Článek
Japonští vojáci páchali ve jménu císaře hromadné sebevraždy. Největší pohanou bylo padnou živý do rukou nepřítele. Smrt tedy byla mnohem čestnější alternativou. Jenže císař Hirohito nejen, že se vzdal, ale dokonce se vyhnul i čestnému konci. Kterýkoli z vojáků, který v jeho jménu spáchal sebevraždu, by se právem mohl cítit podveden.
Když Japonsko napadlo dne 7. prosince 1941 Pearl Harbor, byl císař Hirohito u moci. Byl to on, kdo jako nejvyšší činitel zodpovědný za vstup USA do války. Zatímco vojákům bylo důrazně „doporučeno“ zemřít než se vzdát, Hirohito se vzdal. V Tonkinském zálivu na palubě lodi Missouri byla podepsaná bezpodmínečná kapitulace, což by bez císařského souhlasu nebylo možné. Japonsko bylo pod tlakem atomového bombardování, ale byl to válečná akt země vycházejícího slunce, která zákeřným napadením Ameriky vývoj amerických jaderných zbraní urychlila.
Hirohito nakonec za válečné zločiny (a nebylo jich málo) před soudem nestanul, byl osvobozen. V císařském jménu sice probíhalo vraždění i znásilňování, ale nakonec se došlo k tomu, že soudit „božského“ císaře by podkopalo morálku Japoncům. Nešlo jen o 2. světovou válku, brutální nankinský masakr proběhl v roce 1937. To už byl Hirohito u moci. Dokonce mu byl ponechán i post císaře, byť se v poválečném Japonsku jednalo o ceremoniální a symbolickou roli. Teprve jeho syn Akihito a posléze i vnuk Naruhito vyjádřil lítost s rolí, kterou Japonsko ve 2. světové válce zastávalo. V té době už bylo vnímání „božství“ císaře poněkud oslabeno.
V Evropě si něco podobného vůbec neumíme představit. Je to podobné, jako kdyby Adolf Hitler nespáchal sebevraždu, ale přežil. A byl osvobozen, protože měl vizi Tisícileté říše. Argument, že Hitler, podobně jako Hirohito, osobně nikoho nezabil, je zcela lichý. Jejich jménem, jejich přičiněním a na jejich rozkazy byly vedeny expanzivní války s miliony mrtvých.
Císař zemřel na rakovinu 7. ledna 1989 ve věku 87 let. Což je zcela jiný způsob smrti, než rituální rozříznutí břicha, setnutí hlav nebo granát u hlavy, kterým se odpálil před očima australských vojáků japonský bojovník. Vzdát se pro něj bylo, na rozdíl od Hirohita, horší než smrt.
Shrňme si pointu. Císař a s ním i velení japonské armády vyžadovali smrt než zajetí. Budovaly se letky sebevražedných kamikadze i jednotky sebevražedných ponorek. Ovšem když došlo na ně osobně, volili raději život.
