Článek
Ve čtvrti Barrandov najdete zbytky kdysi úchvatného komplexu budov, parků i zahrad, kterým vévodil plavecký bazén. Už z dálky je ale nejnápadnější stavbou funkcionalistická budova Maxe Urbana, která bývala vyhlídkovou restaurací. Celý areál už ale ztratil svůj lesk, který míval v minulém století, pouze část na skalách byla opravena, spodní část i nadále chátrá.
Na terasách se začalo pracovat již v roce 1928. Areál byl otevřen v rekordním čase. Konala se tehdy slavností otevírací akce, kterou navštívilo kolem 50 tisíc lidí, což byla na tehdejší dobu opravdu vysoká návštěvnost. A tito lidé sem pak chodili pravidelně znovu a znovu. Místo se stalo velmi navštěvovaným, zejména pak v letní sezóně.
K areálu budov přibyl v roce 1930 i plavecký bazén. Zbudován byl přímo pod barrandovskou skálou a jednalo se tehdy o nejmodernější plovárnu v Evropě. Nechybělo tu nic. Dokonce zde měli plavci možnost skákat do bazénu ze dvou pětimetrových a jednoho desetimetrového skokanského můstku. Jeden čas, od roku 1932 do roku 1933, do těchto míst dokonce zajížděla speciální autobusová linka z centra města od paláce Lucerna.
Po roce 1948 došlo ke znárodnění teras, ale komplex fungoval dál. Bazén však fungoval pouze do roku 1966. Měl totiž jednu zásadní chybu. Byl napouštěn vodou z Vltavy. Po vybudování přehrad na této řece byla voda v ní příliš studená. Tím, že byl barrandovský bazén umístěn pod skalou, nesvítilo sem slunce po celý den a voda se nestačila ohřívat.
Provoz celého areálu byl ukončen v roce 1982 a ještě před revolucí byly barrandovské terasy prohlášeny za kulturní památku. V restituci obdrželi areál zpět bratři Havlovi, Ivan a Václav. Oba tito vlastníci převedli své podíly na své manželky. První dáma Dagmar Havlová později odkoupila podíl své švagrové a stala se vlastníkem celých Barrandovských teras krom bazénu, který si ponechala manželka Ivana Havla.
Nyní je areál součástí společnosti Barrandovské terasy a.s., jejíž majoritní podíl Dagmar Havlová v roce 2003 prodala. Již od roku 2016 probíhaly přípravy na rekonstrukci areálu, s rekonstrukcí se však začala až v roce 2021. Bude zde jednou stát hotel s restaurací a rozhledna, která se zde bude náramně vyjímat.
Část s plaveckým bazénem je však stále v havarijním stavu a stala se obydlím pro bezdomovce, kteří zde přežívají. Dominantou místa je skokanský můstek, kterému chybí zábradlí i několik schůdků. Celé místo působí na člověka velmi depresivně.
Pokud se rozhodnete místo navštívit, učiňte tak rozhodně ve dne za denního svitu, protože večer to zde nemusí být úplně bezpečné místo. Je škoda, že bazén, o kterém se po jeho otevření mluvilo v celé Evropě, zchátral až do takového stavu. Snad se již brzy začne s celým areálem něco dělat.