Článek
Hry jako Counter-Strike 2, FIFA, League of Legends, Dota 2 nebo Valorant se staly nejen populárními soutěžními tituly, ale i lukrativním trhem pro sázkové společnosti. Sázení na e-sporty se tak stává stále běžnější součástí hazardního průmyslu a nabízí nové příležitosti i výzvy. Jako největší výhodu vnímají sázkaři zejména širokou nabídku zápasů, která probíhá nejen ve dne, ale i v noci.
Jak funguje sázení na e-sporty?
Podobně jako u tradičního sportovního sázení si hráči mohou vsadit na různé události a výsledky v rámci e-sportových „turnajů“. Narozdíl od klasických zápasů, e-sport probíhá obvykle 24/7, což dokáže uspokojit i noční hráče.
A teď se na to podíváme z té druhé stránky, v podobě rozhovoru s mužem, který ví o vsázení na esport více než většina sázkařů. Je důležité zmínit, že to takto nemusí probíhat u všech her. Věřím, že můžete v sázkových kancelářích najít i opravdové turnaje, které samotní hráči vnímají prestižně a opravdu jim záleží na výsledku.
Tomáš (pravé jméno z důvodu ochrany soukromí uvádět nebudu) byl jedním z hráčů, kteří se e-sportem živili. Všechno je ale jinak, než se na první pohled může zdát…
Tomáši, v první řadě bych se chtěla zeptat, jaký konkrétní vztah máš k e-sportu?
Teď už dlouhou dobu žádný, ale před časem jsem pracoval pro firmu, ve které se organizovaly zápasy ve FIFĚ, na které mohli vsázet lidi v zahraničí. Konkrétně se jednalo o hru FIFA. Tato firma už zanikla, ale vím, že je jich u nás mnohem více.
Byl jsi tedy součástí e-sportového týmu, se kterým jsi jezdil na turnaje?
Ne, to vůbec. Byla to normální práce, jako na HPP v továrně. Našel jsem inzerát na internetu, kde hledali někoho, kdo umí obstojně hrát FIFU a chtěl by si tím vydělat nějaké peníze. Odepsal jsem ji, pozvali mě na pohovor a za pár dní jsem už seděl ve studiu.
Jak probíhal pohovor?
Vysvětlili mi o čem celá práce je, odehrál jsem pár zápasů, abych ukázal co umím a to bylo všechno. Nehledali žádné extra skvělé hráče, spíše někoho, kdo bude na podobné úrovni jako ostatní zaměstnanci. Moje večerní hraní doma mi na to stačilo.
Jak vypadalo studio?
Obyčejná místnost, kde byl stůl, na něm počítače a PS5. Seděli jsme naproti sobě a za zády jsme měli zelené plátno. Také tam byla odpočinková místnost, ve které jsme mohli trávit pauzu, když jsme zrovna nehráli.
Jak tvá práce vypadala? Co bylo náplní?
Ráno před směnou jsme se sešli s klukama ve studiu, připravili počítače a zkontrolovali rozpis zápasů. Každý dostal přidělený tým, za který hrál. Týmy se často střídali i během dne, protože se měnily národy a ligy. Nevím, jestli to tak bylo zajímavější pro sázkaře, nebo jestli to mělo vypadat víc real. Celý den jsme pak hráli zápasy mezi sebou podle předem daného rozpisu. Na směně nás bylo pár, točili jsme se pořád dokola, takže jsem s každým odehrál několik zápasů za den. Každý den to bylo stejné, jen se občas měnili party, co spolu byly na směně. Podle toho jak si kdo napsal směny.
Bylo to formou turnaje? Jakou odměnu jste mohli vyhrát?
Odměnu jsme nemohli vyhrát žádnou. Dostávali jsme klasický hodinový plat jako ve fabrice. Turnaj to žádný nebyl, prostě jen obyčejné zápasy, které na sebe navzájem neměli žádný vliv a každému z nás bylo jedno, jestli vyhrajeme nebo prohrajeme.
Myslíš si, že je tohle fér vůči sázkařům? Vědí, že vám o nic nešlo a že vám nezáleželo na tom, jestli vyhrajete, nebo prohrajete?
Jasně, že to není fér. Myslím si, že většina sázkařů to ani neví. Žijou v představě, že se jedná o oficiální turnaj o velké peníze. My jsme přitom byli jen parta kluků, co většinou ještě chodili do školy a večer po směně jsme šli na pivko do hospody.
Měli jste nějaká pravidla, která jste museli dodržovat?
Jasně. Museli jsme hlídat začátky zápasů, to byla priorita. Taky aby bylo vše správně nastavené a nestalo se, že se zápas musel naší chybou zrušit. Samozřejmě kontrolovali i abychom hráli na maximum našich schopností, což byla největší hloupost.
Proč hloupost?
Představ si, že celý den hraješ zápasy. Pořád dokola to stejné, se stejnými lidmi a o nic ti nejde. Jasně, že tam probíhali s klukama nějaké hecovačky, třeba že musíme dát gól jen hlavou, nebo jsme si vyměnili hráče v sestavě. Několik zápasů jsem odehrál s brankářem na hrotu a nikdy mi nikdo nic neřekl. Jasně, nejsem na to pyšnej, ale byla to větší sranda a jinak bych se asi psychicky zbláznil. Občas přišla zpráva, že jsme pokazili nějaký šance a že si máme dávat pozor, aby si nestěžoval nějaký sázkař, ale to bylo tak všechno. Taky jsme měli občas tajně prohozené ovladače, nebo jsme měli ruce s ovladačem pod stolem, přestože ho v ruce měl někdo mimo záběr kamery a hrál za nás. Byli jsme totiž na kamerách, aby to pro sázkaře vypadalo více věrohodně. Já jsem kromě pár prohozených hráčů nic moc nedělal, ale jinak byli tyhle věci u nás dost běžné. Najímají na takovou práci mladý lidi, pro které je dost často priorita zábava a ne nějaké svědomí ohledně práce.
