Článek
„Jeden z našich dodavatelů řekl, že kašle na všechny ženské a našel si jednu na internetu,“ sdělil mi kamarád. Když jsem oponoval, že je to protimluv, když na ně kašle, tak asi žádnou nehledá, opravil se. „Představ si ji jako Siri. Prostě virtuální.“ To bylo poprvé, a zatím naposled, kdy jsem se doslechl o konkrétním člověku, navíc z Česka, který se rozhodl rezignovat na lidský vztah a místo něj si pořídil virtuální náhražku. Kdo ví, možná že i s brýlemi pro skutečnou virtuální realitu.
Staré nové přátele si nenaděláš
Několikrát jsem se stěhoval a několikrát se stěhováním pomáhal. Zadarmo, respektive za pár piv. Jednalo se o vzájemnou výpomoc mezi kamarády, kteří se stěhovali buď po rozvodech nebo za prací. Ovšem se skříní vám ale žádný sebelepší virtuální asistent nepomůže. Na to musíte mít buď přátele, nebo si zaplatíte firmu. Jiná možnost není.
Darek Šmíd na webu magazínu Wired tvrdí, že průměrný Američan má méně než tři přátele. Pokud by to byla pravda, tak je jasné, že si na stěhování musí najmout firmu. Virtuální „přátelství“ je pojem zprofanovaný podobně jako hláška „myslím to upřímně“ nebo „bude líp“ a ve své podstatě je nesmyslný. Jak můžete mít vztah v tradičním slova smyslu s algortitmem? Dojdou data a je po vztahu.
Výhody
Můžete se stylizovat, chlubit, lhát, dokonce i ukájet, a nikdo nepřijde na to, že nejste tak dokonalí, za jakého se vydáváte. Zvedáte si tím sebevědomí, vylepšujete mínění sami o sobě, což se zpětně projevuje v lepším sebehodnocení. Klasická pozitivní zpětná vazba. Ovšem jen do chvíle, kdy se z virtuality vrátíte zpět do reality. S nimi se vrátí beďary a strach z odmítnutí. Proto se sex nebo pozvání a rande se živým člověkem u mladých lidí čím dál vzácnější. „Podle výsledků průzkumu v Česku nikdy nemělo sex 5,93 % žen a 8,43 % mužů. Z toho ve věkové kohortě 18–25 let jde u mužů o 35,5 %, u žen o 23,5 %,“ dodává podrobnosti Český statistický úřad. Možná, že čísla mohou být ještě vyšší, protože ne každý se ke svému (staro)panictví či (staro)panenství ochotně přihlásí. ChatGPT na otázku, jak najít virtuální vztah okamžitě navrhl několik platforem, a dokonce nabídl pomoc s vytvořením „seznamovacího“ profilu. Stačilo napsat věk, zájmy a požadavky.
Nevýhoda
Vraťme se k příběhu se stěhováním. Pokud se skutečně do svého virtuálního protějšku zamilujete, tak máte smůlu. Rodinu s ním nezaložíte a přítel, který by přiložil ruku k dílu, a nikoliv jen vygenerovanou radou, to taky není. Skutečný přítel se stává přítelem ve chvíli, kdy společně čelíte rizikům a víte, že se můžete spolehnout. Jenže avatarovi ke skončení přátelství stačí nedostatek dat. Jenže pokud si zvyknete na snadnou cestu typu „zapnu počítač a randím“, tak o to větší problém budete mít ve skutečném mezilidském styku.
Dnes není nic vzácného, když příslušníci mladé generace končí u psychologa jen proto, že, lidově řečeno, dostali košem. Něco, co se v usedlých sedmdesátkách či divokých devadesátkách bralo jako norma. Prostě to nevyšlo. Pánové, kdo někdy neslyšel o kamarádovi, že „dostal kopačky“? S tím se prostě do poradny nechodilo! Bylo nutno překonat nějaký čas, případně si najít krátkodobého „převozníka“, nejlépe sexuálního, který pomohl překlenou tesklivé období.
Dnes se pomocí některé ze seznamovací AI aplikací během jednotek minut dostanete k desítkám milionů (bez přehánění) AI bytostí, kterým k dokonalosti chybí jen to, že nejsou skutečné. Dokonce si můžete sami snadno doupravit vizuální podobu k obrazu svému. Máte raději dívku z Angoly nebo spíš blonďatou Švédku? Samozřejmě za úplatu, která se pohybuje od deseti do sto dolarů.
Možná, že vaše virtuální přítelkyně bude v rámci internetu věcí umět zapnout pračku nebo zařídit nákup. Ale poličku vám nepřitluče a odložené brýle nenajde… A dítě, doufejme, taky neporodí.
