Článek
Při slově „krysa“ mnoha lidem naskočí husí kůže a představa škůdce, kanalizace, nemocí a kdoví čeho ještě dalšího. Jenže Afrika má hlodavce, který se do téhle škatulky nevejde. Krysa obrovská – odborně Cricetomys gambianus – je veliký, chytrý, noční sběrač potravy s tváří „potkana na steroidech“, ale se schopnostmi, které z ní udělaly nečekaně užitečného parťáka člověka. A to doslova: v některých zemích se z ní stali hledači nášlapných min.
Než se k těm minám dostaneme (protože to je kapitola sama pro sebe), stojí za to pochopit, kdo tenhle tvor vlastně je. Protože když ho jednou uvidíte jako zvíře, ne jako nadávku či špinavého škůdce, začne vám dávat smysl i to, proč se dá vycvičit na práci, na kterou byste instinktivně tipnuli spíš psa.
„Kapsy“ ve tvářích a tělo, které si s potkanem nespletete
Krysa obrovská se v angličtině jmenuje „Gambian pouched rat“ – „gambijská krysa s vaky“. Název získala díky lícním vakům: jsou to pružné „kapsy“ v oblasti tváří, do kterých si nacpe potravu a odnese ji do nory. Je to jednoduchá vychytávka, ale v přírodě znamená hodně: zvíře se může rychle nasytit „venku“ a to nejdůležitější odnést do bezpečí. Jde v podstatě o to samé, co vídáme u křečků.
Krysa obrovská je fakt… obrovská. V literatuře se běžně uvádí, že patří mezi největší myšovité hlodavce a celková délka těla včetně ocasu může být až kolem 0,9 m, přičemž ocas tvoří zhruba polovinu celku.
Na fotkách někdy působí skoro jako „přerostlý potkan“. Naživo ale vynikne proporcemi: delší čumák, výrazné vousky, robustní trup a celkově jiný „typ hlodavce“, než jaký známe z našich měst a vesnic.
Africký hlodavec s noční aktivitou
Krysa obrovská je rozšířená v subsaharské Africe. Uvádí se pás od Senegalu na západě po Keňu na východě a od Angoly po Mosambik na jihu, a zvládá i různou nadmořskou výšku až přibližně k 2000 m n. m.
Žije v různorodém prostředí: savany, řídké lesy, okraje polí, křovinaté biotopy – prostě místa, kde se dá něco najít k jídlu a kde se dá vykopat nebo obsadit úkryt. V tom je mimořádně adaptabilní. A právě tahle adaptabilita je jeden z důvodů, proč se s ní člověk potkává: když se krajina mění a přibývá polí, skladů a odpadků, část populace se přizpůsobí a začne využívat i lidskou blízkost.
Je přitom typicky noční. Přes den se drží v úkrytu, za šera a v noci vyráží. Není to „akční potkan“, který běhá i za světla po uličkách – spíš tichý sběrač, co pracuje, když je menší konkurence a menší riziko, že ho někdo slupne.
Co jí: žádný specialista, ale šikovný všežravec
V jídelníčku krysy obrovské převládají rostlinné složky – plody, semena, ořechy, kořínky – ale příležitostně si vezme i živočišnou potravu (třeba hmyz). Zvíře, které se umí uživit „skoro vším“, má výhodu. Netrpí hlady, když zrovna není sezóna oblíbeného ovoce.
A teď zpátky k výše zmíněným lícním vakům: umožní kryse nasbírat víc, než by sežrala na místě, a odnést to do nory. Takové chování je typické pro zvířata, která žijí v prostředí, kde je občas lepší rychle zmizet a sníst kořist v klidu.
Jsou „nebezpečné“? Spíš opatrné. A chytré.
Krysy obrovské nejsou agresivní lovci. Jsou to hlodavci, kteří spoléhají na opatrnost, úkryt a smysly. A tady přichází na řadu jejich největší zbraň: čich.
Čich hlodavců je obecně výborný, ale u těchhle krys je natolik výrazný, že se stal základem pro praktické využití. Když k tomu přidáme dobrou učenlivost a snadnou motivovatelnost (dobře reaguje na odměny), získáme zvíře, které se dá trénovat podobně jako pes – jen s jinou povahou a jinými limity.
Podle IUCN jde o druh, který je veden jako málo dotčený, nejde tedy o zvíře na hraně vyhynutí.
Schopnost, kvůli které si ji lidi začali pamatovat: hledači min
Existuje organizace APOPO (sídlo a výcvikové zázemí mají v Tanzanii), která dlouhodobě trénuje africké krysy obrovské jako „HeroRATs“. Tyhle krysy se používají k vyhledávání nášlapných min a další nevybuchlé munice. Celé to stojí na jednoduché myšlence: mina není jen kus kovu. Mina je hlavně výbušnina, často s TNT nebo podobnými látkami. A ty mají pachovou stopu.
APOPO přímo popisuje, že jejich krysy vyhledávají chemické sloučeniny TNT, které se vyskytují v minách a dalších výbušných pozůstatcích války.
Proč krysy a ne jen psi?
- Jsou lehké, takže při práci typicky nevyvinou tlak, který by minu aktivoval (to neznamená, že riziko je „nula“, ale tenhle princip je jedním z důvodů, proč se o nich vůbec začalo uvažovat).
- Ignorují šrot a kovový odpad. Detektor kovů pípá na hřebík, víčko i drát – a člověk musí všechno prověřit. Krysa jde po pachu výbušniny. APOPO to uvádí jako jednu z hlavních příčin, proč jsou v terénu rychlejší než samotné detektory kovu.
- Dají se trénovat pozitivním posilováním: když najde správný pach, dostane odměnu.
Krysa obrovská s pracovníkem APOPO
Jak to v praxi vypadá?
Krysa není vypuštěná „na volno“ do minového pole. Pracuje v postroji na systému, kde je vedená v pruzích a kontrolovaně prohledává vymezenou plochu. Když zachytí cílový pach, naučí se dát jednoznačný signál (typicky škrábáním na místě), a pak nastupuje tým, který bod odborně prověří a zajistí.
A výcvik? APOPO uvádí, že plný výcvik jejich HeroRATs trvá přibližně jeden rok.
Tohle zkrátka není zvířátko, které naučíte pár triků. Je to standardizovaný proces, dlouhodobá práce a systém, který má jednu hlavní ambici: dostat lidi zpátky na půdu, kde se dnes bojí udělat krok. V zemích zasažených konflikty je to smutná realita.
Ukázka práce vycvičené krysy obrovské
Druhá práce, kde se čich mění v nástroj: tuberkulóza
Možná ještě překvapivější než miny je fakt, že stejné krysy se používají i pro screening tuberkulózy ze vzorků sputa.
Smysl je praktický. V řadě oblastí je základní diagnostika TB založená na mikroskopii, která má sice dobrou specificitu, ale citlivost může být v praxi problém a část případů se přehlédne.
APOPO používá krysy jako druhotný screening: vzorky, které vyšly původně negativně, projdou ještě „nosem“. A když krysa označí vzorek jako podezřelý, jde na potvrzující vyšetření. V odborném textu (NIH/PMC) se uvádí, že tento model vedl v jejich nastavení k přibližně 40% nárůstu záchytu pozitivních případů oproti samotné rutinní diagnostice.
Nejsou to „zázračné diagnostické přístroje“, které nahradí laboratoř. Smysl mají jako rychlý, levnější filtr, který vytáhne podezřelé vzorky z hromady a pošle je na ověření. V prostředí s omezenými kapacitami to může znamenat rozdíl mezi „nechytli jsme to“ a „člověk dostal léčbu“.
Proč se z krys jednou stal i problém v USA
Krysy obrovské se svého času objevovaly i v obchodu se zvířaty, včetně USA. Jenže v roce 2003 se v USA objevilo ohnisko opičích neštovic spojené s obchodem s exotickými savci, a následovala omezení týkající se dovozu a prodeje některých druhů. U Cricetomys gambianus se to zmiňuje v souvislosti s tehdejším zákazem prodeje a transportu.
Škůdce, nebo hrdina?
Obojí může být pravda najednou. I krysa obrovská umí v zemědělské krajině působit nepříjemné škody, stejně jako řada jiných hlodavců. Zároveň je však v některých regionech Afriky lovena jako tzv. bushmeat, zdroj masa.
Jenže je to také zvíře, které člověk dokázal zapojit do činností, kde jde o život. A její přínos je v tomto směru nezanedbatelný.
Krysa obrovská (Cricetomys gambianus) není „lepší krysa“. Je to prostě jiný druh hlodavce, dokonale přizpůsobený africkému prostředí – a díky tomu i nečekaně užitečný pro člověka. Možná si ji nebudete chtít pořídit jako mazlíčka, ale respekt si rozhodně zaslouží.
Odměna pro šikovnou krysu
Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:
https://apopo.org/herorats
https://animaldiversity.org/accounts/Cricetomys_gambianus/
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC3089413
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC10162364
https://africageographic.com/stories/giant-rats-pangolins-best-friend/
https://www.nature.com/articles/s41598-021-81086-x
https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371%2Fjournal.pone.0321866
https://www.iucngisd.org/gisd/speciesname/Cricetomys%2Bgambianus
