Článek
Když jsem na oblázkové pláži skotského ostrova Skye uviděl z kamene trčet prvního belemnita, úplně jsem ztuhl. Hned mi došlo, že když je tam jeden, budou tam další. A byly. Napadly mě hned dvě otázky najednou. Jak zkameněliny vydobýt z kamene, a jestli se mohou legálně vyvést ze země.
Belemnité byli vyhynulí mořští hlavonožci. Jejich fosilní rostra mají charakteristický protáhlý, kuželovitý až šípovitý tvar, na rozdíl od spirálně stočených schránek amonitů (amonit ji má stočenou). Jako poučeného paleontologického laika mě takový nález pochopitelně nadchl. Jedna věc je teoretická znalost a druhá je vidět je na vlastní oči. Je to podobné, jako o nějakém skvělém jídle číst a pak ho ochutnat.
Název vyhynulé skupiny pochází z řeckého slova belemnon (šíp) a eidos (tvar) – tedy „ve tvaru šípu“. Věděl jsem, že na ostrově jsou. Jakmile jsem, víceméně náhodou, našel jednoho, tak se jich objevilo víc. Oko už vědělo, co má hledat.
Z Británie do emirátu
Britské ostrovy jsou na fosilie bohaté. To vím já, vy, a teď to budou vědět všichni, kdo navštíví nejnovější přírodovědné muzeum v Abu Zabí. Nové muzeum mělo k dispozici mimořádně velký rozpočet, takže si mohlo najmout drahé odborníky a koupit mimořádně vzácné sbírky. Místo nějakého vyjednávání o zápůjčkách prostě koupili jednu z nejvzácnějších sbírek britských fosilií. Sbírka, která probrala Brity z letargie obsahovala stovky exemplářů, včetně fosilií vodních plazů . „Sbírka, kterou shromáždil soukromý sběratel fosilií, se skládala ze 318 exemplářů, včetně ichtyosaurů, ryb a korýšů a dalších tvorů, z nichž někteří by mohli být novými druhy,“ napsala Nicola Davis v The Guardian.
Dvojitá ztráta
Sbírka mohla skončit v londýnském Muzeu přírodních věd, ovšem to nabídku na její odkup odmítlo. Abú Zabí naopak její cenu zvýšilo. Navíc pokud se skutečně ukáže, že jde o nové, vědě zatím neznámé druhy, nové muzeum si rovnou může začít budovat i pověst instituce, v níž se bádá a objevuje. Odborníci z celého světa, včetně britských vědců, mohou na nově získaných zkamenělinách dále bádat a publikovat výsledky svého výzkumu. Takže jde jak o ztrátu přírodního bohatství, tak o budoucí vědeckou prestiž.
Co na to parlament?
Ukázalo se, že neobyčejný obchod byl takovou ranou do britské národní hrdosti, že se ozvali poslanci s požadavkem, aby byl kontrolován obchod s fosiliemi. že se pravidla kontroly vývozu tohoto typu „přírodního dědictví“ na fosilie a další položky přírodní historie nevztahují, protože nejsou „vyrobeny“. „Neexistuje žádný náznak, že by prodej Mooreovy sbírky Přírodovědeckému muzeu v Abú Zabí porušil nějaká pravidla,“ píše Nicola Davis v navazujícím článku ve The Guardian.
Dinosaurus Amargasaurus cazau v pražském Národním muzeu
Těšte se na tyranosaury
Expozice v muzeu o rozloze cca 34 500 metrů čtverečních se má stát světovou chloubou. A zatím vše nasvědčuje tomu, že to tak bude. O ichtyosaurech už byla řeč, ale k vidění budou i známější prehistoričtí plazi včetně triceratopse a několika tyranosaurů.
„Lidé, kteří ho plánují, mají v úmyslu získat „některé z nejúžasnějších exemplářů známých lidstvu“ – například kus meteoritu Murchison obsahující zrnka vesmíru z doby před vznikem našeho Slunce nebo fosilie miniaturního koně, který kdysi putoval samotným Abú Zabím,“ napsal Richard Comniff pro americký National Geographic.
Muzeum, které je čerstvě otevřené, dělá vše proto, aby se stalo hvězdou mezi muzei. Důvod je jednoznačný: cílem je zvýšit atraktivitu hlavního města Spojených arabských emirátů a přilákat další turisty i vědce. A evidentně se mu to daří. Daří se mu to natolik, že z křesel zvedlo i britské zákonodárce. A já, stejně jako možná nově i vy, mám zase o jeden sen ke splnění víc.
