Hlavní obsah
Věda a historie

„Faraonova kletba“: Plíseň, která měla na svědomí životy, je může i zachraňovat

Foto: Topi Pigula

Plíseň se může objevit i v čaji.

Otevírání hrobů vždycky s sebou nese riziko. Tentokrát se nebudeme bavit o pastech či hrůzostrašných mýtech, ale o malých rozmnožovacích útvarech hub. Přezdívalo se jim „faraonova kletba“.

Článek

Zapomeňte na Indiana Jonese a jeho archeologické dobrodružství. Se sporami by si jeho bič neporadil. Nejsou vidět, ale mohou škodit. Přežití vlnobití času pohřbené pod tunami kamení. Vědci z Pensylvánské univerzity zjistili, že sloučeniny plísně Aspergillus flavus, která mohla mít na svědomí velmi nebezpečné záněty plic archeologů zkoumajících pradávné hroby, může mít protirakovinné účinky.

Kropidlák žlutý

Plíseň Aspergillus flavus je i v laickém světě známá pod svým latinským jménem. Ruku na srdce, kdo jste kdy slyšeli jméno kropidlák? Jedná se o naprosto běžnou plíseň, která mimo jiné způsobuje aspergiózu plic. Pravděpodobně ona byla příčinou smrti hned několika lidí, kteří zemřeli poté, co navštívili nově objevenou Tutanchamonovu hrobku. A to včetně Georga Herberta, britského hraběte z Carnarvonu, mecenáše, který archeologické bádání sponzoroval.

Plíseň je jedním z podezřelých, konkrétně se proviňuje tvorbou rakovinotvorných aflatoxinů (opravdu nejezte plesnivé potraviny, zejména ne ořechy).

Aspermyciny

Nově objevené látky by mohly plísňovou image zásadně vylepšit. Protirakovinné molekuly nazvané asperigimyciny se zřejmě dají aktivně začlenit do budoucích léků. Novinové titulky určitě inklinují ke zkratkovitým výkřikům, oznamujícím, že „plísně budou léčit rakovinu“. Jenže pravda je mnohem složitější, a navíc podléhá komplikovanému byrokraticko-bezpečnostnímu schvalovacími procesu.

Než se lék oficiálně dostane na trh a do lékáren, musí proběhnout stovky testů, výpočtů, které sice umělá inteligence urychlí, ale nakonec stejně rozhoduje komise na základě výsledků, včetně testů na zvířatech či lidských dobrovolnících.

Jedná se o to, že by látky mohly zabránit buněčnému dělení rakovinných buněk. A nekontrolované množení a postup nádoru, to je podstata většiny typů rakovin. Houby, konkrétně plísně, stojí za objevem penicilinu i původně tajemnými úmrtím objevitelů hrobek. Tytéž houby by teď naopak mají šanci zachraňovat životy.

Tonoucí se stébla chytá, říká staré české přísloví. A pokud je onen „tonoucí“ postižen rakovinou a je mu nabídnuta nová, zatím neodzkoušená, léčba, rád se zmíněného stébla chytne. Právě z takovýchto řad se rekrutují lidští dobrovolníci. Jde jim totiž o život. A na začátku byla malinká plíseň a její ještě mnohem menší část.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz