Článek
Mnoho lidí se mě ptá, jak bych celosvětové problémy s gamblerstvím řešila já. Dnes se podíváme na jednu z cest, která by dle mého názoru dávala největší smysl.
Zakázat hazard všem lidem je hloupost. Chápu, že je to byznys a stejně tak chápu, že je na světě mnoho lidí, kteří vsází opravdu pro zábavu, například na oblíbená sportovní utkání, která vsazeným tiketem mnohdy dostanou nový „náboj“. Stejně tak bychom mohli zakázat alkohol, cigarety, cukr a podobně.
Hazard a dluhy jdou mnohdy ruku v ruce. Není proto divu, že zákonodárci omezili možnost sázet lidem v insolvenci. Co už ale překvapí, je fakt, že lidé v exekuci tuto překážku nemají. Jaký je v tom rozdíl a proč to tak je?
Insolvence vs. exekuce – v čem je rozdíl?
Než se pustíme do hazardu, je dobré si ujasnit, v čem se liší insolvence a exekuce.
Insolvence je stav, kdy dlužník není schopen splácet své závazky a soud mu schválí oddlužení. To znamená, že po dobu několika let musí splácet dluhy podle stanoveného plánu a jeho finance jsou přísně kontrolovány. Po úspěšném ukončení procesu je mu část dluhů odpuštěna a může začít s čistým štítem.
Exekuce je naopak proces, kdy věřitelé vymáhají své pohledávky soudně. Exekutor může zabavit majetek, strhávat část příjmů nebo blokovat účet. Dlužník však není pod tak přísným dohledem jako v insolvenci. Pokud mu po srážkách zůstane nějaká volná hotovost, může s ní naložit podle svého uvážení.
Proč je hazard zakázaný v insolvenci?
Lidé v insolvenci podléhají přísnému režimu, který má zajistit, že maximální část jejich příjmů půjde na splacení dluhů. Sázení je považováno za rizikové a neodpovědné nakládání s penězi, a proto je jim přístup k hazardním hrám zablokován.
Od roku 2020 mají provozovatelé hazardních her povinnost ověřovat identitu hráčů v registru vyloučených osob. Pokud je někdo v insolvenci, systém ho automaticky nepustí ke hře – ať už se jedná o sázky v kasinu, online hazard nebo loterie.
Proč mohou sázet lidé v exekuci?
Naopak exekuce je „jen“ vymáhání dluhu, nikoli proces řízeného oddlužení. Exekutor sice může blokovat účet nebo zabavovat příjmy, ale nemá plnou kontrolu nad tím, co dlužník dělá se zbývajícími penězi.
V praxi to znamená, že pokud někomu po exekučních srážkách zůstane pár tisíc, může s nimi dělat, co chce – včetně hazardu. Z pohledu státu je to jeho věc. A protože neexistuje povinnost registrace vyloučených hráčů na základě exekuce, sázkové kanceláře a kasina nemají důvod ho blokovat.
Exekutor může obstavit hráčský účet v sázkové kanceláři, pokud se dozví o jeho existenci. V případě, že jsou na účtě nějaké peníze, může exekutor nařídit exekuci na účet a sázková kancelář je povinna zablokovat výběry a poslat peníze exekutorovi. Pokud na účtě žádné peníze nejsou, nesmí nechat exekutor účet obstavit preventivně. Z vlastních zkušeností mohu říct, že jsem nikdy žádný takový problém neměla a ani jsem o nikom neslyšela. Je však možné, že exekutoři jen přišli ve „špatnou“ chvíli.
Mělo by se to změnit?
Tahle nerovnost mezi insolvencí a exekucí vyvolává otázky. Na jednu stranu, každý by měl mít právo nakládat se svými penězi, jak uzná za vhodné. Na druhou stranu, hazard může dlužníky dostat do ještě hlubší propasti.
Podle mě by bylo logické, aby i lidé v exekuci byli automaticky zapsáni do registru vyloučených osob podobně jako ti v insolvenci. Tím by se alespoň částečně snížilo riziko, že své poslední peníze prohrají místo toho, aby je použili na splácení dluhů nebo běžné životní náklady.
Hazard a dluhy tvoří začarovaný kruh, ze kterého je těžké uniknout. Zákaz sázení pro lidi v insolvenci je logickým krokem k tomu, aby dostali šanci na nový začátek. Ale co ti v exekuci? Ti mají volnou ruku, přestože jsou často v podobné nebo ještě horší situaci.
Možná bychom se měli zamyslet nad tím, zda je správné nechat někoho, kdo už bojuje s dluhy, riskovat další ztráty v hazardu. Na druhou stranu, kde je hranice mezi ochranou a osobní odpovědností? Měl by stát rozhodovat o tom, jak člověk naloží se svými posledními penězi, nebo je to jeho svobodná volba, i kdyby vedla ke zkáze?
Odpověď na tuto otázku není snadná. Jisté ale je, že hazard nikdy nebyl cestou z dluhů – naopak. A dokud bude sázení snadno dostupné i pro lidi v exekuci, budou stále existovat ti, kteří doufají, že právě jedna výhra všechno změní. Ale většinou se stane pravý opak. Jako tomu bylo mnoho let u mě.
Nemyslím si, že by takové omezení pomohlo lidem přestat s hazardem, důležité však je, že by se mnohem menší procento gamblerů dostalo do dluhové spirály.
Co si o tom myslíte vy? Měl by stát chránit dlužníky před hazardem, nebo je to jejich osobní odpovědnost? Chápu, že mnoho lidí se k této myšlence postaví negativně, protože nic takového nezažili. Zkuste si ale představit, že by se to týkalo vás, nebo vašich blízkých.
Zdroje:
www.insolvence.justice.cz
www.kurzy.cz/insolvence
www.encyklopediehazardu.cz
