Článek
To, že svět a lidstvo zanikne, je jasné. Tom Phillips svým typicky břitkým sarkasmem upozorňuje na situace, kdy už k tomu mělo dojít, a nakonec připouští, kdy k tomu dojde.
Konec světa nepřišel, smrt ano
Shromáždili se a čekali na mimozemšťany, kteří je před koncem světa zachrání. To zklamání, že zachránění nebyli, zato byli všem rozumně myslícím lidem jen pro smích, to muselo bolet. V 50. letech 20. století už bylo rozumně myslících lidí relativně dost. Našli se i tací, kteří věřili na konec světa a ufony, ideálně najednou. Ovšem méně než pekař Jana Mattyse, který se v roce 1534 proměnil z pekaře v šéfa náboženské sekty hlásající konec světa.
Nakonec byli členové pobiti a sám Mattys rozsekán. Jeho přirození posléze skončilo přibité na bráně, všem na očích. Věřil v konec světa tak silně, že jeho radikální vyznání bylo potřeba stejně radikálně vyřešit. Pro Mattyse skutečně konec světa nastal.
Apokalypsa je pevnou součástí náboženství, k čemu by vlastně bylo, kdyby Soudný den neměl přijít? „Ukazuje se, že víra v apokalypsu je běžný jev, a k tomu ještě i neuvěřitelně houževnatá,“ píše Phillips v knize o 359 stranách. Jeho logický argument je následující: „Jestliže tvrdíte, že náš svět každou chvíli skončí, s námi existuje už po tisíce let, že něco očividně špatně.“
K druhému příchodu Krista mělo dojít v roce 1533 ve Štrasburku. A od té doby ještě mnohokrát. A pravděpodobně podobná situace ještě mnohokrát nastane. Mattysovým příběhem Tom Phillips začíná svou knihu plnou apokalyptických příběhů s názvem Stručné dějiny konce světa aneb proč jsme si tolikrát mysleli, že je to úplně v háji. Pokud jste četli Phillipsovy Dějiny lidských průserů, tak víte, co čekat. Svižné, velmi vtipné, a přitom na historických faktech založené vyprávění, kterému není nic svatého. Dokonce ani náš vlastní konec ne.
Nemusíte s Phillipsem se vším souhlasit, byť oponovat mu v podstatě nejde, je pevný ve svých faktech stejně jako farář ve své víře.
Slepičí podvod
Když roku 1806 začala slepice snášet vejce s nápisem Přichází Krystus (ano, s gramatickou chybou), tak jde o jiný příběh. Chronická podvodnice Mary Batemanová se rozhodla, že na apokalypse a příchodu soudného dne, který Kristův příchod bude doprovázet, vydělá. Jakmile slepice zabavili, přestala snášet inkoustem popsané vejce.
Nikdo se nedočkal
Existuje spousta znamení, která nic neznamenají, ale pokud se správně uchopí, tak mohou vybudit paniku. Od pravidelně přilétnuvší komety až po náhodně se objevivší mor. To prvé se sice očekává, ale stejně člověka překvapí, to druhé se neočekává, ale rozhodně neznamená po většinu světa definitivní konec. Phillips řadí jeden apokalyptický příběh za druhým a podrobně analyzuje příčiny, proč mělo dojít ke konci světa… a nikdy nedošlo.
Hodí se věnovat tichou vzpomínku zklamaným, a jsou jich tisíce, kteří se nedočkali bezpečně předpovězené apokalypsy. K čemu jim teď budou ty sedmileté zásoby potravin a vykopané bunkry?
Phillips nezapomíná ani na apokalypsy, které skutečně proběhly. Od dopadu asteroidu, který vyhubil neptačí dinosaury, po vymírání, které bylo sice masivní, ale vyhubilo jen bezobratlé, protože obratlovci jaksi nebyli.
Svět zahyne, ale toho se nedočkáme
Svět a život na Zemi jednou skutečně skončí. Ale to bude dávno potom, co my už tady nebudeme. Ale nepůjde o žádnou náhlou apokalypsu, ale pomalu fungující planetární zákony. Za zkázou nejspíš bude stát Slunce naše jasné.
Za příčinu apokalypsy bylo v minulosti označeno kdeco a kdekdo. Od přemnožených myší po církev, od antikrista po kometu. Poslední věta knihy by mohla být parafrází Woody Allena: Všechno, co jste chtěli vědět o apokalypse, ale báli jste se zeptat. Přestože jde o knihu zaměřenou na konec světa, budete se královsky bavit. To už je ale u Phillipse obvyklé.
Phillips T.: Stručné dějiny konce světa aneb proč jsme si tolikrát mysleli, že je to úplně v háji, nakladatelství JOTA, 2026, ISBN 978-80-7689-815-8.
