Článek
Nefila chluponohá (Nephila pilipes) se vyskytuje ve velké části jihovýchodní Asie a v Oceánii. Pokud na ni narazíte poprvé, tedy na samici (samečka si pro jeho miniaturní velikost do 6,5 mm aninevšimnete), rozhodně vás její velikost zarazí v chůzi. Jen tělo může mít až 5 centimetrů. A rozpětí nohou je násobně větší. Tenhle samičí gigantismus vyžaduje i obří pavučiny. Pokud ji náhodou přehlédnete a projdete skrz, není to ono nepříjemné ulpění vlákna na tváři, jak ho známe z českého lesa. Pavučina může mít i metr čtvereční… a někde nahoře číhá samička. Bát se nemusíte, není nebezpečná, byť představa obřího pavouka za krkem není nic příjemného.
Anketa
Velká pavučina musí mít i velkou pevnost, musí odolat náporům větru, letícímu listu i většímu hmyzu. Tato jejich vlastnost pavouky a jejich pavučiny dostala do laboratoří nově vznikající britské firmy Newrotex, jež se specializuje na inovativní lékařskářešení na bázi hedvábí pro nervový systém, zejména v oblasti opravy periferních nervů. Jelikož jde o tropické druhy žijící v pralesním přítmí, je potřeba udržovat v chovných boxech stálou teplotu a vlhkost.
Jamie Morrison v pořadu BBC uvedl, že samice nefily chluponohé mohouvyprodukovat až čtyři kilometry vláken, které označuje za „pavučinové hedvábí“. Alex Woods, traumatolog a ortopedický chirurg zNHS v Oxfordu přibližuje novátorskou metodu. „Funguje to jako lešení, po kterém nervy rostou jako růže na mřížce,“ vysvětluje Dr. Alex Woods, jenž je zakladatel a ředitel Newrotexu. Ne, že by neexistovaly autotransplantáty, tedy tkáně poskytnuté z jiné části těla postiženého člověka, ale preklinické studie ukazují lepší regeneraci nervových výběžků, axonů, jež vedou elektrické impulzy. Právě převádění elektrických signálů je důležitý prvek nervů, ať už se bavíme o vedení bolesti nebo vzruchu. Může mít proměnlivou délku, což znamená, že růst axonuje v případě poškození velmi žádoucí.
Nephila v jižním Thajsku
Pavučinová „záchytná lana“ mohou být „nervy budoucnosti“. Sice nedokáží vést elektrické impulsy, ale díky nim po léčbě nezůstanou nervy trvale poškozené. Navíc se časem v těle samy rozloží. Poranění nervů, pokud nedojde k urychlené transplantaci, mohou přinášet trvalé následky. Pavoučí hedvábí se testovalo na nervech potkanů i ovcí. A teď jsou na řadě lidé. „Zařízení v současné době prochází první studií na lidech v nemocnici v Panamě, aby se prokázala jeho bezpečnost před dalšími studiemi ve Velké Británii a USA,“ píše BBC na svých stránkách.
Spřádání samotných vláken je tou poslední a poměrně nekomplikovanou činností. Hlavní je zajistit, aby vše odpovídalo evropským a severoamerickým zdravotnickým standardům. Možná právě proto probíhá testování v Panamě, kde jsou pravidla o něco mírnější. Dokud neproběhnou všechny testy a následné schvalovací procedury, tak není jisté, že si pavoučí hedvábí zajistí své místo v lidské regeneraci nervů. V lidské medicíně má místo už od středověku, kdy se běžně používaly k hojení povrchových ran.
