Článek
Henry Nicholas John Guntherse narodil v americkém Baltimoru, a kdo ví, třeba už jako dítě snil o tom, že bude vojákem a hrdinou. Jelikož pocházel z německo-americké rodiny, tak nenarukoval v prvních vlnách, které americké síly posílaly na pomoc válčící Evropě. Do bahna války se doslova ponořil až v roce 1917 (některé zdroje píší o červenci 1918, což by znamenalo, že by skutečně válčil jen pár měsíců) na severu Francie. Narukoval k 313. pluku známému jako Baltimore´s Own a stal se četařem zásobovačem. Měl na starosti ošacení „svých“ mužů, což není zrovna hrdinská pozice.
Pozor na cenzory
Zákopy 1. světové války, a vůbec podmínky v poli, nebyly ničím, co by si mladý Henry pochvaloval. Jeho chybou bylo, když si na „mizerné podmínky“ postěžoval v dopise a nedošlo mu, že psaní putuje přes vojenské cenzory. Jeden z nich psaní odchytil a vyhodnotil jako poraženecké, což stálo pisatele „frčky“. Ano, za názory v dopise vyjádřené byl degradován, což kromě sníženého platu znamenalo šrám na duši, egu a pýše. „Moc se tím odebráním hodnosti trápil a začal být posedlý, aby dokázal odhodlání před očima důstojníků a ostatních spolubojovníků,“ cituje historik Giles Milton novináře z Baltimore Sun ve své knize Když Lenin přišel o mozek a Churchill obětoval ovci.
Konec bude později
„V pět hodin a dvacet minut se britští, francouzští a němečtí důstojníci sešli v železničním vagóně na severu Paříže a formálně ukončili první světovou válku,“ píše Giles. Došlo k tomu na stanici Rethondes u Compiegne. Jiné zdroje píší, že k tomu došlo těsně po páté, nicméně všem bylo jasné, že je potřeba nějaký čas na to, aby se zpráva rozšířila. Jedna věc je uzavřít příměří oficiálním podpisem, a zcela jiná dát to vědět bojujícím jednotkám. Jednak ne všude bylo zajištěno spojení, a navíc to mohlo být považováno za dezinformační hru a trik, který může oslabit pozornost. Proto oficiální ukončení bojů bylo stanoveno až na jedenáctou hodinu.
Jenže Gunther se rozhodl své hrdinství dokázat stůj co stůj. Jeho jednotka narazila na kulometné hnízdo. Všichni už o konci války věděli, ale ještě nebylo jedenáct, ta de iure stále pokračovala. Němci stříleli do vzduchu, aby zbytečně někoho nezabili, Američané se rozhodli neútočit, aby zbytečně nepřišli o život. Gunther se vzepřel rozkazu a jako „správný Američan“ chtěl dokázat své hrdinství. Rozběhl se směrem k německému postavení, a údajně tím směrem i několikrát vystřelil. Němce tím ponoukl k činu.
Podle všeho zemřel střelou z německého kulometu, které šel svou touhou po hrdinství naproti. Padl v 10.59, minutu před tím, než příměří, a tedy konec války, vešlo v oficiální platnost. Jeho tělo nakonec spočinulo na hřbitově Nejsvětějšího Vykupitele v Baltimoru.
