Článek
Festival, jež má ve svém názvu barevnost, se barvám brání. Deník N zveřejnil nahrávku, z níž je jasně patrné, jaké instrukce dostala ochranka festivalu Colours of Ostrava. Nevpouštět návštěvníky s ideologickými symboly. Pod tím si lze představit, a také to explicitně zaznělo, například hákový kříž. Nebo duhové barvy, byť by mohly znamenat, na rozdíl od svastiky, pouhou radost z barev a života.
Tiskový mluvčí následně tvrdil, že se jedná o selhání jedince. Jenže tiskový mluvčí je placen za to, aby držel společnost na výsluní a odstínil veškerou negativní pozornost novinářů. Jako takový rozhodně není nezaujatý. Kdyby potvrdil skutečnost, nebo padlo nařízení nevpouštět „duhové“ návštěvníky, pravděpodobně by okamžitě čelil postihu včetně vyhazovu. Jenže nikdo ze soukromé podnikatelské sféry, a pořádání festivalu je privátní akcí Rockaway Capital Jakuba Havrlanta, není povinen s médii mluvit. A když už, tak ústy tiskového mluvčího, který musí stát za svým zaměstnavatelem. Jak by asi poctivě měl odpovědět na otázku: „Kdo nařídil nevpouštět na festival lidi s duhovým oblečením (šálou, šátkem) a symboly (plackami)?“ a přitom neriskovat ztrátu zaměstnání?
Kontrola vstupenek se snaží mít co nejméně konfliktů a je v jejím vlastním zájmu, aby práce co nejlépe odsýpala a tok návštěvníků se nezastavil a neblokoval ostatní. Proto jakékoli zdržení je problém navíc. Kdyby neměli nařízeno tyto návštěvníky z festivalu „odstínit“, nedělali by to. Proto vyjádření tiskového mluvčího o selhání jedince je přinejmenším diskutabilní. S výjimkou situace, že by oním jedincem byl někdo ve vedení společnosti, který o tomto postupu rozhodl.
Pokud opravdu kontrola při vstupu dostala nařízeno nevpouštět zájemce s duhovou šálou či pestrobarevným tričkem s tím, že se jedná o propagaci LGBT+ komunity, tak je s podivem, že prošli lidi v rudých tričkách. S nadsázkou viděno, jde přece o prvoplánovou propagaci vraždící ideologie, kterou komunismus bezesporu je.
