Článek
Většina peněz, která se dostane do státního rozpočtu, pochází od občanů státu. A vláda s těmito penězi hospodaří. Co ale dělat, když je schodek rozpočtu takový, jaký je? Vždyť jen za únor byl schodek státního rozpočtu rekordních 120 miliard. No, opět to budeme muset zaplatit my. Vláda nám chystá zvýšení daní. A platit budeme všichni.
Zvýšení daně z příjmu je prakticky jistotou. Na to samozřejmě doplatí nejvíce zaměstnanci a osoby samostatně výdělečně činné. Více do státní pokladny odvedou i firmy, protože se plánuje i zvýšení daně ze zisku právnických osob. Uvažuje se dokonce o zvýšení daně z přidané hodnoty (DPH), spotřební daně a daně z nemovitosti.
DPH se dotkne všech, protože jej hradíme prakticky ve všem, co si koupíme, ať už se jedná o zboží nebo služby, spotřební daň zase může zvednout ceny alkoholických nápojů, cigaret či pohonných hmot. Nejvíce se ale zaměstnanců dotkne zvýšení daně z příjmu, protože automaticky dostanou ze stejné hrubé mzdy méně peněz než dřív.
Daň z příjmu se vypočítává z hrubé mzdy zaměstnance. Stačí vypočítat 15 % z této hrubé mzdy, pokud se však jedná o mzdu do 161 296 Kč. Na vypočtenou daň lze uplatnit základní slevu na poplatníka, která výslednou daň sníží za daný měsíc o 2 570 Kč.
Jenže dříve se taková daň nepočítala z hrubé mzdy, ale z tzv. superhrubé mzdy. Tento výpočet byl však k poslednímu dni roku 2020 zrušen. Superhrubá mzda představovala hrubou mzdu zaměstnance navýšenou o odvody, které za zaměstnance hradí zaměstnavatel. Představovala tedy obvykle 134 % hrubé mzdy.
Podle současných návrhů by se však daň z příjmu zaměstnanců měla vrátit alespoň na poloviční úroveň, jako když se ještě počítala ze superhrubé mzdy. O kolik tak mohou zaměstnanci reálně přijít?
Na příkladu si můžeme ukázat, kolik taková poloviční úroveň činí a o kolik zaměstnanec přijde. Pokud je plat zaměstnance 40 000 Kč, platí nyní daň z příjmu 6 000 Kč před snížením o slevu na poplatníka, reálně tedy 3 430 Kč. Při výpočtu dle superhrubé mzdy by však daň z příjmu činila 8 040 Kč, po snížení o slevu pak 5 470 Kč.
Rozdíl mezi vypočtenou daní před slevou nyní a při superhrubé mzdě je 2 040 Kč. Pokud vláda trvá na návratu minimálně na polovinu původní daně, pak bude ztráta takového zaměstnance v nejlepším případě 1 020 Kč, v tom horším celý zmiňovaný rozdíl, tedy 2 040 Kč. A to pro osobu pobírající mzdu jen něco málo přes 30 000 čistého nejsou zanedbatelné peníze.
V době, kdy se vše rapidně zdražuje, mzdy rostou pomaleji než ceny a životní úroveň občanů, zejména pak zaměstnanců, razantně klesá, vymyslí vláda snížení jejich příjmu, ze kterého si tak budou moci koupit ještě méně než předtím. Neměla by vláda začít nejdříve u sebe?
