Článek
Josef Mengele získal kvalitní vzdělání na Mnichovské, Vídeňské i Bonnské univerzitě, kde studoval antropologii a medicínu. Jako lékař tak musel přísahat, že bude dodržovat etické principy svého povolání. Tuto přísahu ale za druhé světové války zradil a stal se jedním z největších zločinců historie lidstva.
Už v roce 1931 vstoupil Mengele do Svazu frontových vojáků a v roce 1939 pak do SS. V roce 1942 byl však raněn. Následovalo jeho prohlášení za boje neschopného. Dostal však řadu válečných ocenění, mimo jiné za statečnost.
Bojovat už nemohl, a tak bylo nasnadě, že se vrátil ke svému medicínskému povolání. Byl přidělen do koncentračního tábora v Osvětimi jako náhrada za lékaře, který onemocněl. V květnu 1943 se na tomto místě stal vedoucím romského tábora. Tam působil v lékařské komoře, která rozdělovala přicházející vězně na dvě různé skupiny. Do první skupiny patřili ti, kteří byli schopni práce. Do druhé skupiny byli vybíráni ti, kteří šli rovnou do plynové komory.
V Osvětimi působil necelé dva roky, konkrétně dvacet jedna měsíců. Za tu dobu poslal do plynové komory na 400 tisíc lidí. Navíc dostal za úkol zjistit, zda by bylo možné uměle zvýšit pravděpodobnost toho, že žena porodí dvojčata. Němců bylo totiž proti Spojencům málo a Adolf Hitler chtěl, aby se jejich počet rychle zvyšoval. Josef Mengele tak započal se svými sadistickými experimenty na těch, kteří nebyli posláni do plynových komor.
Potřeboval porozumět lidskému tělu. Existují záznamy, že Židé a Romové podrobení jeho výzkumu byli ponořováni do kotlů, které byly plné vařící vody. Mengele chtěl zjistit, jak vysokou teplotu lidské tělo před smrtí vydrží. Zkoušel, jak dlouho novorozenec po porodu vydrží naživu, pokud nebude dostávat žádnou potravu.
Mnoho dalších pokusů prováděl na dětech. Minimálně jednou se pokusil dvě děti spojit sešitím tepen, aby z nich udělal dvojčata, což mělo fatální následky. Z počtu 1500 zkoumaných dětí jich přežila přibližně jen stovka. Mengele ale prováděl i složité operace orgánů bez umrtvení. Pokud vězeň pokusy přežil, byl zabit, aby mohla být provedena pitva. U některých tato pitva probíhala zaživa.
Za tyto jeho činy se mu začalo přezdívat Anděl smrti. Mengele byl ale ještě horší. Měl v rukách moc a té při svých experimentech náležitě využíval. Při pokusu o útěk v roce 1945 byl na západě Evropy zadržen. Spojenci ale nevěděli o koho jde, a tak byl záhy propuštěn. Poté se skrýval a byl často navštěvován svými příbuznými, kteří věřili v jeho nevinu. Sehnali mu falešné doklady a Josef Mengele v roce 1949 prchnul na lodi z Janova do Jižní Ameriky.
Jeho útočištěm se stala Argentina. V roce 1958 si vzal manželku svého zemřelého bratra, která se taktéž skrývala v Jižní Americe. Mengele pak pracoval ve farmaceutické společnosti, aniž by někdo tušil, koho zaměstnává. V roce 1959 byl ale objeven lovci nacistů a musel prchnout. Nejprve se usadil v Paraguayi, následně pak v Brazílii. Tam žil až do své smrti, kdy se utopil v jezeře. Pravděpodobně ho zasáhla svalová křeč, nebo dostal infarkt. Jeho tělo bylo lovci nacistů objeveno až v roce 1985 a teprve za pomoci DNA analýzy identifikováno v roce 1992.
Josef Mengele byl přezdíván Andělem smrti. Byl ale zrůdou, do kterých se za války mění mocí posedlí jedinci. Byl ztělesněním zla. Na hrůzy, které napáchal, svět nikdy nezapomene.
