Článek
Džamál Dža'far Muhammad 'Alí Ál Ibráhímznámý byl spíše znám jako Abú Mahdí al-Muhandis. Šlo o vojáka, ale i elegána. Tak, jak to muži na Blízkém východě umí. Narodil se roku 1954 v Basře, a v době své smrti v lednu 2020 byl považován za jednu z nejvlivnějších postav iráckých Lidových mobilizačních sil (PMF). Americké zpravodajské služby ho měly na svém „listu smrti“, tedy seznamu vysoce prioritních cílů, dlouho. Zpravodajci se snažili dostat k informacím o jeho pohybu i pomocí dronů a satelitů nad Muhandisovou hlavou. Americké Ministerstvo financí na svých stránkách ohlásilo jeho trestní stíhání, což bylo jasným varovným signálem.
Jelikož měl na starosti paralelní armádu, mohl být on i jeho muži nasazeni v zahraničí, aniž by se dostali do konfliktu s iráckou ústavou, která podobné akce regulérní armádě zakazuje.
Nutno říct, že zpravodajsky měli Američané jeho pohyb podchycený dokonale. Seth J. Frantzman popisuje okamžiky před útokem ve své knize Drony: Bitvy budoucnosti do takových detailů, že víme i o rozepnutých knoflíčcích na Muhandisově blůze. Muži z letištního personálu, nejspíše pracující v žoldu americké CIA, potvrdili, že let společnosti Cham Wings z Damašku sice měl zpoždění, ale Sulejmání dorazil. Američané tak měli své cíle na jednom místě a pomocí dronů mohli sledovat, do kterého auta kdo nastoupí.
Vzápětí dvě střely zničily mikrobus Hyundai a jedna si vzala na starosti Toyotu Avalon. „Jediné, co z íránského generála Sulejmáního zbylo k identifikaci, byl prst s nasazeným prstenem,“ píše Frantzman. O 10 000 kilometrů dál byl v reálném čase informován Donald Trump, muž, který touží po Nobelově ceně míru tak, že o sobě rozhlašuje, že „zastavil osm válek“, byť jednu z nich právě vede. Útok provedl bezpilotní letoun MQ-9 Reaper o hmotnosti přibližně 2 200 kg a rozpětí křídel 22 metrů.“ . Ovšem práce operátora byla jen tečkou na dlouhé cestě, jejíž zpravodajská část je dodnes tajná. Zatímco Frantznam píše o třech střelách, Times of Israel zmiňuje rakety čtyři.
Útok ukázal hned několik faktů. Iráčané (Sulejmání byl Íránec, ale k útoku došlo v Iráku) nebyli, a stále nejsou, schopni se aktivně bránit vzdušným útokům, jejich kontrarozvědka nedokáže odhalit atentátníky a jejich pomocníky ani z řad vlastních lidí. Naopak americké zpravodajské složky měly mezi místními své informátory, které odvedli svou práci na jedničku. A v neposlední řadě to byl důkaz, který změnil nejen povahu atentátů, ale nastínil novou tvář války. V případě útoku šlo o odpálené rakety, zatímco dnes jsou sebevražedné drony „novou normou“.
Málo se ví, že první akce prvního sebevražedného dronu byla vlastně nehodou, při níž operátor nezvládl řízení a narazil do teroristy. Drony měly původně sloužit jako zpravodajské a pozorovací stroje, teprve atentát na Dvojčata 11. září 2001 přiměl Američany přehodnotit jejich možné bojové využití. Vzápětí v Afghánistánu našly drony MQ-1 Predator pouhé dva měsíce po napadení Dvojčat 525 cílů. „Predator je můj nejlepší senzor na lov a zabíjení vedoucích představitelů Al-Káidy a Tálibanu,“ nechal se slyšet americký velitel Tommy Franks.
Atentát u Bagdádského letiště stojí za připomenutí proto, že u moci je stále stejný Donald Trump, jen touží po mnohem silnějším nástroji. Aktuálně se v americké administrativě vede boj o to, aby umělá inteligence mohla jednat autonomně. Tedy, aby sama vyhodnotila, kdo je nepřítel a nebylo potřeba „vrchního velitele“, který by měl lidskou morálku a zodpovědnost. Muž, který „zastavil osm válek“ udělili Ministerstvu obrany, a to není vtip, nový název. Ministerstvo války.
