Článek
Akademik Moskalenko v Československé televizi tvrdil, že v Sovětském svazu rozdojili kozla. Vzhledem tomu, co všechno se jim oficiálně na polích povedlo, by to byl spíš ten menší zázrak.
Nejprve stará, ale pořád dobrá, protože stále aktuální anekdota z Rádia Jerevan. Otázka posluchače: „Je pravda, že v Rusku roste kukuřice jako telegrafní sloupy?“ Odpověď Rádia Jerevan. „Ano, je to pravda. Někdy dokonce i hustěji!“
Začněme zlehka
V přírodě se občas stane, že nějaký mezidruhový kříženec je považován za samostatný druh. Příkladem budiž u nás obecně známý skokan zelený, který je vlastně ustáleným hybridem skokana skřehotavého a krátkonohého. Ovšem v Sovětském svazu našel J. K. Avotin Pavlov jedli, která zrodila borovici a P. S. Pilipenko zase objevil eukalypty, které „rodí“ jiné druhy eukalyptů. Nesmysl? Jen na první pohled. Na druhý, pod hrozbou perzekucí, mnozí raději přehodnotili a snažili se vyjít vstříc Stalinovi. Ten ač byl biologických vědách hrubě nevzdělán, tvrdil, že přechod kvantity v kvalitu je biologickým zákonem. A když něco řekl Koba, jak se Stalinovi přezdívalo v dobách, kdy byl pouhým gangsterem a zlodějem, tak to prostě platilo bez ohledu na fakta.
Žába z vlaštovky, pěnice z kukačky
Ve středověku se věřilo, že žáby vznikají z vlaštovek, které nezvládly let nízko nad hladinou. Tomu nevěří už nikdo. V Rusku se zase věřilo, že kukačka vzniká z pěnice. O tom, že tomu nikdo nevěří by se dalo pochybovat, protože pokud si to pán a vládce v jednom bude přát, tak to tak bude. Stejně jako v případě Trofima Lysenka, který tento převratný způsob vzniku kukaček objevil a Stalinovi se to líbilo.
Kukačka na pozorovatelně
Jak k něčemu podobnému mohlo vůbec dojít, když každý vesničan ví, jak to mezi ptáky chodí? Trofim Lysenko usoudil, že „líné“ kukačky (dnes bychom řekli, že se jedná o hnízdní parazity) snášejí vejce do hnízda pěnic. To je pravda, byť se kukačky na pěnice nespecializují, klidně nakladou vejce do hnízd rákosníků.
Jenže pěnice podle Lysenka pak vzhledem k jiné velikosti vajec musí na vejcích sedět „kukaččím způsobem“, čím se ze všech vajec (i z původně snesených pěnicemi) vylíhnou kukačky. Logických nesmyslů je tam hned několik. Jaký je vlastně „kukaččí“ způsob sezení na vejcích, když to kukačky nedělají? Proč neubývá pěnic, když vlastně v hnízdě, kde je kukaččí vejce, dojde k jejich zázračné přeměně?
Pokud by něco takového milý Trofim Lysenko tvrdil u vodky v ruské hospodě, mohlo by to být jedno. Podobné hlouposti, třeba o plochosti Země, v nich zaznívají dodnes. Jenže on je hlásat z katedry na vysoké škole. Komu se to nelíbilo mohl odejít, nebo byl odejit. Třeba na Sibiř. A Lysenko dál mohl tvrdit, že pokud se budou zasypávat ovocné stromy sněhem, dosáhne se jejich dřívějšího kvetení a tedy i sklizně.
„Ústřední výbor žádá mrazuvzdornou pšenici pro Sibiř? My to zvládneme za tři roky! Rychle, jednoduše, zadarmo. Lysenko dostal volnou ruku a zahájil velkolepé pokusy v zemědělství, které byly založeny buď na anekdotických, špatně doložených výsledcích, nebo jen na prostém nápadu. Uskutečňoval je na obrovských rozlohách a se zapojením tisíců lidí. Pologramotní vystrašení předsedové nedávno založených kolchozů vyplňovali dotazníky a předem věděli, co se od nich čeká – vždyť neúspěch by znamenal, že se dopustili sabotáže!“ popisuje praktiky stalinistické biologie Anton Markoš v časopise Vesmír.
Prostě když máte strach, tak nic není nemožné. Alespoň v dotaznících a výkazech. Proto v očích ruské veřejnosti se má Rusko stále lépe, zatímco my mrzneme bez ruského plynu a pojídáme domácí mazlíčky, neboť je bída a hlad. Mimochodem, taky jste během zim, kdy byla skutečně zima a napadl sníh, říkali, že „je zima jak v Rusku“?
