vině – bez ohledu na skutečné důkazy.

Rozsudek byl krutý, a to i na poměry 16. století. Peter Stumpp byl odsouzen k smrti lámáním kolem, což patřilo mezi nejbolestivější způsoby popravy. Nejprve mu železnými koly drtili kosti, žhavými kleštěmi vytrhovali maso z těla nakonec byl sťat a jeho tělo spáleno, aby se nemohl vrátit ze záhrobí. A aby byl vzkaz ještě jasnější, jeho hlava byla nabodnuta na kůl a vystavena jako varování všem potenciálním hříšníkům. Stejný osud postihl i jeho dceru a milenku, které byly považovány za spoluviníky.

Poprava se stala obrovskou podívanou, na kterou se sjeli lidé z širokého okolí. Pro tehdejší společnost to nebyla jen spravedlnost – byl to také způsob, jak potvrdit vlastní víru, vyhnat strach a ukázat moc církve a světské správy.

Otázkou zůstává, co z toho všeho byla skutečnost. Existují badatelé, kteří nevěří, že by Stumpp spáchal vraždy, z nichž byl obviněn. Poukazují na to, že neexistují žádné nezávislé záznamy o nalezených tělech či jiných důkazech. To, co se dochovalo, je především zmíněná brožura a několik zpráv z Kolína. Všechno ostatní se ztratilo v mlze pověr a fantazie.

Je docela možné, že Stumpp se stal pouhou obětí náboženské nenávisti. Jako protestant v katolickém regionu byl snadným cílem. Vyloučený ze společnosti a nápadně odlišný, mohl posloužit jako ideální obětní beránek. Jeho proces tak ukazuje spíše na mechanismus hledání viníků než na skutečné zločiny.

Ať už byl Peter Stumpp skutečným vrahem, nebo jen nešťastnou obětí, jeho příběh přežil staletí. Stal se jedním z nejslavnějších příkladů středověkého „vlkodlaka“. V moderní době se objevuje v literatuře, filmech, dokumentech i hudbě. Americká metalová kapela Macabre mu věnovala píseň The Werewolf of Bedburg. Hororoví autoři ho citují jako důkaz toho, že legenda o vlkodlacích má kořeny nejen v pohádkách, ale i v reálných historických událostech.

Příběh Petera Stumppa je fascinující ukázkou toho, jak se mohou pověry, strach a náboženské napětí spojit v jeden výbušný koktejl. Ať už spáchal to, co mu bylo přičítáno, nebo ne, jeho osud nám připomíná, že lidská společnost často potřebuje viníka – někoho, na koho může svalit vlastní obavy.

Dnes je pro nás Stumpp spíš varováním. Připomíná, že i nevinný člověk může být zničen, pokud se proti němu obrátí strach, pověry a mocenské zájmy. V jeho příběhu se mísí realita a legenda natolik, že už je nelze oddělit. Zůstává tak symbolem hrůzy, ale i nespravedlnosti, která dokáže vzniknout, když lidský rozum přebije strach z neznámého.

Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:

https://www.nationalgeographic.com/history/history-magazine/article/a-german-werewolfs-confessions-horrified-1500s-europe

https://people.com/peter-stumpp-werewolf-murderer-victim-superstition-8781705

https://www.amusingplanet.com/2023/09/peter-stumpp-werewolf-of-bedburg.html

https://www.ancient-origins.net/history/german-werewolf-009397