Měli jste nějaké instrukce od vedení? Například kdy máte vyhrát, kdy dát gól?
Většinou ne. Snažili se do toho moc nezasahovat. Člověk pak moc znervózní a je to asi poznat. Občas se ale stalo, že nás upozornili na nějaký vysoký náběh sázek a řekli nám, jak musíme hrát, aby neprohrály moc peněz. Pamatuji si, jak jsem hrál s kamarádem, co to fakt neuměl a aniž bych chtěl, dostal jsem rychle dva góly. Byl jsem velkÝ favorit, takže kurz na něj byl pořád velký a nějaký blázen na něj vsadil v přepočtu dohromady skoro 200 000,-. Pořád tam sypal další a další peníze. Mohl vyhrát skoro dva miliony a na mě tam začali řvát, že to musím vyhrát. Fakt jsem se snažil, ale nakonec to skončilo remízou. Sázkovka prý i tak dost vydělala, protože hodně lidí vsázelo na to, že otočím a vyhraju, já pak ale musel na kobereček, jestli jsem to náhodou nevsadil já. Což se naštěstí ukázalo jako nesmysl, protože ten frajer tam měl aktivní účet už několik let a byla to zahraniční sázkovka.
Chápu to tedy správně, že se na vás nevsázelo v České republice?
Jasně, všechny tyhle zápasy se hrajou jinde než se na ně vsází. To co je v naší nabídce se taky hraje někde v zahraničí. Za prvé, aby to hráči nemohli zneužít a za druhé aby nebyli dohledatelní a tudíž aby je sázkaři nemohli kontaktovat podplatit. Co vím, tak to jsou státy a kanceláře, kde si na českou občanku ani nezaložíš účet.
Kdybys mohl na zápasy vsázet, dokázal bys tipovat správně výsledky? Podle toho, jak si své kolegy znal? Přeci jen jste spolu hráli často.
Vůbec. Jak už jsem říkal, občas jsme si tu hru něčím zpestřili. Různé naše interní sázky a hecovačky. Taky dost záleželo na tom, kdo přišel v jakým stavu. Směny byli dost dlouhé a náročné, takže únava hrála velkou roli, nebo třeba i párty plný alkoholu den před směnou, ze kterých se většinou šlo rovnou do práce. Několikrát nás všechny testovali i na drogy, protože se prokázalo, že občas někdo přišel pod vlivem drog, nebo i alkoholu. Mimo to, byly i dny, kdy nám měnili nastavení přímo ve FIFĚ a to taky hodně ovlivnilo průběh.
Jak to myslíš?
No bookmakeři si stěžovali, že nám například padá moc gólů a že toho sázkaři využívají a vsázejí na to. Takže nám změnili nastavení brankářů a najednou místo 10 gólů v zápase padali sotva 3. Muselo se všechno přizpůsobovat sázkařům, aby kancelář neprodělávala.
Myslíš si, že je to takhle u všech e-sportových her? Nebo jen u fotbalu?
Vůbec netuším. Popravdě ani nevím, jestli to takhle funguje jen u nás, nebo jestli je to tak všude ve světě. Je možný, že to na co se vsází u našich kanceláří je 100% legit, ale dost o tom pochybuji. Nikdy jsem to moc nezkoumal, takže ani nevím, jestli se to týká všech her, ale věřím, že opravdu existují regulérní turnaje, na které se dá vsázet a u kterých se to vyplatí, protože ty kluci o něco fakt hrajou.
Má sázkař šanci poznat, že se nejedná o klasické turnaje, ale že hráčům o nic nejde?
Myslím si, že pokud u toho někdo tráví hodně času, všimne si, že třeba hrajou pořád ty stejný hráči dokola. Každý den, několik hodin. Taky bych si všímal emocí, protože přeci není normální, že se někdo směje, když dostane gól, nebo nemá radost, když otočí a vyhraje zápas. Těch věcí tam určitě bude více, ale já jsem nikdy na esport nevsázel, takže nevím, jestli to obyčejnému sázkaři může dojít.
Závěr?
Z mého pohledu tohle není úplně fér způsob, kterým by sázkové kanceláře měli obírat hráče o peníze. Já sama jsem nikdy na e-sport nevsázela, nemyslím si ale, že bych si něčeho takového všimla. Podobná podezření jsem měla u LIVE zápasů ve stolním tenise, které probíhaly v místech, která vypadali jako obyčejná garáž. Favoriti prohrávali, emoce podivné, časté výpadky streamů, nebo dlouhé pauzy uprostřed setu. Nebudu hodnotit, jak moc je tento styl v hazardním světě běžný, pokud vám ale mohu poradit, raději se takovým sázkám vyhněte. Je to stejně předvídatelné, jako sedmička na ruletě. Naprostá loterie.
Pokud vám mohu ale ještě lépe poradit, navštivte na internetu stránku, na které se můžete definitivně vyloučit z hraní. Je to jednoduchý proces, který jistě brzy oceníte. Zlepšíte tím život nejen vám, ale i vaší rodině a celému okolí.
HAZARD JE VŽDY RIZIKO.
#stophazardu
Budu ráda, když si přečteš i mé předchozí články, ze kterých lépe pochopíš můj život se závislostí jménem „gamblerství“.
Pokud tě také trápí závislost, nebo se chceš podělit o tvé zkušenosti, na profilu najdeš mojí e-mailovou adresu.
