Článek
Na první pohled i pohmat je luxusní. Krvavě rudý nápis Jan Žižka na plátnem potažených deskách (kdy jste naposledy něco takového drželi v ruce?) strhne pozornost fontem, který někomu může připomínat středověké písmo. Kniha samotná má své vlastní pouzdro, což dojem luxusu jen podtrhuje. Jenže něco jiného je efekt pro oko, obal, který prodává, a něco jiného obsah.
I když férově přiznejme, že kvalita zpracování něco stojí, takže není divů, že Jan Žižka – příběh filmu Petra Jákla, cenově brutálně převyšuje ostatní tituly nakladatelství Bohemica Books. Není to dáno tím, že by ostatní tituly byly nekvalitní, jenže tento se vymyká. Materiálem, zpracováním, dokonce i formátem stran. Mimo jiné i proto vám bude z knihovničky poněkud vyčnívat.
Obrazový příběh: galerie filmových záběrů
Každý fanda filmu, a nejde jen o film Jan Žižka, toto platí v obecné rovině, se rád podívá na záběry z natáčení. Momenty, které se ve filmu buď vůbec neobjevily, nebo byly kamerou snímány z jiného úhlu. Fotky uvádění čtenáře do knihy jsou různých formátů, což vypadá atraktivně, ale abyste přesně věděli, co na nich je, musíte být znalec daného filmu. Chybí jim totiž popisky, což je pro člověka, který film viděl, ale nepamatuje si ho záběr po záměru, docela handicap. A tam, kde popisky jsou, tak jsou vytištěné tak malým písmem, že pro nás obrýlené může být jejich luštění nezáživné.
Důležité je, co od knihy očekáváte. Pokud jste fanda Jáklova filmu, chcete znát „historky ze zákulisí“ a vidět neviděné fotky, tak budou vaše očekávání splněna dokonale. Pokud jste milovníkem Žižky a husitství, tak budete trochu zklamáni, protože o tom kniha není. Nicméně základní historický kontext doby, v níž se film odehrává, obsahuje. Každý z pěti tisíc výtisků má své zvláštní číslo, takže i když jsou jinak všechny stejné, můžete se pyšnit tím, že víte, který konkrétní výtisk je ta vaše. To všechno samozřejmě knihu trochu prodražuje, ale zároveň činí jedinečnou.
Film s rozpočtem 450 milionů, což je na české poměry velmi honosný peníz, si skoro vlastní knihu zaslouží. Otázkou je kvalita samotného filmu, jehož historická hodnota je, eufemisticky řečeno, poněkud sporná. Ale nejedná se o dokument. Když v anglické miniserii Anna Bolenyová může britskou královnu hrát zcela v rozporu s realitou britská herečka černé pleti Jodie Turner-Smithová, proč by si český režisér nemohl dovolit trochu nadsázky v českém filmu, který naopak působí středověce drsně, krvavě a realisticky. A česko-angolský Ben Cristovao, který má hrát Asiata zase tak velké šlápnutí vedle není. Možná se smíšením česko-africké krve s trochou maskérova umění opravdu stane vizuální Kumán.
Jákl se v úvodu knihy vyznává z toho, jak moc bylo natáčení náročné, jeho slovy „na hranici kolapsu“, čímž myslí své nasazení. Chvályhodná je infografika se základními událostmi, které ovlivnily Žižkův život. Najdete ji na nečíslovaných stranách 78 – 79 (z nějakého důvodu některým stranám chybí číslování).
Občas trochu improvizace
„Jan Žižka se snažil bojovat a jednat jako pravý rytíř,“ popisuje autor knihy filmového Žižku, byť opak je pravdou. Skutečný Žižka byl nemilosrdný vrah, což se s rytířskými ctnostmi zrovna neslučuje. Kniha odhaluje spoustu zajímavých detailů týkající se samotného natáčení. Některé mají znaky hluboké profesionality, jiné naprostého amatérismu. Například byla pro každého „zjizveného“ herce série stejných jizev, aby se poškozená dala nahradit na další záběr, až po to, že Jákl si pro kostymérku vymýšlel velikosti herců, aby mohla začít pracovat na kostýmech. To proto, že v době, kdy bylo potřeba kostýmy šít, ještě herce na danou roli neměl. Kdyby kostýmy „nesedly“, musely by se šít znova, což by znamenalo jak ztrátu materiálu, tak práce, která už na nich byla udělaná.
Zbytečně moc chvály
Text věnovaný hercům je až příliš píárový. Počasí sice nebylo zalito sluncem, ale všichni byli dokonalí. Nebo to alespoň tak vypadá. Podle napsaného textu máte pocit (protože jste si to přečetli), že všichni herci do toho dali maximum, a proto je velkofilm naprosto dokonalý. Jen připomeňme, že se jednalo o velkofilm z hlediska nákladů, přičemž velkou část spolky zahraniční honoráře. Podobné peníze v hollywoodských poměrech vlastně jsou poměrně zanedbatelné. Smršť chvály je vlastně trochu nudné čtení, všichni byli fantastičtí, se všemi se skvěle pracovalo, text téměř připomíná tiskovou zprávu, kde nesmí být ani náznak nepohody. Když se pak podíváte na film, jste v rozpacích. V opačném případě (což je můj případ), kdy už máte film za sebou, a pustíte se do knihy, budete mít pocit, že čtete o úplně jiném filmu.
Historky ze zákulisí
Ovšem historek ze zákulisí je dost. Od toho, jaká špína se používá (čistá, umělá špína, ne snad, aby se herci doopravdy tak eklhafně zasvinili), zakrvácený hadr na Žižkově hlavě byl vyztužený drátky a latexem, aby na tvářích několika herců byl vždycky stejný. Když si představíte to množství namaskovaných lidí, kteří museli v různých natáčecích dnech vypadat stejně, tak to klobouk dolů. Žižku totiž nehrál jen Ben Foster.
Storyboardy (vizuální verze dané filmové sekvence ve formě obrázků) se prý občas kreslily přes noc. Bylo to bezesporu tvůrčí, dynamické, ale taky trochu chaotické a zmatené. Představte si, že jste herec, který zná svou scénu, a ráno ji vidí nakreslenu jinak. Ale na place to zřejmě fungovalo. Přítomen byl i živý lev, ale ve filmu, alespoň podle knihy, ho téměř neuvidíte, neb má být nahrazený digitálním dvojníkem. Sto a jedna zajímavostí vás vede k tomu, abyste se na film podívali znova. Tolik věcí je pro vás najednou nových a odhalených.
Závěr knihy může fanoušky filmu, případně dodavatele fotek serveru filmovamista.cz nasměrovat na celu řadu lokací. Od Karlova mostu, kde si uvědomíte sílu postprodukce, neboť z turisticky extrémně zatíženého místa se povedlo udělat skutečný středověk, až po Zvíkov nebo Bezděz.
Aby se o místech napsalo něco zajímavého, vytahují s nejrůznější mýty, báje a pověsti, které ale nemají ani s filmem, ani s natáčením nic společného.
Ale úplně největší smutné překvapení, čeká v posledních stranách. Vzhledem k ceně publikace si nakladatelství Bohemica Books mohla reklamy odpustit. A na svých stránkách píše, že „funkce augmentované (rozšířené) reality v knize, není součástí této nabídky. Možná proto šla cena dolů, dnes je na stránkách nakladatelství nabízena za „pouhých“ 1 470 korun.
Karel Svoboda a kol.: Jan Žižka: Příběh knihy Petra Jákla, 2025, Bohemica Books, ISBN 978-80-907565-8-8, 304 stran
