Článek
Viktoriánská chlouba je v tak žalostném stavu, že musí být rekonstruována. To ale největší palmy v Palmovém skleníku londýnské botanické zahrady nepřežijí.
Britové jsou na své viktoriánské období nesmírně pyšní a stále si ho připomínají. Viktoriánská éra byla obdobím prudkého průmyslového rozvoje, znovu se po požáru postavil Westminsterský palác a Big Ben (palác stál už dříve, ale vyhořel). Světlo světa spatřila radnice v Manchesteru i Královský soudní dvůr. A ano, taky palmový skleník v botanické zahradě v Kew.
Vědecká základna
Samotná botanická zahrada v jihozápadní části Londýna byla založena už v roce 1759. Jen pro zajímavost, pražská botanická zahrada v Troji začala oficiálně existovat k 1. lednu 1969, je tedy o více než dvě století mladší. Londýn se rychle stal jedním z center tehdejšího vědeckého světa a jeho botanická zahrada měla (a stále má) opravdu celosvětový vliv. Zakládala po světě čajové plantáže, od Ásámu po Himálaj, a podílela se také na zakládání chinovníkových plantáží na indickém subkontinentu. Její vědecký vliv by vydal na několik článků.
Britská Východoindická společnost a Královská botanická zahrada v Kew úzce spolupracovaly, takže zahrada měla zajištěný přísun exotických rostlin i do Londýna. Dnes v ní roste neuvěřitelných 18 000 rostlinných druhů.
Palmový skleník
Palmový skleník a skleník leknínů se staly chloubou zahrady. Jenže zestárly a je nutno začít s jejich kompletní rekonstrukcí. Palm House navrhl Decimus Burton a postavil Richard Turner. Na svou dobu šlo o velmi inovativní stavbu vycházející z metod a forem používaných při stavbě lodí. Kromě jiného je potřeba změnit způsob jejich vytápění a vyměnit rezivějící litinové části.
Velkou část rostlin bude nutno přestěhovat, jenže v případě opravdu vzrostlých palem to už není možné. Týká se to i kriticky ohrožené palmy druhu Ravenea moorei, o které se vědci domnívali, že ve volné přírodě vyhynula. I když se následně v přírodě našlo 12 vzrostlých jedinců, mladé rostliny ve školce v Kew Gardens jsou považovány za důležitý genetický základ pro záchranu druhu. Ovšem vzrostlý exemplář půjde k zemi.
Pohled do Palmového skleníku s horního ochozu.
„Kew si najalo specializované stěhováky, kteří pracují se vzácnými a křehkými uměleckými díly, aby jim pomohli přemístit exempláře, včetně cykasu obrovského z východního Kapska, což je nejstarší hrnková rostlina na světě, která v Kew roste od roku 1775. Přestože je podepřena oporami, stále se jí daří a raší nové výhonky,“ píše na svých stránkách The Guardian.
Pro všechny, od zaměstnanců a vědců až po stěhováky, bude přemístění rostlin velmi choulostivou operací. Některé rostliny, jako trnitá palma Aiphanes eggersii, budou vyžadovat specializované „balení“, aby nedošlo ke zranění.
Špatná zpráva je pro návštěvníky. Původně se předpokládalo, že se rekonstrukce, při níž se má například vyměnit všech 16 000 skel, zvládne za provozu. Nakonec se ale rozhodlo, že bude skleník zavřený. Začít se má příští rok a akce má trvat podle odhadů pět let.
