Čekárna na pražském Hlaváku? Jen pro ty, kteří mají správnou jízdenku

Hlavní nádraží v Praze má nádhernou Fantovu kavárnu, srovnatelně hezké Foyer Cave. Nabídka typická pro podnik, kde lidé čekají na přípoj, obsahuje mimo jiné Chartron et Trebuchet Chablis(220 / 1 110 Kč). Cena je pravděpodobně za skleničku, a ta druhá za láhev.

Co má společného předražená restaurace s Českými drahami, které kavárnu neprovozují? Společným jmenovatelem je neexistence klasické čekárny, což nahání lidi do kaváren a restaurací těžící z toho, že si lidé řeknou „pořád lepší než postávat před informační cedulí“. Když vás zpožděný vlak přitlačí ke zdi a nechcete postávat v hlavní hale, tak v podobě předraženého nápoje si místo k sezení zaplatíte. Klasická čekárna na pražské Hlavní nádraží zkrátka nebyla.

Soukromý železniční dopravce byl v Česku vždycky tím, kdo ukazoval, že to jde lépe. Vysoutěžil lukrativní tratě, nasadil na ně moderní vozy a aktivně pracoval s cenotvornou. Takže na jedné a té samé trati jste se mohli svézt nejen za naprosto rozdílné ceny, ale i v naprosto rozdílné kvalitě.

Zatímco u jedněch vlaků vám na toaletách zadnici ofoukl průvan a výkal spadl mezi kolejnice, tak u konkurence už byly podtlakové toalety. Díky konkurenčnímu tlaku se kvalita cestování Český drah rapidně zvýšila. I s cenotvorbou se naučily České dráhy pracovat, už dávno neplatí, že cena se odvozuje jen od počtu ujetých kilometrů. Pokud jedete na trati Ostrava – Praha v době vytížených spojů, tak vís může zaplacená částka nemile překvapit. Pokud cestující neměl na výběr a nikdo mu neukazoval (tedy nikdo v Česku), že se cestovat dá mnohem lépe, monopolní dopravce byl v klidu.

Je fér přiznat, že České dráhy vždycky tahají za kratší konec lana. Mají zastaralý vozový park, jehož obnova něco stojí. Je to moloch, který je z principu nepružný, což ale neznamená, že by ředitel Českých drah nemohl pobírat téměř půl milionu měsíčně. Cestujícímu možná může být „ukradený“ plat managementu Českých drah, jenže určitě mu není jedno jeho vlastní pohodlí u cestování. A pražské Hlavní nádraží je největší osobní železniční nádraží u nás. Přesto nemá čekárnu pro všechny cestující. Takže je naprosto běžné vidět lidi na zemi sedět či polehávat ty, kteří se nestydí a nezbylo na ně místo na lavičkách.

Soukromý dopravce RegioJet pro své cestující situaci vyřešil tak, že na hlavním nádraží umožnil vstup cestujícím do „lounge“, což není nic jiného než prostor určený k relaxaci, odpočinku při čekání na spoj. V případě nádraží jde jen o honosný název pro čekárnu.

Důvody, proč se čekárny začaly rušit jsou nasnadě. Bylo potřeba v nich uklízet a často zjednávat pořádek, neboť v nich bylo od podzimu do jara tepleji než venku, což lidé bez domova moc dobře věděli.

Soukromý dopravce už poněkolikáté státním drahám ukázal cestu. Na nádraží, kde si čekárnu“ může otevřít kdokoli to byl on, kdo výrazně dřív nabídl pohodlí pro své cestující. České dráhy mají nyní svou „lounge na Hlaváku“ taky. Situace, která tady panovala, byla, a v mnoha případech stále je, pro majitele jízdenek Českých drah poněkud nedůstojná až trapná. Zejména, když se vezme v potaz občas až několik desítek minut zpožděné soupravy.x

Pokud si myslíte, že vás lístek na vlak opravňuje počkat na svůj vlak v pohodlí a kávou, jak inzerují ČD na stránkách informujících o existenci ČD Lounge, můžete být nepříjemně překvapeni. Pokud nemáte alespoň místenku na rychlík, tak máte smůlu. Pouhý lístek vás totiž ke vstupu do „čekárny“ neopravňuje. Komu je čekárna určena?

Cestujícím, kteří mají platnou jízdenkou pro 1. třídu a druhou třídu s místenkou, vlak vyšší kvality (SuperCity, railjet, nightjet, EC, IC, EN, Ex) nebo lůžkovým či lehátkovým příplatkem. Taky máte zaručený vstup, pokud jste majitelem aplikace IN 100 v ceně 21 990 korun či IN Business (tentokrát jde o 39 990 Kč). Dobrou zprávou je, že pokud máte děti do deseti let nebo jste těhotná žena, tak můžete dovnitř taky. Takže pokud cestujete do zastávky, kde rychlíkové soupravy nestaví, máte smůlu. Nabízí se parafráze slavné věty z Farmy zvířat: Všichni cestující jsou si rovni, ale někteří jsou si rovnější.