Článek
Když Argentinciv roce 1982 vtrhli na Falklandské ostrovy, měli by reálnou šanci ostrovy získat. Jenže to b v křesle premiérky nesměla sedět M. Thatcherová, která nevzdávala bez boje. Proto často zvítězila. Ostatně její přezdívka „železná lady“ hovoří za vše.
1 800 obyvatel a 600 000 ovcí
David Petraeus a Andrew Roberts ve své knize Konflikt citují argentinského spisovatele Jorge Louise Borgese, který falklandskou válku přirovnal k situaci, kdy se „dva plešatí přetahují o hřeben“. Chtěl tím naznačit, že vlastně zase tak o moc nejde. Jenže Margaret Thatcherová to viděla jinak. To je britské území, britští občané a koneckonců i britské ovce. Nešlo jen o ztrátu území, ale zejména ztrátu cti.
Špatný příklad tehdy by byl špatným i dnes
HMS Endurance byl britský hlídkový ledoborec, který sloužil v jižním Atlantiku, HMS Intrepid a Fearless – to byly lodě, které Britové ještě před konfliktem stáhli z výzbroje. Argentinci to vzali jako signál, že Britům na ostrovech až tak nezáleží, když omezují jejich ochranu. Navíc jsou vojenské jednotky více než 12 000 kilometrů od Spojeného království, logisticky by byla obrana bez pozemní základny náročná, ale ne nemožná. Jenže to se přepočítali.
Argentinští váleční zajatci v Port Stanley
Jakékoli peníze investované do zbraní, i kdyby měly sloužit jen jako odstrašení, jsou dobře investované. Ukázala to historie studené války, kdy se podařilo „uzbrojit“ Sovětský svaz, a ukazuje to i horká současnost, kdy Evropa povolila ve svém vyzbrojování a najednou je na kontinentu Ruskem vyvolaná válka.
„Z pohledu vojáka byla ideální premiérkou. Člověk chtěl nějaké rozhodnutí a ona mu ho dala,“ citují autoři výše zmíněné knihy náčelníka obranného štábu sira Terence Lewina. Najednou všechno šlo. Na Falklandy se vydaly desítky lodí, bojovat šli mimo jiné i prestižní vojáci legendárních SAS. Operační svaz opustil přístav pouhé tři dny po argentinském napadení. Z hlediska organizace práce a logistiky, včetně velení, to byl malý zázrak. Něco takového se při současné byrokratické zátěži dá jen těžko představit. Nakládalo se vše, střelivo i pivo.
Je potřeba mít spojence
Obecně platí, že tým má větší sílu, než je pouhý součet síly jednotlivých členů týmu. USA coby spojenci prokázali důležitou úlohu nejen v tom, že povolili Britům používat americkou leteckou základnu na ostrově Ascension, ale poskytli důležité zpravodajské informace. K tomu je potřeba připočítat americké palivo a střely Sidewinder.
Tepelně naváděné střely dodala Britům nebývalou výhodu. „Margaret Thatcherová by v roce 1982 prohrála válku o Falklandy, kdyby Amerika neposkytla klíčové rakety na posílení britské protivzdušné obrany,“ napsal britský The Guardian. Jednalo se o nejmodernější varianty v celkovém množství 105 střel.
Rozhodně se nedá říct, že by se Argentinci vzdali bez boje. Například se jim podařilo potopit torpédoborec HMS Sheffield, který zasáhli raketou AM-39 Exocet vypálenou z francouzské stíhačky Super Étendard. Jednalo se o první britskou válečnou loď potopenou ve válečném konfliktu od druhé světové války.
Další Exocet si připsal na konto obchodní loď SS Atlantic Conveyor, na jehož palubě byly dvourotorové vrtulníky Chinook, což znamenalo obří ztrátu přepravních kapacit.
Neviditelné výhody Britů
Britové měli na své straně skvěle vycvičené vojáky s výbornou morálkou a hlavně premiérku, která přesně věděla, co chce. Vyhrát! Pokud máte takovéto krytí na nejvyšších místech, sílí touha po vítězství i na těch nejnižších postech.
Konflikt nakonec trval 74 dnů a Argentincům nezbylo nic jiného než kapitulace. Britové ztratili 255 mužů, 755 jich bylo zraněných a 107 zajatých. Na argentinské straně bylo 649 mrtvých, 1 657 zraněných a 11 313 padlých.
